Scholz Španisku wopytał

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) je so dźensa na prěnju wukrajnu jězbu lěta do Španiskeje podał. W Madridźe wočakowaše jeho ministerski prezident Pedro Sánchez, z kotrymž chcyše wo boju přećiwo koronapande­miji rěčeć. Španiska je po Francoskej, Pólskej a Italskej štwórty kraj, kotryž Scholz po nastupje zastojnstwa jako němski zwjazkowy kancler wopyta. Nimo toho bě so wón w decembru w Brüsselu Europskej uniji a NATO předstajił.

Baerbock na Ukrainje

Kijew (dpa/SN). Wonkowna ministerka Annalena Baerbock je so dźensa k zahajenju swojeho nastupneho wopyta na Ukrainje w Kijewje ze zastupnikami tamnišeje wobkedźbowanskeje misije organizacije za wěstotu a zhromadne dźěło w Europje zetkała. Po tym chcyše politikarka Zelenych pomnik za „Njebjesku stotku“ na Majdanje wopytać. Tam wopominaja mortwych proeuropskeje rewolucije lěta 2014. W běhu dnja woča­kowaštaj ju wonkowny minister Dmytro Kuleba a prezident Wolodimir Zelenskij.

Socialna njesprawnosć přiběra

Wobswětoškitarjo z Čěskeje, Pólskeje a Němskeje su předwčerawšim, sobotu, přećiwo dalewjedźenju brunicoweje jamy w pólskim­ Turowje demonstrowali. Na transparentach stejachu hesła kaž „Naša woda njeje na předań“. K demonstraciji bě čěska­ wotnožka organizacije Extinction Rebellion namołwjała. Pólska policija je pochod přewodźała. Foto: pa/Petr David Josek

Šiman: Krótši čas pjenježnje wurunać

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Budyšin (WL/SN). Hornjołužiska přede­wzaćelska iniciatiwa wopřijima ně­hdźe 30 předewzaćow najwšelakorišich branšow a wulkosćow. Jich zhromadnosć je ta, zo na samsnym městnje skutkuja, w Budyskim wokrjesu. Nimo toho zasadźeja so wšitcy zhromadnje za dobre žiwje­nje, za přichod swojeje domizny a přećiwo wotchadej fachowcow do metropolow. Tónle nadawk je hladajo na planowany kónc zmilinjenja brunicy hač do lěta 2038 a na přepołoženje termina přez nowe zwjazkowe knježerstwo na lěto 2030 čim nuzniši.

Zjězd CDU wuzwoli předsydu

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). CDU chce swojeho přichodneho předsydu Friedricha Merza sobo­tu, 22. januara, na dźeń trajacym zjězdźe do zastojnstwa wuzwolić. To je strona w Berlinje wozjewiła. Merz bě so při naprašowanju čłonow wo nowym předsydźe w decembru z 62,1 procentom přećiwo Norbertej Röttgenej a Helge Braunej přesadźił.

Po předstajenju kandidata ma 1 001 kandidat bywšeho předsydu frakcije CDU/CSU w zwjazkowym sejmje z elektroniskim wothłosowanjom za naslědnika při wólbach zwjazkoweho sejma zwrěšćeneho kanclerskeho kandidata unije Armina Lascheta wuzwolić. Do zahajenja koronapandemije bě w CDU z wašnjom, noweho předsydu na dwaj dnjej trajacym zjězdźe wuzwolić.

Přichodny pjatk chcetej so wodźacej gremijej CDU – prezidij a předsydstwo – zetkać, zo byštej zjězd přihotowałoj. Po wu­zwolenju Merza za předsydu chce CDU kompletne předsydstwo znowa wuzwolić. Je to konsekwenca po historiskej wólbnej poražce ze 24,1 procentom.

Gastronomija ćežko trjechena

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Kóžde štwórte dźěłowe městno w hosćencach a hotelach so zhubiło

Wiesbaden/Berlin (dpa/SN). Korona­­­pandemija je w hosćencach a hotelach Němskeje nimale kóžde štwórte dźěłowe městno zničiła. Po ličbach Zwjazkoweho statistiskeho zarjada dźěłachu prěnje dźesać měsacow minjeneho lěta 23,4 procenty ludźi mjenje w branši, hač bě jich do wudyrjenja krizy lěta 2019. Dokelž tež ličba wučomnikow dale wote­běra, ličitej Dźěłarnistwo za zežiwjenje a hosćency (NGG) a zwjazk Dehoga z přewšo ćežkim nowym startom.

Wosebje bolostnje je kriza sobudźě­łaćerjow w barach a korčmach trjechiła: Tu dyrbješe wot lěta 2019 nimale połojca (44,7 procentow) přistajenych hić. W zawodach, kotrež jědźe poskićeja, trochu lěpje wupada. Tam maja wo 22,5 pro­centow mjenje ludźi. Najwěsćiše běchu dźěłowe městna w zawodach z cateringom, hdźež dźensa 17,1 procent ludźi mjenje dźěła, hač bě to do korony.

To a tamne (17.01.22)

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Jednotliwu stronu comicoweho zešiwka su w USA za wjace hač tři miliony dola­row přesadźowali. Originalna rysowanka strony 25 wuměłca Mikea Zecka z lěta 1984 wušłeho comica „Secret Wars No. 8“ je 3,4 miliony dolarow (něhdźe tři miliony eurow) wunjesła, kaž awkciski dom Heritage Auctions w texaskim Dallasu zdźěli. Je to najdróša hdy přesadźowana strona comicoweho zešiwka.

Najebać koronapandemiju su so statysacy indiskich wěriwych w rěce Ganges kupali, zo bychu sej hrěchi wotmyli. Mnozy njewužiwachu w zwjazkowym staće Uttar Pradesh žane škitne nahubniki a ste­jachu wusko hromadźe. Do toho dyrbjachu wšitcy wobdźělnicy negatiwny PCR-test předpołožić. Lěkarjo běchu podarmo spytali swjatočnosć sudnisce zakazać dać. Ličby natyknjenjow z koronu w Indiskej zaso přiběraja.

Lindner swoje plany rozłožił

pjatk, 14. januara 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). K zakónčenju tři dny trajaceje debaty zwjazkoweho sejma přede­wzaća noweje amploweje koalicije SPD, Zelenych a FDP nastupajo je zwjazkowy financny minister Christian Lindner (FDP) dźensa swoje plany předstajił. Znowa su kontrowersnje wo dodatnym etaće 2021 diskutowali. Z nim chce Lindner za přewinjenje koronakrizy předwidźane, ale njewužiwane srědki za klimu škitace naprawy wužiwać. Opozicija ma to za wustawu ranjace.

Imunitu Hilsy zběhnyli

Berlin (dpa/SN). Dobre lěto po swojim wobdźělenju na demonstraciji tak mjenowanych prěkimyslerjow hroža Budyskemu zapósłancej AfD w zwjazkowym sejmje Karstenej Hilsy juristiske kon­sekwency. Přećiwo hłosam AfD je parlament wčera wječor wobzamknył, imu­nitu zapósłanca zběhnyć a chłostanske jednanje přećiwo njemu zmóžnić. Hilse bě so na kromje demonstracije přećiwo statnym naprawam policiji spjećował.

Wukaz Bidena zběhnjeny

Studenća Drježdźanskeje uniwersitneje kliniki su so wčera před kubłanišćom zhromadźili, po tym zo běchu přećiwnicy naprawow­ přećiwo koronawirusej w tej kónčinje k protestam namołwjeli. Policija je demonstraciji zadźěwała. Dokelž bě so wjace­ hač dźesać studentow zhromadźiło, je policija 22 chłostanskich jednanjow přećiwo nim zahajiła. Wot dźensnišeho smě so po postajenju sakskeho krajneho knježerstwa zaso 200 ludźi naraz zhromadźować. Foto: pa/Sebastian Kahnert

Nowe prawidła karanteny dla

pjatk, 14. januara 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowa rada je dźensa­ na wurjadnym posedźenju nowe napra­wy w zwisku z koronawirusom schwaliła. Hłownje dźe wo rjadowanja nastupajo karantenu, na kotrež běchu so Zwjazk a zwjazkowe kraje dojednali. Postajenje, kotrež bě zwjazkowy sejm wčera wječor wobzamknył, mjez druhim předwidźi, zo njetrjebaja třeći króć šćěpjeni wjace do karanteny, su-li kontakt k natyknjenej wosobje měli. Tež doba karan­teny bu přikrótšena.

W běhu dnja chcychu so zwjazkowy minister za strowotnistwo Karl Lauterbach (SPD), prezident Roberta Kocho­weho instituta Lothar Wieler a Berlinski wirologa Christian Drosten na zwjazkowej nowinarskej konferency k aktualnemu połoženju w koronakrizy wuprajić.

Ministrojo wuradźuja

pjatk, 14. januara 2022 spisane wot:
Brest (dpa/SN). Wonkowni ministrojo čłonskich statow Europskeje unije su k zakónčenju swojeho informelneho zetkanja w francoskim Bresće napjate po­łoženje w afriskim Maliju rozjimali, ale tež móžnosće, kak atomowe zrěčenje z Ira­nom wuchować. Nimo toho su po informacijach Francoskeje, kotraž wu­konja tuchwilu prezidentstwo Rady EU, w přistawowym měsće na sewjerozapadźe Francoskeje wobćežne poćahi k Chinje tematizowali. China wukonja hospodarskopolitiski ćišć na čłonski stat EU Litaw­sku toho diplomatiskeho zbliženja k Taiwanej dla. Europska unija Chinje nimo toho wumjetuje, zo swoje narodne mjeńšiny, kaž Uigurow, potłóčuje.

nowostki LND