„Sammelsurbium – Serbskosć na tworach a we wabjenju“ rěka tuchwilna wosebita wustajeńca w Choćebuskim Serbskim muzeju, kotryž je po prawidle 2G dale přistupny. W Delnjej Łužicy tójšto firmow ze serbskimi motiwami wabi. Najčasćišo su to wobrazy holcow w delnjoserbskej drasće. Minjeny pjatk je kurator Werner Měškank přehladku wotewrěł. Foto: Marhata Korjeńkowa

Wóski z Baerenstamma

pjatk, 03. decembera 2021 spisane wot:
3. hodownika před 250 lětami zemrě w Budyšinje prěni na biskopa wuswjećeny tachant Budyskeho tachantstwa Jakub Jan Józef Wóski. Wón bu do zemjanstwa pozběhnjeny a dósta přimjeno de Baerenstamm. Wóski narodźi so 26. pražnika 1692 w Chrósćicach. Na studij teologije w Praze přihotował bě so w čěskim Chomutovje. Kapłanješe najprjedy w Čěskej, po tym w Budyšinje kaž tež w Chrósćicach. W lěće 1734 sta so z kanonikom Budyskeho tachantstwa. Po dźewjeć lětach 1734 bu na tachanta powyšeny a 1752 na biskopa poswjećeny. Wón bě prěni serbski biskop a skutkowaše jara spomóžnje hač do smjerće 1771. W jeho času jako biskop natwarichu Wotrowski Boži dom, po tym zo bě Wóski Wotrowsku wosadu załožił. Wón da wjetšinu Božich domow w katolskich Serbach dale wutwarić a porjeńšić, kaž na přikład w ródnych Chrósćicach. Ralbičanska wosada dósta tohorunja wosebje jeho radu a pomocu. Na Budyskim tachant­stwje da wón 1755 wulke wrota a jeje pychu z jandźelomaj a postawomaj swj. Pětra a a swj. Pawoła připrawić. Portal pyši tež pisany wopon Wóskeho z Baerenstamma.

Dom wopytowarjam z cyłeho swěta wotewrjeny

štwórtk, 02. decembera 2021 spisane wot:

Wojerowski kulturny zwjazk je hižo wjele lět w starym měsće prezentny

Město Wojerecy chce dźěło towarstwa kulturny zwjazk zaměrnje podpěrać. Předewšěm na polu spěchowanskich srědkow chce pomhać a kmanych kooperaciskich partnerow sposrědkować. To je wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD) towarstwu přilubił.

Wobłuk spěchowanskich srědkow je dźeń a njepřewidniši. Tohodla „je pod­­pěra nuznje trěbna“, Wojerowski měšćanosta podšmórnje. Nimo toho wón namjetuje, přirjadować towarstwu městno zwjaz­koweje dobrowólneje słužby abo dobrowólneho socialneho lěta. Tak móhło „młodym ludźom temy domizniskich stawiznow zbližić“. Ruban-Zeh dale wu­zběhnje, zo chce „spěchowanski management města z programom ‚Aktiwne město a wjesne dźěle‘ na stare runje tak kaž na nowe město wusměrić“.

Nowe korjenje rostu

štwórtk, 02. decembera 2021 spisane wot:

„Sym Serbowka a mjerzam so, hdyž so něchtó praša, hač mam serbske korjenje. Implicitnje přec rěka, zo njejsym prawa Serbowka“, Hella Stoleckojc powěda, „hromadźe ze staršim bratrom smój prěnja generacija w swójbje, kotraž serbsce rěči.“ Identita je kaž młoda rostlinka, rozłožuje 25lětna absolwentka Delnjoserbskeho gymnazija Choćebuz. Su-li wuměnjenja dobre, dóstawa wona nowe korjenje a rosće. Staršej Helle njejstaj Serbaj, ale přećelej serbskeje kultury. Tak je so jeje mać na wušiwanskim kursu za serbsku drastu wukmaniła a so mjeztym tež swoju delnjoserbsku drastu hotuje.

Saksa na pućowanju po swěće

srjeda, 01. decembera 2021 spisane wot:

Dešno (mih/SN). Zo Saksojo rady po swěće pućuja, je znate. A njeje-li to praktiskich přičin dla móžno, da podadźa so druhdy kaž Karl May prosće duchownje na dyrdomdejsku jězbu do cuzych krajow. Nic literarnje, přiwšěm tohorunja wuměłsce přeprošuje dalši Saksa nětko zajimcow na fantastiske pućowanje. Tak wita Dešnjanski Domizniski muzej wot minjeneje njedźele zajimcow na hodownu wustajeńcu. W Riesy bydlacy tružacy ludowy wuměłc Fredo Kunze wjedźe wopytowarjow do bajkojteho swěta swojich drjewjanych figurow. Přehladka pokazuje z wulkej lubosću tružene figury ze scenami samotneje kupy Robinsona Crusoewa, sceny Dona Quijota w Španiskej kaž tež hońtwu na buwoły pola Indianow na dźiwim zapadźe Ameriki. W krótkich jednanjach powěda wuměłc ze swojimi figurami kuzłapołne stawiznički. Mnohe małke detaile tutu jězbu po swěće wo­bohaćeja. Wjacore sceny wo fantastiskim žiwjenju Münchhausena buchu za Drježdźanski Muzej sakskeho ludoweho wuměłstwa stworjene a su jako požčonka Münchhausenoweho města Bodenwerda widźeć.

Nowa protyka

wutora, 30. nowembera 2021 spisane wot:
Drježdźany (SN/CoR). Po lońšej premjerje wuměłstwowa iniciatiwa „Swobodny społk“ znowa protyku poskića. Wudaće za lěto 2022 nasta w kooperaciji z del­njoserbskej wuměłču Hellu Stoleckojc a wopřijima dwanaće wobrazow w formaće A2 jako offsetowy ćišć na mutnej papjerje. Njesignowana protyka płaći 40 eurow plus porto, wot wuměłče signowany eksemplar je za sto eurow na předań. Nakład je tu na 20 eksemplarow wobmjezowany. Zajimcy móža sej dwurěčnu hornjo- a delnjoserbsku protyku na internetnej stronje skazać.

Beneficny koncert lětsa digitalnje

wutora, 30. nowembera 2021 spisane wot:
Beneficne koncerty „Swingin‘ Santa“ njebudu projektowe spěwarki a spěwarjo kaž tež hudźbnicy kónc tydźenja w Budyskej „Krónje“ znatych přičin dla live prezentować móc. Zo bychu ludźom přiwšěm z woblubowanymi mjezynarodnymi hodownymi spěwami wjeselo wobradźić móhli, su minjenu sobotu wjacore titule w tachantskej cyrkwi ­natočili. Nahrawanja poskićuja digitalnje w formje streama, kotryž startuje 2. adwentnu njedźelu w 15 hodź. pod . Zdobom wjesela so koncert sobu zarjadowace Budyske serwisowe kluby nad pjenježnymi darami, za čož zarjaduja wosebitu telefonowu hotline z čisłom 03591 531 9967. Foto: Maćij Bulank

Choćebuz (SN/CoR). Wjace hač 700 přihladowarjow je dotal widejo 37. delnjoserbskeje schadowanki přiwabiło, kotruž su sobotu z kofejownje Delnjoserbskeho gymnazija w Choćebuzu jako livestream wusyłali. Połdrahodźinski wide­jo je na Youtube-kanalu Załožby za serb­ski lud wozjewjeny.

Wobnowjenje postupuje

pjatk, 26. nowembera 2021 spisane wot:

W Budyskim Serbskim ludowym ansamblu instaluje tuchwilu Kubšiska metalo­twarska firma Freund škleńčanu fasadu při nowym přitwarje za probowe rumnosće chóra a baleta. Po tym zo bě saněrowanje třěchi dokónčene, su tohorunja wokna wobnowili kaž tež wonkownu fasadu při Mosće měra ležaceho twarjenja wobarbili. Paralelnje přewjeduja w nutřkownych rumnosćach přihotowanske mulerske dźěła. Dom ansambla přetwarjeć započeli běchu hižo w oktobrje 2019. Po informacijach SLA dotal wšitke napra­wy po časowym planje běža. Klětu w septembrje ma wšitko hotowe być. Foto: Jurij Helgest

Krótko do wospjetneho zawrjenja domu je znaty spěwar Ralf Schmidt alias „Falkenberg“ dźens tydźenja w Budyskim Dźiwadle na hrodźe koncertował. Zahorjeny publikum na połnje wobsadźenej žurli wuprosy sej wot njeho ze sylnym a dołho trajacym přikleskom dohromady pjeć přidawkow. Foto: Maćij Bulank

Serbska debata

nowostki LND