Braniborska techniska uniwersita Choćebuz-Zły Komorow (BTU) a Łužiska energija a milinarnje (LEAG) chcetej nastupajo dalekubłanje we wobłuku wobnowjomnych energijow w přichodźe intensiwnje hromadźe dźěłać. Tež tematika wodźika tam rólu hraje.
Choćebuz (AK/SN). Tele zhromadne dźěło złožuje so na zasadowe dojednanje, kotrež staj partneraj minjeny pjatk w Choćebuzu podpisałoj. Wone „wobsahuje zhromadne wuwiće, zwoprawdźenje a zawěsćenje kwality w dalekubłanju“, podšmórnje Thoralf Schirmer, nowinski rěčnik LEAG. „Wosebita kedźbnosć słuša transferej wědy wot uniwersity k praktiskemu nałožowanju inowatiwnych rozrisanjow w předewzaću.“
Budyšin (SN/at). Město Budyšin zaso wjace turistow přiwabi. Na to skedźbni měšćanske zarjadnistwo złožujo so na aktualne ličby Kamjenskeho statistiskeho krajneho zarjada za prěnje połlěto 2023. Wot januara hač do junija je wjace hač 33 800 hosći w hotelach, pensijach, prózdninskich bydlenjach a campingownišćach přenocowało. Kaž zarjadnistwo zdźěla, běše přirunujo lońšemu w prěnim połlěće wjace hač 5 600 přenocowacych hosći mjenje. Jeničce lětsa w juniju bu 7 800 přichadow přizjewjenych. Štóž je tu přenocował, je přerěznje 2,2 dnjej w Budyšinje pobył. Přewšo přićahliwe běchu jutry, Budyske nalěćo abo tudyše dźiwadłowe lěćo, město informuje.
Wo přewšo sylnym wopytowarstwje jutry rozprawja tež Monika Ošikowa ze Serbskeho muzeja. Runje tak su tam zajimawe wustajeńcy a zarjadowanja přićahnyli. Muzej je niwow do korony lěta 2019 zaso docpěł. Porno tomu je přichad hosći w měsće w prěnim połlěće 2023 hišće wo 1,43 procentow niši hač w prěnim połlěće 2019. Budyšin pak je lěpje hač region Hornja Łužica (-3,2 procentaj) a cyłkowna Sakska (-6,8 proc.).
Běła Woda (SN/MiR). Bosćij Pjaca, mějićel předewzaća FabMobil, ma tuchwilu ruce połnej dźěła. Towarstwo inženjerow ze Stuttgarta je sej w jeho firmje bus skazało. Tón ma być podobny jězdźidłu, za kotrež je Bosćij Pjaca w lěće 2016 ideju zrodźił. Jedna so wo dwuposchodowy bus, wuhotowany z modernej techniku, kiž je takrjec jako mobilny labor po puću a přewjeduje wšelake projekty a workshopy, na přikład ze šulerjemi.
„Loni w nalěću su nas čłonojo towarstwa wopytali a sej bus skazali“, tak serbski předewzaćel powěda, „woni běchu w interneće wo nami zhonili a naša ideja so jim spodobaše“. Přinošowało tomu je, zo njeje FabMobil w prěnim rjedźe mysleny za zajimcow we wulkich městach a centrumach z mnohimi wobydlerjemi. Skerje měri so na kónčiny, kotrež małe města a městačka charakterizuja.
Transparenca zaručena njeje. To Zelena liga wobswětowa skupina Choćebuz porokuje. W jej přewostajenych aktach Wochožansku brunicowu jamu nastupajo je Sakski wyši hórnistwowy zarjad wobšěrne pasaže wočorniło, tak zo njemóže zjawnosć jednanje zarjada hižo kontrolować.
Choćebuz/Freiberg (SN/at). Nětko wobara so Zelena liga na sudnistwje přećiwo mjenowanemu wašnju we Freibergu zasydleneho zarjada (SN informowachu), a to z podpěru internetneho portala za transparencu FragdenStaat. Skóržbu nimo toho Environmental Law Clinic Köln podpěruje, samo-organizowana skupina juru studowacych, kaž Zelena liga wčera w nowinskej zdźělence informuje.
„LEAG a wyši hórnistwowy zarjad matej wočiwidnje tójšto před zjawnosću zatajić. Wonej wočornitej wobswětowe informacije po stronach pokazujo na zawodne potajnstwa abo awtorske prawa. Po europskim prawje zaručene prawo zjawnosće na pohlad do wobswětowych informacijow so tak systematisce podrywa“, zwěsći René Šuster ze Zeleneje ligi.
Athen/Koslow (SN/MG). Na „šalku kofeja“ přeprošuje jedyn z třoch nowych T-shirtow młodeho modoweho labela „TYPUS“. Je to zwoprawdźenje kreatiwnych idejow Julije Belkotec a Lydije Měršec. Loni hižo wudaštej prěnju kolekciju z dohromady třomi designami. Nětko potajkim je druha wušła a je na platformje Etsy na předań.
Ideje za najnowše wudaće T-shirtow nahromadźatej sebi młodej designerce we wšědnym dnju: „ Wobhladamoj sebi cyle jednorje, što so wokoło naju stawa. Serbski swět sebi při tym wězo cyle dokładnje wotkrywamoj“, Julija Belkotec powěda. Wosebite wužadanje, abo tež wosebita šansa lětsa bě, zo njeběštej młodej kreatiwnej hižo w samsnym kraju. Dokelž přebywaše Julija FSJ dla w Grjekskej, nastawachu ideje a prěnje naćiski paralelnje. Wothłosowałoj stej so žonje potom digitalnje. „Smój sej za kolekciju wjele chwile brałoj. Tak mějachmoj šansu wo wuhotowanju drasty jara dołho a intensiwnje přemyslować“, Belkotec přida.
Berlin/Drježdźany (dpa/SN). Politikarjo wjacorych stron su připowědźenje taiwanskeho zhotowjerja elektroniskich chipow TSMC witali, w Drježdźanach nowu twornju natwarić. Hospodarscy fachowcy zwuraznja zdobom swoje wobmyslenja nastupajo statne spěchowanje na dobro předewzaća.
Zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) bě hladajo na plany TSMC rjekł, zo „wuwiwa so Němska nětko najskerje na najwjetšu městnosć produkcije połwodźakow w Europje“. Koncern bě wčera připowědźił, zo chcył fabriku połwodźakow w Drježdźanskej krajnej stolicy natwarić. Po jeho informacijach drje cyłkowna inwesticija mjezu dźesać miliardow eurow překroči. Po informacijach medijow chce Němska pjeć miliardow eurow spěchowanskich srědkow přinošować. W nowej tworni ma něhdźe 2 000 dźěłowych městnow nastać. Start produkcije planuja w lěće 2027.
Choćebuz/Zły Komorow (dpa/SN). Płoniny bywšeho brunicoweho hórnistwa wužiwaja po skónčenju rekultiwowanja přez energijowe předewzaće LEAG přiběrajcy energetisce a ratarsce. Na něhdźe dźesać procentach wšeje zaso wužiwajomneje ležownosće plahuja ratarske zawody po informacijach LEAG na zakładźe kruće postajeneho płodoslěda předewšěm lucernu a nazymsku rožku.
Cyłkownje wužiwa energijowe předewzaće něhdźe 33 000 hektarow płoniny. K tomu słušeja rekultiwowane kónčiny kaž tež ležownosće milinarnjow.
Wužiwanje nasypowych ležownosćow njeje ratarjam stajnje jednora naležnosć. Pódy su spočatnje njepłódne, maja jenož mało humusa. W zemi je lědma biologiskich aktiwitow. Nimo toho je póda špatnje přewětrjena. Wjelelětne plahowanje lucerny a hnojenje z fosfatom po informacijach LEAG tomu přinošuje, wuwiću humusa polěkować a lěpše wuwiće pódy docpěć. Z teje přičiny fachowcy za pódu a wuhotowanje krajiny ratarjow při dźěle podpěruja.
Chrósćicy (jm/SN). „Bio je tón prawy puć“, praji Ignac Wjesela z Chrósćic. Zhromadnje z Markom Smołu, Clemensom Bulankom, Ronnyjom Rebišom a dalšimi bio-burami su so do cyłka zwjazali a stajne blido załožili, kotrehož iniciator je Nukničan Marko Smoła. „W zašłym času je ameriski system jara prezentny był. Je to konwencionelna metoda ratarjenja, při kotrejž so wjele glyfozata wužiwa“, rjekny Ignac Wjesela. Glyfozat je chemiska maćizna, kotruž pryskaja konwencionelne ratarske předewzaća přećiwo njerodźi na pola. Při tym njezaničuje tónle jěd jenož njerodź, ale wšitke rostliny, kotrež na polach rostu. Atraktiwna je předewšěm wulkim předewzaćam tale metoda, dokelž trjebaš za to jenož dwě ratarskej mašinje a mało sobudźěłaćerjow. To je poměrnje tunje. Přeworanje polow a dalše dźěła při zaničowanju škódnych rostlinow, kaž je to wašnje bioratarjenja, trjeba wjac ludźi a chwile. Mjezynarodna institucija za wuslědźenje raka IARC widźi njehladajo druhim zarjadam strach „prawdźepodobnje raka wuwołaceho wliwa“ glyfozata.