Znowa wo šulskim žiwjenju zhonili

štwórtk, 23. nowembera 2023 spisane wot:
K 31. dnjej wotewrjenych duri Budyskeho Serbskeho gymnazija (SGB) witachu šulerjo a šulerki kaž tež wučerjo wutoru popołdnju wšitkich zajimcow do tamnišeho kubłanišća na Friedricha Listowej dróze. Nimo wodźenjow po twarjenju šule poskićichu mjez druhim přewjedźenje eksperimentow abo naćisnjenje a molowanje charakteristiskich motiwow Francoskeje, Čěskeje abo Ruskeje, kotrychž rěče wuwučuja so na Serbskim gymnaziju. Tež hudźbnje a wuměłsce bu popołdnjo wot tamnišeje 1. serbskeje kulturneje brigady, wozrodźeneje rejowanskeje skupiny a orchestra wuhotowane. Foto: Bernard Marian Janéel

Wabjace komunikaciske blido

štwórtk, 23. nowembera 2023 spisane wot:
Křesćan Lebza je dobreje mysle. Čehodla tež nic? Jemu je so dotal tójšto poradźiło. Žiwjenje je jeho po zajimawych pućach wjedło. Chróšćan je po wuchodźenju šule w dobrowólnym socialnym lěće skutkował a to w Němčan pěstowarni „Pumpot“, kotraž je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa. „Tam sym w swojim dźěle z najmjeńšimi dźěćimi spóznał, zo je powołanje kubłarja za mnje prawy powołanski směr“, wón spokojnje praji. Na Serbskej fachowej šuli za socialnu pedagogiku w Budyšinje wukubłany kubłar je někotre lěta w Drježdźanskej wokolinje dźěłał a na to w Hildesheimje socialnu a organizatorisku pedagogiku studował. „Sym dźesać lět zwonka Łužicy skutkował. Nětko sym wjesoły, zo móžu w maćernej rěči pola Rěčneho centruma WITAJ w Budyšinje jako socialny dźěłaćer za swójbne kubłanje dźěłać.“ W tutym zmysle organizuje wot lětušeho awgusta kóždu póndźelu na Žitnych wikach w Budyšinje „komunikaciske blido“. „Poskićuju swójbam abo dorosćenym, kotřiž so na mnje ze prašenjemi a problemami nastupajo swójske socialne połoženje wobroćeja, pomoc.

LEAG kooperuje z wokrjesomaj

wutora, 21. nowembera 2023 spisane wot:

Choćebuz/Zhorjelc/Baršć (SN/at). Teoretiske wukubłanje na Powołanskim šulskim centrumje (BSZ) w Běłej Wodźe a na Wyšoschodźenkowym centrumje (OSZ) 1 Sprjewja-Nysa w Baršću chcedźa Łužiska energija a milinarnje (LEAG) a wokrjesaj Zhorjelc a Sprjewja-Nysa do přichoda krajej přesahowace zawěsćić. Za to su krajnaj radaj Stephan Meyer a Harald Altekrüger (wobaj CDU) kaž tež čłon předsydstwa za personal LEAG Jörg Waniek wčera kooperaciske zrěčenje za dobu hač do wukubłanskeho lěta 2026 podpisali.

Partnerojo w nowinskej zdźělence informowachu, zo chce LEAG wukubłanske zrěčenja za wukubłanske lěto 2024 ze zaměrom wotzamknyć, zo budźe teoretiske wukubłanje za dźesać wučomnikow na industrijneho mechanikarja a dwanaće w powołanju mechatronikarja na BSZ w Běłej Wodźe. Ze samsneho lětnika chcedźa dalšim dźesać wukubłancam na mechatronikarja a 20 wučomnikam w powołanju elektronikarja teoretiske znajomnosće na OSZ 1 Sprjewja-Nysa w Baršću sposrědkować. Jim móža so dalši wučomnicy přidružić, kotrychž LEAG za druhe předewzaća wukubłuje.

Rejowansku skupinu wožiwili

póndźela, 20. nowembera 2023 spisane wot:
Budyscy serbscy gymnaziasća zaso rejuja. Ze zahajenjom tohole šulskeho lěta bu ­rejowanska skupina 1. serbskeje kulturneje brigady wozrodźena. Jutře, 21. nowembra, změja młodostni w awli kubłanišća zjawnu probu. Ta wotměje so we wobłuku Dnja wotewrjenych duri, na kotrymž dóstanu přichodni šulerjo, jich starši a dalši wopytowarjo dohlad do wšědneho dnja na šuli. Woni změja móžnosć, so po cyłym šulskim domje rozhladować. Bjezdwěla zajimawa je kóžde lěto znowa tež móžnosć, šuli přirjadowany internat wopytać, w kotrymž předewšěm starši šulerjo přebywaja. Foto: Alena Hiccyna

Zajimawe dohlady do temy, kiž je dale a wažniša

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:

Połni wočakowanja běchu šulerki a šulerjo 7. a 8. lětnikow wyšeje šule „Korla Awgust Kocor“ w Kulowje póndźelu, 6. nowembra. Za wony dźeń mjenujcy bě so Židowski muzej w Berlinje na wopyt připowědźił. Tajka wotměna wot normalneho šulskeho dnja je pola šulerstwa wězo jara witana. Připrajenje muzeja drje je hižo do nazymskich prózdnin dóšło. Zo změje tema „Židowstwo – antisemitizm“ w mjezyčasu tajku politisku brizancu, njemóžachmy tehdy hišće wědźeć.

Přiwšěm pak wěnowaše so projekt skerje posrědkowanju wědy, hač politiskemu rozswětlowanju. Samo so wě, zo běchu zamołwići na wšitke prašenja šulerjow přihotowani, ale wuměna na samsnej runinje steješe w srjedźišću. ­Sobudźěłaćerjomaj muzeja, Bri Schröder a Janej Beckmanej, so dźěło ze šulerjemi wočiwidnje jara lubješe. Wonaj moti­wowaštaj šulerjow kisty z eksponatami, tafle z rozkładźenskimi tekstami, witriny a metodiske graty kaž karty za wothłosowanje z turoweho busa wupakować. Po tym rozestajachu so ze židowskimi stawiznami. Rady wotmołwještaj na wšitke wćipne prašenja, daštaj tute pak tež do publikuma wróćo.

Werdau (JŠt/SN). Lěto wob lěto wuzwola wučer cuzeje rěče z kóždeho gymnazija w Budyskim wokrjesu rěčnje najwobdarjenišich šulerjow druheje cuzeje rěče z 8. lětnikow za regionalny rěčny seminar. Rěčna komisija smě pak jenož maksimalnje sydom šulerjow z cyłeho wo­krjesa we wotpowědnej rěči na rěčny seminar do Wodowych Hendrichec přeprosyć, kotryž so stajnje kónc nowembra wotměwa. Wot wobdźělenych šulerjow wuzwoleja zaso najlěpšich, kotrychž přeprošuja w 9. lětniku na Centralny rěčny seminar za cyłu Saksku, hdźež zetkawaja so z tamnymi šulerjemi ze Sakskeje.

Po štyrilětnej korona-přestawce wotmě so seminar lětsa skónčnje zaso, tónraz we Werdauwje pola Šwikawy. Z Budyskeho serbskeho gymnazija přeprosychu slědowacych šulerjow: Magdalenu Wirthec (9-2) za rušćinu, Helenu Dubawic (9-1) a Morica Baucha (9-1) za čěšćinu. Wšitcy třo wobdźělichu so loni wuspěšnje na Regionalnym rěčnym seminarje a buchu tohodla za Centralny rěčny seminar kwalifikowani, kotryž wotmě so wot 8. nowembra hač do soboty, 11. nowembra 2023.

Potrjeby ludu spjelnić

póndźela, 30. oktobera 2023 spisane wot:
Štóž rěči wo přichodźe, njech na zańdźenosć njezabudźe. Tuteje mysle je so diskusija na pjatkownym zarjadowanju wo serbskim šulstwje přichoda dótkała. Derje, zo su so někotři zajimcy zwonka Serbskeho sejma wobdźělili, samo pedagoga a zastupjer Serbskeho šulskeho towarstwa sedźeše za blidom. Byrnjež kruh wobdźělnikow přehladny był, njejsu iniciatorojo jenož mjez sobu byli. Prěni pospyt je zwrěšćił, nastork za přichod šulstwa wažnu tematiku z lětušeje hłowneje zhromadźizny Domowiny wusyłać. Poprawom měłoj nastork za rozmyslowanje a zazběh wuměny wo idejach wot najwyšeho gremija třěšneho zwjazka wuchadźeć. Poł lěta pozdźišo zdawa so dale, jako jeničce Serbski sejm chutnje wo tym rozmysluje: Słabosće a njedostatki serbskeho šulstwa analyzować a wupuće z mizery tworić. Kubłanje, to wědźa stari Domowinjenjo ze stawiznow, je bytostne prašenje narodneho programa. Tajki nimamy. Dyrbimy so tohodla ze strukturu šulstwa spokojić, kiž potrjeby ludu njespjelni? Axel Arlt

Pomha při nawuknjenju płuwanja

srjeda, 25. oktobera 2023 spisane wot:

19lětny Konstantin Hrjehor wukubłuje so tuchwilu na fachoweho přistajeneho za kupanske zawody.

Wuchodźiwši Serbsku wyšu šulu w Ralbicach poda so rodźeny Róžeńčan najprjedy na socialne lěto do dźěłarnje za zbrašenych w Lěskej, hdźež běše w skupinje za lěsne dźěło zasadźeny. „To bě mi jara wulke wjeselo. Běchmy nimale cyły dźeń wonka, smy lěs hladali a tež raz štomy pušćeli.“

Dawno trěbny krok

srjeda, 25. oktobera 2023 spisane wot:
Dualny studij na Statnej studijnej akademiji w Budyšinje je wot jeje załoženja w lěće 1991 stawizna wuspěcha. Akceptanca tohole wukubłanja w regionalnym hospodarstwje je wulka. Připóznaće wotzamknjenjow pak wšudźe zwonka Sakskeje zaručene njeje. Sakske knježerstwo chce to na cilowej čarje nachilaceje so wólbneje periody změnić. Schwali-li krajny sejm wčera w naćisku předstajeny zakoń, budźe Budyšin wot 2025 wysokošulske město. Zwyšeny status kubłanišća je zdobom připóznaće tam zdokonjaneho dźěła za Łužicu a za tamniše předewzaća a zarjadnišća. Wuslědk nastorčeneho přetworjenja dotalneje Powołanskeje akademije Sakskeje wudospołni zdobom wysokošulsku krajinu w swobodnym staće. Nachwata to, štož stej krajej z podobnymi kubłanišćemi Badensko-Württembergska a Durinska dawno zwoprawdźiłoj. To zaso polěkuje lěpšemu a šěršemu poskitkej wukubłanja a młodym ludźom atraktiwnišim šansam za jich karjeru. Axel Arlt

Dyrbja na čuwy hić

štwórtk, 19. oktobera 2023 spisane wot:
Serbscy młodostni maja prawo, w swojej maćeršćinje samsny niwow docpěć kaž němscy w swojej rěči – to je Zwjazkowe předsydstwo Domowiny před lětdźesatkom na nastork kritikarjow modela 2plus wobzamknyło. Třěšny zwjazk chce 2plus hižo 20 lět „kritisce přewodźeć“. W ewaluaciji 2plus su so zamołwići z pruwowanjom niwowa spokojili, kotryž rěčnym kmanosćam azylantow po integraciskim kursu wotpowěduje (SN rozprawjachu). Tež wo wutworjenju přikładneje swobodneje serbskeje šule zawěsće hišće tak dołho diskutuja, doniž posledni njewoteńdźe, kotryž wě, što je rjany serbski ludowy tekst w słowjanskim duchu. Ale we wotrjedźe rěčespyt Serbskeho instituta dźěła wjac ludźi hač w redakcijach Serbskich Nowin, Noweho Casnika, Rozhlada, Katolskeho Posoła a Pomhaj Bóh – potencial za přichod. Serbski sejm hustodosć ze swojim stilom na čuwy dźe – to pak najskerje trjebamy, zo by so tola něšto hibało. Marcel Brauman

nowostki LND