„Kak to jenož praju“ nětko online
Budyšin. Přiručka awtorki Lubiny Hajduk-Veljkovićoweje za šulerjow a dorostłych „Kak to jenož praju“, kotraž we wudaću Rěčneho centruma WITAJ a Ludoweho nakładnistwa Domowina w ćišćanej formje předleži, hodźi so wotnětka tež w digitalnej formje wužiwać. Informatikar Bernhard Baier je zmóžnił, zo su hesła přiručki we wobłuku pytanskeje funkcije Soblex přistupne.
Nowa stacija wotewrjena
Kinspork. Sakski sekretar za wobswět dr. Frank Pfeil (CDU) je wčera nowu dźiwiznowu staciju w Kinsporskej holi wotewrěł. Swobodny stat je so wědomje za staciju rozsudźił, a to pod motom: „Přiroda ma přiroda wostać.“ Přirodne procesy hole maja tu w srjedźišću stać a poskitki so dźiwiznje wěnować. Zawod Sakske lěsnistwo je za Kinsporsku holu zamołwity. Přirodoškitna kónčina je 6 932 hektarow wulka a tak jedna z najwjetšich po cyłej Němskej.
Bydlenje mnohim Čecham luksus
Běła Woda (AK/SN) Do zawjazowaceho kónca zmilinjenja brunicy trjeba Łužica nowu a mnohostronsku industriju. Wona trjeba jasnu hospodarsku perspektiwu. „Chcemy nowe industrijne dźěłowe městna wutworić, dźěłarnisce organizowane a na tarify wjazane, zo bychu ludźo, kiž tu bydla, přichod měli“, podšmórny sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) wčera w Běłej Wodźe. Zhromadnje ze swojim braniborskim kolegu Dietmarom Woidku (SPD) witaše wón tam čłonow zwjazkoweje Komisije za rozrost, strukturnu změnu a dźěło.
Njemóžu so hižo dopomnić, hdy běchu minjene lěta Serbja w jednym a tym samym prašenju tak rozdźělneho nastajenja: Měnju diskusiju wo Serbskim sejmje.
Wězo maja čłonojo iniciatiwneje skupiny dospołnje prawje, hdyž skorža, zo pobrachuja Serbam wučerjo, duchowni a politikarjo. Zo serbska rěčna substanca woteběra, kóždy widźi, kiž z wotewrjenymaj wočomaj po swěće chodźi. Rozsudne prašenje pak za mnje je: Kak chce sejm wšo to změnić? Stajnje zaso słyšana stereotypna wotmołwa „Budźe-li sejm najprjedy raz wuzwoleny, wšitko zrjadujemy“ mje njespokoja. Ničo druheho pak dotal słyšał njejsym. Argumenty sejmikarjow maja mjeztym samo wěsty ideologiski raz: Njetrjebaš to scyła zrozumić, dyrbiš to prosće wěrić.
Hišće hač do njedźele su čłonojo wšitkich serbskich towarstwow a zwjazkow namołwjeni wupjelnić naprašnik Domowiny. Hač do 9. oktobra bě jón 450 ludźi wupjelniło, kaž z internetneje strony narodneje organizacije Serbow wuchadźa.
Budyšin (SN/MiR). Předsydka lobbyjoweho wuběrka Domowiny Marka Cyžowa je na internetnej stronje www.Domowina.de wozjewiła, zo je „z dotal něhdźe 250 digitalnje dospołnje wupjelnjenych naprašnikow 36 procentow w němskej rěči, 57 hornjoserbsce a sydom delnjoserbsce wotmołwjenych“. Starobne skupiny su po něhdźe połojcy pod a nad 40 lětami, tež podźěl muži a žonow je wurunany. Wo anonymne wuhódnoćenje stara so Lipšćanska agentura za wične slědźenje dr. Judith Jahn.
Nuknica (SN/BŠe). Zo ma Łužica wulke ćeže z wjelkami, to wědźa tež za mjezami Němskeje. Tele dny přebywaja tu zastupjerjo ze Zwjazka wowčerjow a ratarskeje komory Delnjeje Awstriskeje, zo bychu so wo połoženju we Łužicy wobhonili. „Chcemy z potrjechenymi na jednej runinje rěčeć“, rjekny Daniel Heindl z delnjoawstriskeje ratarskeje komory. Wčera běchu woni na pastwje w Nuknicy, hdźež je jim wowčer Gerat Šmit zhromadnje z Koslowčanku Gabrielu Lebzynej ćeže z rubježnym zwěrjećom rozłožił. Mjez druhim předstajištaj peticiju, kotruž běchu lětsa w januaru sakskemu knježerstwu přepodali. „Njeńdźe nam jenož wo škit wowcow, kotrež k našej kulturnej krajinje słušeja, ale tež wo wěstotu wobydlerjow. Woni dźě chcedźa so dale bjez wobmyslenjow a stracha po krajinje pohibować móc“, Gabriela Lebzyna wuzběhny.
Palma (dpa/SN). Tři dny po zahubnych zliwkach na dowolowej kupje Mallorca je španiski kralowski por katastrofowu kónčinu wopytał. Po tym zo bě sej kral Felipe dźensa rano wojersku paradu składnostnje narodneho swjatka wobhladał, poda so wón w běhu dnja z kralownu Letiziju na kupu Balearow. Při ćežkim njewjedrje ze zapławjenjemi bě wutoru znajmjeńša dwanaće ludźi žiwjenje přisadźiło, mjez nimi třo Němcy.
Barley: Paragraf změnić
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowa justicna ministerka Katarina Barley (SPD) na tym wobstawa změnić paragraf 219a, kotryž zakazuje wabjenje za wotehnaća. „Lěkarki a lěkarjo trjebaja nuznje prawnisku wěstotu“, rjekny Barley nowinarjam. Dźe wo wěcowne informacije. Pozadk je dźensa wotměwace so rewizijne jednanje krajneho sudnistwa w Gießenje. Lěkarka Kristine Hänel bě přećiwo pokuće 6 000 eurow skoržiła, kotrež bě jej hamtske sudnistwo „wabjenja za přetorhnjenje samodruhosće“ dla napołožiło.
Třo wobskorženi wuwinowani
Pozdatneho hada dla su w Čěskej kupnicu nachwilnje zawrěli. Na wideju dohladowanskeho systema běchu něhdźe 40 centimetrow dołheho njeznateho reptila wuhladali, na čož kupnicu zawrěchu. Zwěrjo pak njejsu přiwšěm namakali. „Wěstota přistajenych a kupcow je nam najwažniša“, zdźěli rěčnica kupnicy we wuchodočěskim měsće Orlovje. Fachowcy tukaja, zo bě so had w kartonje bananow sobu do kupnicy dóstał.
Plantažu konopje w swojej chěži našoł je muž w saksko-anhaltskim Genthinje, po tym zo njebě tam hižo dlěši čas był. Překwapjeny wobsedźer domu wuhlada 500 rostlin we wjacorych rumnosćach domskeho. Skućićeljo běchu tam wjacore tanki wody a profesionalne wobswětlenje nastajili. Fachowcy krajneho kriminalneho zarjada pad nětko přepytuja.