30. awgusta 1945 wutwori „Polski Związek Zachodni“ – PZZ (Pólski zapadny zwjazk) w Poznanju wosebity „łužiski referat“. Jeho nawoda bu pozdźiši serbski spisowaćel Anton Nawka. Zwjazk PZZ bu w hodowniku 1944 w Lublinje załoženy a měješe so wo natwar w nowych kónčinach hač k mjezy k Němskej starać a nětko tež Serbam pomoc skićić. W Poznanju bu hižo do wójny „Towarzystwo Przyjaciół Serbo-Łużyczan“ (Towarstwo přećelow Łužiskich Serbow) wutworjene. Tajke towarstwa nastawachu wot oktobra 1945 we wjacorych městach, tak tež w Krakowje a Częstochowje. W Poznanju załožichu wědomostne zjednoćenstwo „Prołuż“. 12. septembra 1945 schwali wone program k pomocy Serbow „Nad Łużycami polska straż!“.
Wuslědk pólskich aktiwitow mjez druhim bě, zo zmóžnichu młodym Serbam studij we Wrócławju a Poznanju. (Přispomnjenje: W Serbskej protyce za lěće 2012 a 2013 je prof. Hinc Šewc wobšěrnje wo přebywanju w susodnym kraju pisał.) K předwidźanemu załoženju serbskeho gymnazija w Zgorzelecu wšak ženje dóšło njebě. Mikławš Krawc
Stawizny narodneje organizacije a prócowanjow wo prawa serbskeho ludu su wusko zwjazane z mjenom Arnošt Bart-Brězynčanski. Jako wusahowacy zastupjer Serbow w prěnjej połojcy 20. lětstotka bě wón pućrubar a hłowny sobuzałožer Domowiny 1912 we Wojerecach a jeje prěni předsyda. Wažimy sej Barta jeho prócowanjow wo awtonomiju Serbow po Prěnjej swětowej wójnje dla.
Załoženje Domowiny běše měznik w narodnym skutkowanju muža, kiž so mjez druhim přez wliw Michała Hórnika k serbskej narodnosći wuznawaše. 29. žnjenca 1870 w Lětonju swójbje korčmarja, žiwnosćerja, sudarja a překupca narodźeny angažowaše so Bart wot lěta 1892 w serbskim towarstwowym hibanju. Sewjernje Budyšina běše serbskej towarstwje w Chwaćicach a Malešecach kaž tež Chwačanske wupožčowanske a nalutowanske zjednoćenstwo sobu załožił.
30. julija před 150 lětami narodźi so delnjoserbski duchowny a składnostny spisowaćel Měto Wjeńcko burskej swójbje w Mosće. Po maturiće w Choćebuzu studowaše wón wot lěta 1892 ewangelske bohosłowstwo na uniwersitomaj w Halle a Berlinje. Wustudowawši bu 1899 w Sprjejcach, we Wojerowskim wokrjesu, za fararja zapokazany a skutkowaše tam hač do lěta 1910. Po tym wróći so zaso do Delnjeje Łužicy. Štyri lěta bě w Dešnje z fararjom, doniž njezapoča tam Bogumił Šwjela jako dušepastyr. Hač do lěta 1939 je Wjeńcko w Choćebuskej Serbskej klóšterskej cyrkwi fararił. Wot lěta 1908 přisłušeše Maćicy Serbskej a dlěje hač lětdźesatk bě aktiwny čłon předsydstwa Maśicy Serbskeje. Składnostnje pěsnješe a pisaše stawizniske a kulturne přinoški do Bramborskeho Casnika a do ewangelskeho časopisa Wosadnik. Pomhaj Bóh je serial z jeho pjera „Moje pućowanje do Jerusalema“ w 14 pokročowanjach wozjewił. Wjeńcko bě tež awtor přinoškow w Pratyji a w poslednich žiwjenskich lětach w tydźeniku Nowy Casnik.
Wón zemrě 21. oktobra 1953 w Choćebuzu. Manfred Laduš
Wjelelětny sobudźěłaćer Domu za serbske ludowe wuměłstwo Mikławš Kostorž zemrě 17. julija 1995. Narodźił bě so 29. oktobra 1931 serbskej swójbje w Kulowje. Po wutworjenju Serbskeho ludoweho ansambla započa wón 1952 tam jako rejwar. W lěće 1964 bu Kostorž w DSLW jako zamołwity za ludowe rejwanske skupiny přistajeny, a wosta to hač krótko do smjerće. Hižo 1964 bě Smjerdźečansku rejwansku skupinu załožił a je ju w běhu štwórć lětstotka jako wuměłski nawoda k wulkim wuspěcham wjedł. Za Smjerdźečanow je mjez druhim choreografiju wo stajenju a mjetanju meje stworił. 22 lět bě wón zastupowacy nawoda Domu za serbske ludowe wuměłstwo, dwójce samo jeho komisariski načolnik. Powołansce bě za mnohe dalše rejwanske cyłki kaž za te Slepjanskeho a Wudworskeho ansambla kaž tež Choćebuskeho Pósta a za Komorowsku a Žylowsku rejwansku skupinu sobu zamołwity. Za nje je wjace hač sto choreografijow stworił. Rejwanske poskitki na sydom Festiwalach serbskeje kultury w Budyšinje běžachu tohorunja pod režiju Mikławša Kostorža.
Manfred Laduš