Soju nětko tež łužiske zawody plahuja

Donnerstag, 04. Juli 2019
Artikel bewerten
(0 Stimmen)
Z kopanskej mašinu je Bogdan Brězan, přistajeny Nukničanskeho bioratarja Marka Smoły, njerodź na polu wokoło Wěteńcy zwutorhał. Prěni raz su tam lětsa soju wusyli. Njerodź mjez rostlinami plěje ratarski sobudźěłaćer z pomocu mašiny. Zdobom  móže woda lěpje do překopaneje pódy zasaknyć.  Foto: SN/Hanka Šěnec Z kopanskej mašinu je Bogdan Brězan, přistajeny Nukničanskeho bioratarja Marka Smoły, njerodź na polu wokoło Wěteńcy zwutorhał. Prěni raz su tam lětsa soju wusyli. Njerodź mjez rostlinami plěje ratarski sobudźěłaćer z pomocu mašiny. Zdobom móže woda lěpje do překopaneje pódy zasaknyć. Foto: SN/Hanka Šěnec

Klimowa změna zmóžnja dobre wuměnjenja, wobstejnosće w Němskej pak měli so změnić

Sojowe mloko abo sojowa juška stej přetrjebarjam za słowo soja znatej wopřijeći. Zo pak je soja nastupajo produkciju mjasa wažny wudźěłk, njeje wjet­šinje wědome. Něhdźe 80 procentow wunoška sojabunow je na šrót předźěłane a za plahowanje skotu myslene. Po cyłym swěće su ludźo „hłódni“ za mjasom, kotrež hodźi so na zakładźe relatiwnje tunjeje soje produkować. Wuskutki za wobswět a přirodu su hladajo na jeje plahowanje wulke. Europske kraje dowožuja tuchwilu soju wosebje z USA, Brazilskeje a Argentiskeje. W Južnej Americe wob lěto štyri miliony hektarow lěsa trjebja, zo móhli je jako pola wužiwać. Tak so žiwjenske rumy rostlin a zwěrjatow zhubja, dobra póda so niči a woda zanjerodźa.

Přestrjeń polow so powjetša

Veröffentlicht in Hospodarstwo

Galerie

dalši wobraz (1) Soja je rostlina, kotruž běchu prěnjotnje w Aziji plahowali. Dźensa maja w USA a wosebje w Južnej Americe hoberske zahony sojabunow. Mjeztym je tež ratarjo we Łužicy plahuja.
Bitte anmelden, um einen Kommentar zu posten

Neuheiten LND