Dowolowa łódź AIDAblu předewzaća Aida Cruises je minjeny kónc tydźenja bjez pasažěrow do Warnemünde přijěła. Do toho bě tam hižo AIDAmar dojěła. Wobě luksusowej łódźi nětko na dowolowe jězby w awgusće přihotuja. Tež wobsadce zaso přińdźetej. Stej to prěnjej łódźi w Rostocku, po tym zo bě so start sezony w měrcu korony dla nimokulił. Foto: dpa/Sven Hoppe

Podstupim (dpa/SN). Koronapandemija je tež w Braniborskej tójšto studowacych do eksistencneje financneje krizy stor­hnyła. „Lětni semester bě jedna z najwjetšich kubłansko-financnopolitiskich katastrofow minjenych lětdźesatkow“, zdźěli rěčnik braniborskich studentskich zastupnistwow Jonathan Wiegers wčera w Podstupimje. Tak nima wjele studentow žane dźěło wjace w typiskimaj wobłukomaj gastronomija a zarjadowanja. „Po wšej Němskej je milion studentow koronawirusa dla swoje pódlanske dźěło zhubił a dyrbješe tohodla studij pře­torhnyć abo skónčić“, Wiegers zwěsća. Dokładne ličby hišće njepředleža. „Hakle nazymu widźimy, kelko studowacych so na zymski semester wróći.“

Magdeburg (dpa/SN). Dobre dźewjeć měsacow po antisemitiskim atentaće w Halle su dźensa sudniski proces přećiwo wobskorženemu Stephanej B. zahajili. Statne rěčnistwo wumjetuje 28lětnemu 13 njeskutkow, mjez druhim mordarstwo a pospytane mordarstwo. Na spočatku procesa, kotryž je rumnostnych přičin dla na žurli Magdeburgskeho krajneho sudnistwa, předčitachu skóržbu a pokazachu wideja atentata.

Skućićel bě loni 9. oktobra, na najwjetšim židowskim swjedźenju jom kipur, ćežko wobrónjeny spytał so do synagogi w Halle zadobyć. Po přeswědčenju statneho rěčnistwa chcyše wón po móžnosći wjele z cyłkownje 52 wopytowarjow synagogi morić. Při durjach twarjenja pak zwrěšći. Na to zatřěli wón žonu, kotraž bě připadnje před synagogu, a muža w dejnerowym wobchodźe. Na ćěkańcy zrani wjacorych ludźi, doniž njemóžeše jeho policija pola Zeitza zajeć.

Za proces planuja 18 dnjow hač do oktobra. Mjez wopytowarjemi su tež wukrajni žurnalisća, mjez druhim z Israela.

Pomocny paket schwaleny

wutora, 21. julija 2020 spisane wot:

1,8 bilionow eurow za etat EU a přećiwo sćěham koronapandemije

Brüssel (dpa/SN). W boju přećiwo hospodarskej krizy koronawirusa dla su so staty Europskeje unije na najwjetši etatowy a financny paket w swojich stawiznach dojednali. Kompromis su po dlěje hač štyri dny trajacych jednanjach dźensa rano na wurjadnym wjeršku 27 čłonskich statow w Brüsselu schwalili. Paket wobsahuje cyłkownje 1,8 bilionow eurow. Z toho je 1 074 miliardow za přichodny sydomlětny etat EU a 750 miliardow za konjunkturny a inwesticiski program přećiwo sćěham pandemije.

Z financnym paketom chce so Europska unija historiskej hospodarskej krizy koronapandemije dla wobarać a europske wiki zachować. Runočasnje chce do digital­nišeho a klimje přichilenišeho hospo­darstwa inwestować. Za to so prěni króć w dotal njeznatej měrje zadołži a pje­njezy rozdźěli. Přichodne lětdźesatki ­budu staty EU dołh zhromadnje wotpłaćeć.

Wjele kompromisow

wutora, 21. julija 2020 spisane wot:
Njewěm, hač je sej Brüsselske dojednanje wo pomocnym pakeće přećiwo koronawirusej atribut „historiske“ woprawdźe zasłužiło. W mojimaj wočomaj je historiske, zo su so scyła dojednali a zo njeje wjerškowe zetkanje zwrěšćiło. To by fatalny signal wšemu swětej było, čehož běchu sej statni a knježerstwowi šefojo w Brüsselu wědomi. A dokelž dyrbjachu wšitke dojednanja jednohłósnje schwalić, móžeše kóždy statnik hrozyć, zo swój weto zapołoži. Nětko mamy wuslědk, kotryž móže kóždy interpretować, kaž ma to za prawe. W prašenju prawostatnosće, na kotrež měješe wupłaćenje pjenjez poprawom kruće wjazane być, je to wočiwidne. Kraje kaž Madźarska a Pólska, kotrež maja w tym prašenju hižo wulke problemy w Brüsselu, su na kóncu přihłosowali, dokelž je tónle dypk faktisce šmórnjeny. Bjez dźiwa tuž, zo swjeća madźarske medije minister­skeho prezidenta Orbána jako wulkeho dobyćerja wjerška. Marko Wjeńka

To a tamne (21.07.20)

wutora, 21. julija 2020 spisane wot:

Njewšědnje wulki swětły pos je na awtodróze w Moersu njedaloko Duisburga wjele kedźbnosće zbudźił. Jako „tak wulke kaž pony“ wopisane zwěrjo bě so zabłudźiło a běhaše na kromje awtodróhi, doniž zmužity šofer turkowskeho pastyrskeho psa rasy kangal njezadźerža. Při akciji so nichtó njezrani. Policisća wučerpaneho psa zastarachu, po tym zo běchu z nim na policajsku stražu doběželi. Wšako bě tón za transport w policajskim awće přehoberski. Krótko na to so wobsedźer přizjewi. Kangal móže hač do nimale 90 centimetrow wulki narosć.

Zo by sej po swój zabyty mobilny telefon přišoł, je so zadobywar we Warendorfje pola Münstera k městnu njeskutka wróćił. Tam bě jeho wobydler bydlenja při kradnjenju překwapił. Jako so wobaj znowa zetkaštaj, so paduch pola muža zamołwi a so na to zminy.

Badensko-württembergski ministerski prezident Winfried Kretschmann (Zwjazk 90/Zeleni) je minjeny pjatk ze sak­skim ministerskim prezidentom Michaelom Kretschmerom (CDU) Budyšin a Serbow wopytał.

Budyšin (SN/mwe). Po tym zo běštaj politi­karjej na Schillerowym gymnaziju wuswědčenja wudźěliłoj a so z młodostnymi a wučerjemi rozmołwjałoj, poda­štaj so wonaj pěši do města. W Serbskim ludowym ansamblu wočakowaše jeju nimo­ rjadu žurnalistow a dalšich hosći jednaćelka Diana Wagnerec. Winfried Kretschmann a jeho mandźelska Gerlinde, Michael Kretschmer a jeho partnerka Annett Hofmann su so na wodźenju po domje jara za skutkowanje ansambla zajimowali. „Sym jara wjesoła, zo bě baden­sko-württembergski ministerski prezident tu. Sym jeho na jedne z našich klětušich turnejowych zarjadowanjow w jeho domjacej bliskosći přeprosyła“, Wagnerec Serbskim Nowinam praji.

„To jara boli“

póndźela, 20. julija 2020 spisane wot:

Rom (B/SN). Bamž Franciskus jara wobža­ruje, zo ma so Istanbulska cyrkej Hagia Sofia (přełožene: Swjata mudrosć) z mošeju stać. „Myslu na swjatu Sofiju, a to mje jara boli“,­ rjekny pontifeks w Romje. Tur­­kow­ske sudnistwo bě status Hagije­ jako muzej anulowało. Prezident Recep Tayyip Erdoğan na to přikaza, Hagiju Sofiju jenož­ hišće za islamske mo­dlenje wote­wrěć. Twarjenje we wutrobje stareho města­ w Istanbulu bě něhdy najwjetša křesćanska cyrkej a słuša do swětoweho herbstwa UNESCO.

Cyrkwinska reforma traje

Atentatnikow wopominała

póndźela, 20. julija 2020 spisane wot:

Schwielowsee (dpa/SN). Prezidentka Braniborskeho krajneho sejma Ulrike Liedtke je namołwjała, wopomnjeću na spjećowarjow přećiwo nacionalsocializmej zblědnyć njedać. „Woni su jednali, město toho zo bychu so wotwobroćili. Woni su swój hłós pozběhnyli, město toho zo bychu mjelčeli“, rjekny Liedtke składnostnje dźensnišeje 76. róčnicy zwrěšćeneho bomboweho atentata na Hitlera. Wona namołwješe, w zmysle atentatnikow za zachowanje demokratije so zasadźeć.

Nahubniki wukazane

Canberra (dpa/SN). Druhe najwjetše město Awstralskeje Melbourne je přiběraceje ličby z koronawirusom natyknjenych wukazało, zo trjebaja ludźo nahubniki. Naposledk běchu w staće Victoria ze stolicu Melbourne 363 nowych padow korony a tři smjertne wopory jako sćěh wirusa zwěsćili. Wot srjedy dyrbi kóždy z pjeć milionow wobydlerjow Melbourna, kiž dom wopušći, škit před hubu a nosom měć. Kohož bjez nahubnika lepja, tomu hrozy pokuta 200 awstralskich dolarow.

Wojacy USA měli wostać

Braniborska studiju njetrjeba

póndźela, 20. julija 2020 spisane wot:
Podstupim (dpa/SN). Na namjet delnjosakskeho nutřkowneho ministra Borisa Pistoriusa (SPD) nastupajo zhromadne přepytowanje zwjazkowych krajow k dźěłu policije a rasizma kolegojo w Braniborskej jara zdźeržliwje reaguja. „W Braniborskej nimam tajku studiju za trěbnu“, rjekny nutřkowny minister Michael Stübgen (CDU) minjeny pjatk w Podstupimje. „Namjet, kotryž chce kolega Pistorius za něšto měsacow konferency nutřkownych ministrow předpołožić, wočakuju pak z wulkim zajimom.“ Wón no­chcył so dale k tomu wuprajić, doniž njejsu nutřkowni ministrojo wo tym diskutowali. Pistorius bě připowědźił, zo chcył swojich kolegow wo trěbnosći zhromadneje studije přeswědčić, byrnjež policajske dźěło w zamołwitosći krajow było.

nowostki LND