W tutej kolumnje powěda šěsć redakciji SN znatych mjezynarodnych awtorow, wotměnjacy so pod pseudonymom „prof. Wink“, jónu wob měsac wo swojich nazhonjenjach a dožiwjenjach we wobłuku zetkanja kulturow, identitow, rěčow a narodnych mjeńšin.
Profesor Wink je so hižo wot časa swojich šulskich a studentskich lět za Tibet a Tibećanow zajimował. Wězo bě tónle zajim kusk zwjeršny, wobwliwowany mjez druhim přez mystiske stawiznički wo lamach a jich njewšědnych kmanosćach a sylnjeny tež přez njelóšt nastupajo namócne chinske wobknježenje kónčiny. Najebać skerje nachwilne a připadne kontakty z tibetskej tematiku pak njeje jeho zajim wo kraj a lud na himalajaskej „třěše swěta“ ženje cyle popušćił. Hižo w srěnjej starobje dojědźe wón spočatk 1990tych lět na wróćopuću z konferency w Freiburgu na kóncu dnja tež do Züricha. Wottam měješe so hakle nazajtra wječor z busom do ródneho kraja nawróćić.
Minjene lěto wozjewi wjelelětny direktor Nordfriisk Instituuta w Bredstedće, prof. dr. Thomas Steensen (69), atraktiwnu wěcnu knihu „Die Friesen – Menschen am Meer“. Mnohoworštowa publikacija twori pospyt, stawizny, kulturu, rěč a krajinu awtochtoneje mjeńšiny kompaktnje předstajić. Awtor wotmołwja zdobom na zajimawe prašenje za identitu: „Štó je Friza? Štóž chce Friza być, tón to je. Štóž so hinak rozsudźi, to njeje.“ Přetož wobknježenje friziskeje rěče njedosaha jako dopokaz, zo přisłuša něchtó małemu ludej bjez stata, wupřestrěwacemu so na sewjeru Němskeje a w Nižozemskej.
křidło pawownika wóčkuje
jewišćo trubjelow
pod Pichowom
kramosći skromna husańca
w kopřiwach dodni
žiłku přirody-spyta
stwórbkow mjena čujawki
kaž zelowa žona
tepta trawu
hłowu stuli
dudku zakuli
wołoj zwěčni mjetel
do słónca spěje
ze wšěch tajenkow jeho
a tamneho stwjelca
husańcuje z koruška
na lačne ladko wědy
zhusći maćicy do składa
stopy na slědy wutepta
w pomnjenkach zornowca
kwětkuje mjetel
Michała Rostoka
(z knihi „Wodnjo dycham dypki“
Měrana Cušcyna, LND 2005)
Zady wotlěwa:
Mathias Kliemank (městopředsyda),
Měrćin Krječmar (předsyda), Daniel Šiman
(hladar materiala); prědku wotlěwa:
Ławrjenc Lipič (zjawnostne dźěło), Franz
Wiedemann (pokładnik)
Fota: mathias kliemankNic jenož jednotliwy młodźinski klub so w přichodnym wudaću předstaji, ale hnydom wšón cyłk – rěč je wo United Clubs for Kulow (UCfK), kotryž bu před 28 lětami załoženy. Předsyda Měrćin Krječmar a městopředsyda Mathias Kliemank (MaK) staj UCfK Jakubej Lanze předstajiłoj.
Kelko čłonow tučasnje sće a kak je konstelacija mjez holcami a hólcami?
M. Krječmar: Naš cyłk wobsteji z wosom klubow z dohromady něhdźe 120 čłonami – z nich su dźesać procentow holcy.
Su kluby jenož z Kulowa?
M. Krječmar: Haj, kluby samo na sebi su jenož z Kulowa, ale čłonojo přińdu tež z wokoliny – tak tež ja.
Štó słuša wšitko do předsydstwa a kak husto je woliće?
Zo budźe lětsa pandemije a herpesoweho wirusa pola koni dla mjenje křižerjow poselstwo zrowastanjenja wozjewić, bě wotwidźeć. 999 pak jich tola hišće bě, nimale 500 mjenje hač hišće před lětomaj. A kaž je na wobrazach spóznać, bě znowa tójšto nowačkow mjez lětušimi jěcharjemi. 55 debitantow je dopokaz za to, zo su tež serbscy młodostni dale chětro hordźi na swoju jónkrótnu tradiciju.
Jurij Bjeńš
Ludowe nakładnistwo Domowina pyta
wučomnika abo wučomnicu kaž tež noweho redaktora abo redaktorku!
Što, hdźe a kak, je jednaćel Ludoweho
nakładnistwa Domowina Syman Pětr Cyž
(na foće) Jurjej Bjeńšej přeradźił.
Knježe Cyžo, Ludowe nakładnistwo Domowina (LND) w Budyšinje poskića předewšěm serbskim młodostnym wukubłanje na překupca za e-commerce. Što so konkretnje za tym chowa, što maja sej młodostni pod tym předstajić a kotre nadawki tajki překupc za e-commerce ma?
S. P. Cyž: Kaž mjeno hižo přeradźa, jedna so tu wo wukubłanje na hospodarskim polu. Předań přez internet nabywa w kóždej branši na wažnosći, tež za nas jako serbske nakładnistwo. Wučomnik abo wučomnica nawuknje, kotre strategije, metody a kanale k dispoziciji steja, naše wudźěłki kupcam online poskićeć a předawać.
Kotre dalše dźěłowe městna móžeće aktualnje serbskim młodostnym w Ludowym nakładnistwje poskićić a kotre nadawki su z tym zwjazane?
W Ralbicach su šulerki a šulerjo pisaki a dalše wěcy hromadźili a na daloku a dołhu jězbu pósłali, zo bychu dźěći w chudych krajach podpěrali. Foto: Jan Hrjehor