Drježdźany (dpa/SN). Hladajo na wutwar železniskich čarow ma so w Sakskej chětro wjele nachwatać. Takle posudźuje to mjez druhim sakski hospodarski minister Martin Dulig (SPD), kiž čuje so wot Zwjazka wobšudźeny. Ze stron Sakskeje najwažniše projekty, kaž železniske čary mjez Drježdźanami a Prahu, Drježdźanami a Zhorjelcom kaž tež Lipskom a Kamjenicu, njejsu dotal přeco hišće w zwjazkowym wobchadnym planje pohódnoćene. Porno tomu su do nowozarjadowaneje kategorije potencielneje potrjeby přesunjene. „Tele přesuwanje nam scyła njepomha“, rjekny Dulig wčera na posedźenju Sakskeho krajneho sejma w Drježdźanach.
Kamjenc (AK/SN). Wandalizm we łužiskej jězorinje bohužel přiběra. To rjekny jednaćel zaměroweho zwjazka Łužiska jězorina Sakskeje Daniel Just na zańdźenym posedźenju w Kamjencu. Hižo štyri škitne domčki su njeznaći z grafitijemi pomórali. Na šěsć blakach zwěsćichu zamołwići wobškodźene ławki, blida a psyče nuzniki. Wěcna škoda je wulka, jednaćel wuzběhny, wšako płaći zwuporjedźenje jedneje kombinacije z ławki a blida něhdźe 450 eurow. Zo bychu jedyn informaciski domčk wobnowić móhli, ma zaměrowy zwjazk něhdźe 500 eurow nałožić. Tohodla prosy wo to, zo měli hosćo łužiskeje jězoriny wobkedźbowanja wandalizma přizjewić. Wšitcy dźě z dobrych wuměnjenjow w turistiskej kónčinje čerpaja.
Lětuše prěnje čisło časopisa Česko-lužický věstník podawa wobšěrny přinošk k stawiznam „Centralneje šulskeje maćicy“ (Ústrědní matice školské – ÚMŠ) w lětach 1870 do 1951. Institucija bu jako wuslědk rosćaceho narodneho wědomja w Čěskej, na Morawje a w Šleskej załožena. Patrioća mějachu „děti za majetek národa“, piše awtorka Eva Lukešová. „Zo by sej je narod za sebje zdźeržał, štož dźě bě za dalše jeho přetraće wažne, dyrbješe so jim wukubłanje w ródnej rěči poskićeć.“ ÚMŠ zdoby sej připóznaće za čas monarchije a potom w młodej Čěskosłowakskej. Ale maćica měješe tež wuznam za nas Serbow: Čitar zhoni, zo załoži ÚMŠ w Českej Lípje serbski gymnazij, we Varnsdorfje zmóžni so młodym Serbam wukubłanje z wusměrjenjom na powołanske a ratarske skutkowanje. (Přispomnjenje: Korektnosće dla dyrbi so rjec, zo přećahny spočatk lěta 1947 gymnazialne wukubłanje tež do Varnsdorfa – M.K.).
Budyske zjednoćenstwo elektrotechnikarjow nowe puće kroči. „Elektronikar je dale woblubowane wukubłanske powołanje, kóžde lěto 25 do 35 nowych wučomnikow swoje wukubłanske zrěčenje podpisa“, rozłožuje wyši mišter zjednoćenstwa Torsten Schölzel. Naposledk su zaso lochki postup zwěsćili. Wot ličbow prjedawšich lět, hdźež je kóžde lěto wjace hač sto młodostnych wukubłanje w elektrorjemjesle zahajiło, pak su nadal jara zdaleni.
Kamjenc (SN). W Sakskej přizjewichu loni 5 929 insolwencnych jednanjow. Kaž statistiski krajny zarjad wčera w Kamjencu zdźěli, je to mjenje hač lěta 2015 z hišće 6 272. Ličba firmowych insolwencow pak je loni prěni raz po lěće 2010 zaso rozrostła. Woteběrali su insolwency přetrjebarjow, k tomu słušeja tež priwatne insolwency.
1 069 předewzaćow je loni wozjewiło, zo hižo płaćić njemóža – to je 56 padow wjace hač lěta do toho. 41 procentow potrjechenych firmow běchu towaršnosće z wobmjezowanym rukowanjom (tzwr). Zawody jednotliwcow wučinjachu 53 procentow. Wjetšina płaćenjanjekmanych předewzaćow je z twarstwa. Wulki dźěl (58 procentow) bě za čas insolwency nimo toho mjenje hač wosom lět hospodarsce skutkował.
Statistikarjo zwěsćichu, zo bu z 3 387 jednanjemi trójce telko insolwencow přetrjebarjow přizjewjenych hač pola firmow. W Lipsku bě jich najwjace.
W Kamjencu twari skupina AZURIT pod Budyskej hórku nowy centrum seniorow. Přichodnej nawodnicy zarjadnišća Kathleen Hanschke je wažne, ludnosć wo twarskim postupje běžnje informować a hromadźe z nimi mjeno za nowy dom nańć.
Kamjenc (SN). Nowy centrum budźe moderne a atraktiwne zarjadnišćo za hladanja potrěbnych seniorow. Lětsa w septembrje ma dźěłać započeć. Po słowach přichodneje šefowki Kathleen Hanschke su „jara optimistiscy, zo twarske dźěła sčasom wotzamknjemy“.
Hertha BSC II
– Budissa Budyšin 2:1 (2:0)
Zestawa hosći: Wohlfeld – Kolan, Baudis (81. Němec), Pfanne, Heppner, Barnickel (63. Milde), Hausdorf, Rosendo, Salewski, Kloß, Žuljević (76. Müller),
Hladajo na tule wonkownu hru steješe trenar koparjow Budissy Budyšin Torsten Gütschow před ćežkim nadawkom. Z Florianom Hänschom, Martinom Hoßmangom a Pavelom Patku dyrbješe wón hnydom třoch hrajerjow narunać, kotrychž njesmědźeše pjateje žołteje karty dla zasadźić.
Minjenu sezonu bě Budissa w Berlinje 2:1 dobyła. Tónraz pak měješe Hertha lěpši start. Najprjedy třěli Fabian Eisele (34.) 1:0, štyri mjeńšiny pozdźišo Mike Owusu z pomocu jědnatki 2:0. Norman Wohlfeld bě jědnatku dźeržał, Owusu pak w druhim pospyće trjechi.