Znamjo wujednanja
Drježdźany. Z kilometry dołhim rjećazom ludźi chcedźa Drježdźanjenjo dźensa wot 17.30 hodź. na róčnicu zničenja swojeho města přez aliěrowane bombowcy w Druhej swětowej wójnje dopominać. Rjećaz ma jako znamjo wujednanja a dorozumjenja w měšćanskim centrumje ludźi na woběmaj pobrjohomaj Łobja mjez sobu zwjazać.
Minister pola FSJnikow
Ochranow. Sakski statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU) wopyta jutře w Ochranowje 40 młodostnych, kotřiž wukonjeja tuchwilu dobrowólne socialne lěto (FSJ) na šulach. Woni přebywaja tam w Domje Komenskeho na seminarnym tydźenju. Po słowach Piwarza „skići FSJ wobdźělnikam hódne nazhonjenja a pomha jim, swójsku powołansku perspektiwu wuwiwać“.
Pomoc firmow prašana
Jutře, 14. februara, je dźeń Walentina. Lětsa padnje tón na popjelnu srjedu. Serbske Nowiny su so w dwurěčnej Łužicy a za jeje mjezami naprašowali, što ludźo k dnjej Walentina měnja a kotru rólu nałožk za nich hraje.
Michaelis Šusterowa z Radworja: Wo tajkim dnju zasadnje ničo njedźeržu. Korjenje nałožka leža w zapadźe, hdźež je so wuwił na swjedźeń zalubowanych. Njetrjebam wosebity dźeń, hdyž chcu někomu dźak prajić abo swoju přichilnosć zwuraznić. Za to je w běhu lěta składnosćow dosć. Tež komerc njetrjebam, kotryž je z tym dnjom zwjazany, hdyž su kwětki naraz dwójce tak drohe. Wo tajki nanuzowany swjatk njerodźu.
Pětr Šołta z Budyšina: Dźeń Walentina mi scyła ničo njewoznamjenja. Njedowidźu, čehodla měł na wěstym dnju, kotryž je sej něchtó wumyslił, swojej mandźelskej kwětki abo bonbonjeru darić. Za to njetrjebam žadyn wosebity dźeń. Mam to za ryzy komerc, a tohodla je mi to dospołnje smorže.
Choćebuz (SN/at). Bliskowobchadne předewzaće Cottbusverkehr připowědźa w busach na wjacorych regionalnych linijach wuzwolene zastanišća wot spočatka februara w němskej a delnjoserbskej rěči. Kaž nowinarska rěčnica předewzaća Christin Heldt zdźěli, su tele zastanišća na městnach ze serbskim poćahom. Na přikład stej to staciji při šuli „Mato Kosyk“ w Brjazynje abo při Bleskojc hotelu w Bórkowach, hdźež z busa wulězeš, zo by za wokolne serbske wsy přisłušne hamtske zarjadnistwo docpěł.
Dohromady je jich w linijowej syći Cottbusverkehr zwonka města dwanaće busowych zastanišćow, nimo w hižo mjenowanymaj wsomaj tež w Dešnje, Drjowku, Janšojcach, Libanojcach, Picnju, Wětošowje a Žylowje. Trěbne paski bě wobchadne předewzaće w zhromadnym dźěle z redakciju Bramborskeho serbskeho radija w Choćebuzu nahrawać dało. Rěčałoj staj čłonaj redakcije młodźinskeho magacina Bubak.
We wobłuku mjezynarodneho festiwala dudakow „31. Gajdošské fašiangy“ w Słowakskej staj minjeny kónc tydźenja tež serbskaj hudźbnikaj wustupowałoj.
Malá Lehota (TN/SN). Na přeprošenje „Cechi słowakskich dudakow“ – Gildy słowakskich dudakow – přebywaštaj instrumentalistaj-dudakaj Serbskeje folklorneje skupiny Sprjewjan Steffen Kostorž a Tomasz Nawka na 31. Gajdošskich fašiangach – zapusće dudakow – minjeny kónc tydźenja w słowakskej Malej Lehoće a wokolinje.
Cyłkownje wustupowaše tam 25 skupin z dwanaće krajow, mjez druhim ze Słowakskeje, Čěskeje, Běłoruskeje a Němskeje. Nimo toho bě tam tež cyłk grjekskich hudźbnikow, bydlacych w sewjeročěskim Javorníku a organizowanych w Asociace Řeckých Obcí v České Republice – Zjednoćenstwje grjekskich wosadow w Čěskej republice. Dudakaj z Łužicy předstajištaj na festiwalu serbsku dudowu hudźbu. Na přeco wupředatych a přepjelnjenych žurlach zaklinčachu na štyrjoch festiwalnych koncertach wuspěšnje a w dobrym zwuku troje serbske dudy: měchawka, měchawa a kozoł.
Biskopičanska Syć za dźěći a młodźinu (KiJu) skići na polu socialneho, kulturneho a kubłanskeho zastaranja wšitkich generacijow wulki poskitk. Z dźěłarnju kroča po nowych pućach.
Biskopicy (SN/MiR). „Sym zbožowny, zo mamy z Bernadet Zellerowej nětko tež serbskorěčnu sobudźěłaćerku“, rjekny nawoda Syće za dźěći a młodźinu (KiJu) w Biskopicach Andreas Mikus zańdźeny štwórtk na rozmołwje z nowinarjemi. „Rady bych hišće dalšu abo dalšeho sobudźěłaćerja ze serbskorěčnymi kmanosćemi w swojim kruhu měł. To zmóžnja nam naše poskitki intensiwnišo tež serbskorěčnym zajimcam zbližić.
Berlin (dpa/SN). Něhdyši georgiski prezident Michail Saakašwili je Europsku uniju a předewšěm zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU) wo pomoc prosył, po tym zo běchu jeho z Ukrainy do Pólskeje wotsunyli. Saakašwili je razny kritikar ukrainskeho prezidenta Petra Porošenka. Wumjetuja jemu mjez druhim korupciju. Ukrainscy policisća běchu 50lětneho Saakašwilija wčera w Kijewje zajeli a z lětadłom do Waršawy dowjezli.
Prezident wotsadźeny
Johannesburg (dpa/SN). Južnoafriska knježerstwowa strona ANC je po informacijach medijow rozsudźiła, wuwołaneho statneho šefa Jacoba Zumu wotwołać. To rozprawjeja medije kraja, powołace so na interne žórła. Eksekutiwny komitej bě kročel po 13hodźinskim wura- dźowanju wobzamknył. Oficialne wobkrućenje dotal žane njepředleži. Prezidentej wumjetuja korupciju a znjewužiwanje zastojnstwa. Tak je so pječa w zwisku z luksusowym ponowjenjom swojeje priwatneje wile wobohaćił. Nimo toho bě spřećelenemu twarskemu předewzaćelej lukratiwne nadawki wobstarał.
Atentatnik njeskutk přiznał
Swój handy mylnje do syły norow ćisnył je póstniski princ Dubby I. w poruhrskim Oberhausenje. Na princowskim wozu stejo bě wón sobotu z plackami mjetał a při tym na swojim mobilnym telefonje wuslědki kopańcy sćěhował. Na to połoži wón telefon do faška ze słódkosćemi. Jako bě nastroj nadobo fuk, wón z druhim telefonom swoje čisło zazwoni. Na tamnym boku přizjewi so policija. Sprawny karnewalist bě handy tam wotedał.
Skandalni turisća, kotřiž sej sto metrow dołhu dźěru na awtodróze A 20 w Mecklenburgsko-Předpomorskej wobhladuja a so tam sami fotografuja, zamołwitych přiběrajcy starosća. Ći nětko rozmysluja, prawnisce přećiwo wudźěrakam postupować. Čara je zawrjena, na nju stupić je zakazane. Po njej běhać je přewšo lochkomyslne a jara strašne, dróhotwarski zarjad zdźěla.
Berlin (dpa/SN). Čłonojo SPD so přiběrajcy spjećuja, zo ma Andrea Nahles dočasnje nawodnistwo strony komisarisce přewzać. Na dźensnišim posedźenju nawodnistwa strony chcyše jej dotalny předsyda Martin Schulz zastojnstwo přepodać.
Mjeztym je wyša měšćanostka Flensburga Simone Lange njewočakowano připowědźiła, zo chcyła tohorunja za předsydku kandidować. „Zasadźam so za bazowu kandidaturu a chcu čłonow strony do procesa zapřijeć“, rěka w lisće 41lětneje zwjazkowemu předsydstwu, kotryž powěsćerni dpa předleži.
Plan spěšneho přechoda na čole SPD wuwabja tež prawniske wobmyslenja. Předsyda dźěłoweho zjednoćenstwa socialdemokratiskich juristow SPD Harald Baumann-Hasske rjekny nowinarjam, zo wustawki strony „komisariske nawodnistwa“ scyła njepředwidźa.