Z wudaća: pjatk, 06 julija 2018

pjatk, 06 julija 2018 14:00

Krótkopowěsće (06.07.18)

Maja nowu pěstowarku

Choćebuz. Pěstowarnja „Villa Kunterbunt“ w Choćebuzu ma nowu kubłarku. Kaž Delnjoserbski rozhłós zdźěla, dźěła tam nětko Melanie Nickelojc ze Žylowa, kotraž bě w juniju wukubłanje wu­spěšnje zakónčiła. 21lětna je horda na to, zo smě we Witaj-kubłanišću skutkować. Wša­ko je nowa pěstowarka sama wot prěnjeho žiwjenskeho lěta Witaj-dźěćo.

Namołwjeja ke kedźbnosći

Budyšin. 21 lěsnych wohenjow je lětsa hižo wjac hač dwaj hektaraj lěsa w Bu­dy­skim wokrjesu zničiło. Dźensa rano je stat­ny zawod Sakske lěstnistwo za wo­krjes warnowanske schodźenki 2 do 4 postajił. Wokoło Wojerec płaći schodźenk 2, w srjedźnym wokrjesu 4 a za južny dźěl schodźenk 3. Fachowcy wěšća, zo so poło­ženje hišće přiwótři, a namołwjeja ke kedźbnosći.

Wulke plany čěskeje armeje

wozjewjene w: Krótkopowěsće
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Wobšěrny prózdninski poskitk

Dźěći a młodostni maja we Łužicy wjelestronsku zabawu

Budyšin (SN/bn). Tež w lětnich prózd­ninach maja mnohe łužiske institucije wosebite poskitki. A mjez nimi měli dźěći a młodostni wot šěsć do 16 lět zawěsće to nańć, štož so jim wosobinsce spodoba.

wozjewjene w: Kubłanje
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Wjedro ma stajnje poslednje słowo!

Bianka Šeferowa

Dalokož móže wóčko hladać, njewidźi wone hižo dlěši čas žanu mróčel na njebju. Za někotrych, předewšěm šulerjow w lětnich prózdninach, je to wězo jara rjenje. Ratarjo na wuchodźe Němskeje pak pod trajacej suchotu njesměrnje ćerpja. Wosebje žitnym žnjam hrozy wulka škoda. Tež lěto 2003 bě hižo tak horce, zo registrowachu ratarske zawody štwórćinu mjenje wunoška. Lětsa wšak połoženje cyle tak jasne njeje, dokelž mějachmy z blakami sylne zliwki, druhdźe pak ani kapki dešća.

Nalěto a w lěću maja burja časćišo dyžli prjedy z wjedrowymi ekstremami ličić. Dołhe periody ćopłoty so ze šwihelemi abo wulkimi zliwkami wotměnjeja. Před lětstotkami bychmy so bojeli, zo zymu njepřežiwimy. To wjetšinu ludźi dźensa hižo njezajimuje. Wšako móžemy ratarske wudźěłki z druhich krajow importować. To pak woznamjenja dlěše puće, wjace energije a wotpłunow, kotrež powětr zanjerodźeja. Čertowske to koło, na kotrymž je ludnosć cyłeho swěta wina.

wozjewjene w: Rozmyslowane
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Wjace hač 68 000 wužiwarjow syće

Kónc měrca je Budyski wokrjesny sejmik jednohłósnje wobzamknył přepo­dać dźěła za šěrokopasmowe zastaranje z internetom. Aktualnje zdźěłuja zamołwite telekomunikaciske předewzaća detailěrowane syćowe a dalše plany.

Budyšin (SN/mwe). Zo by kóždy doma a na dźěle spěšny internet měł, su wšelke změny na a při twarjenjach trěbne. To rěka, zo su za wutwar škleńčnych nićow předwidźane naprawy, zwjetša tež za durjemi w bydlenjach trěbne. Tym dyrbja wobsedźerjo ležownosćow a domskich kaž tež přenajerjo bydlenjow wuraznje pisomnje přihłosować. „Tuž so wokrjes wokomiknje na potrjechenych wobsedźerjow ležownosćow pisomnje wobroća, zo bychu swoju wutwarej a přizam­kej swojeho domskeho za instalaciju škleńčnonićoweje syće přizwolili.“ To zdźěli Serbskim Nowinam Gernot Schweitzer z nowinarskeho běrowa Budyskeho krajnoradneho zarjada.

„Na ležownosćach, zwotkelž přizwo­lenje předleži, budu telekomunikaciske předewzaća we wobłuku projekta w Budyskim wokrjesu škleńčnonićowy přizamk bjez dalšich kóštow hač do domskeho zarjadować.“

wozjewjene w: Łužica
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Strowja ze Šwicarskeje

Serbska koparska wubranka žonow strowi ze šwicarskeho Laaxa, hdźež přebywa tele­ dny na wulkim sportowym podawku mjeńšiny Retoromanow Turnierada. Dźensa rano su koparki ze swojim trenarjom Pětrom Bejmakom a z mustwowym nawodu Handrijom Rachelu trenowali. Popołdnju wubědźowachu so na před­kołowych hrach turněra w bliskim Crap Griesu. Na kulturnym wječorku chcedźa so z dalšimi mustwami turněra bliže zeznajomić. Jutře planuja nimo kulturneho programa tež zhromadny rafting a wulět po retoromanskich wsach. Popołdnju wobdźě­la so na finalnej partiji turněra, hač ­jako akterki na trawniku abo jenož jako přihladowarki, to zhoniće póndźelu w našim wječorniku. Foto: Jörg Stephan

wozjewjene w: Sport
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Serbšćina tema na konferency

Cambridge (SN/bn). We wobłuku 8. konferency Uniwersity Cambridge wo wohroženych rěčach stej wčera dr. Nicole Dołowy-Rybińska z Pólskeje akademije wědomosćow we Waršawje a dr. Cordula Ratajczakowa ze Serbskeho instituta staw swojeho aktualneho slědźenja wo wozrodźenju serbšćiny předstajiłoj. Jeju přepytowanja su dźěl projekta „Wuchowanje mjeńšinowych rěčow w Europje“, kotryž financuje Smithsonowy centrum za etno­logiju a kulturne namrěwstwo we Washingtonje. Dohromady sydom rěčow­ – nimo hornjo- a delnjoserbšćiny su to sewjerna frizišćina, iršćina, okcitanšćina, galicišćina a kalabriska grjekšćina – wědomostnicy posudźuja.

Na konferency je so cyłkownje 26 wědomostnikow mjez druhim z Nigerije, Nižozemskeje, Nowoseelandskeje, Pólskeje, Awstriskeje, Němskeje, Francoskeje a USA wobdźěliło. Hesło zarjadowanja, kotrež renoměrowana fakulta za srje­­dźowěkowske a načasne rěče Uniwersity Cambridge prawidłownje organizuje, bě lětsa „Language Revitalisation and Reversing Language Shift – Rewitalizacija rěče a zawrót rěčneje změny“.

wozjewjene w: Kultura
pjatk, 06 julija 2018 14:00

Nowy wikowanski konflikt

Peking (dpa/SN). Wikowanski konflikt mjez USA a Chinu je nowy schodźenk eskalacije docpěł. Po tym zo płaća wot dźensnišeho chłostanske cła za chinske importy w USA, je China po swójskich wuprajenjach k napřećiwnym naprawam nuzowana była a tworam z USA cła napołožiła. Rěčnik chinskeho wikowanskeho ministerstwa Americe wumjetuje, zo je „najwjetšu wikowansku wójnu w hospodarskich stawiznach“ zahajiła. Peking chce nětko najručišo Swětowu wikowansku organizaciju informować.

Naćisk etata 2019 schwaleny

Berlin (dpa/SN). Němske zwjazkowe knježerstwo je dźensa na wurjadnym posedźenju naćisk swojeho etata za lěto 2019 schwaliło. Zwjazkowy financny minister Olaf Scholz (SPD) planuje wjacorych koaliciskich předewzaćow dla wudawki 356,8 miliardow eurow, štož je 13 miliardow wjace hač lětsa. Najebać to nochce Scholz přidatne kredity brać. Wot lěta 2014 su dochody a wudawki zwjazkoweho etata wurunane.

Brexit tema wuradźowanjow

wozjewjene w: Kraj a swět
W Baniborskej bědźa so tuchwilu z wjacorymi lěsnymi wohenjemi. W Luboraskej holi sewjernje Choćebuza pali so na 400 hektarach. Wčera wudyri dalši woheń mjez Žylowom a Dešnom (hlej wobraz). Nimo Choćebuskeje powołanskeje wohnjoweje wobory je tam pjeć dobrowólnych woborow płomjenja hašało. Foto: Michael Helbig

wozjewjene w: Kraj a swět

Chiang Rai (dpa/SN). We wobłuku wuchowanskeje akcije na dobro hólčeho koparskeho mustwa w thailandskej próz­d­njeńcy je nurjer žiwjenje přisadźił. ­Bywši čłon thailandskeje specialneje jednotki Navy Seals bě pobrachowaceho kislika dla w prózdnjeńcy zemrěł, kaž zarjady zdźěleja. Muž bě bleše z kislikom w prózdnjeńcy zaměstnił a na wróćopuću we wodźe ­wědomje zhubił. Je to prěni smjertny pad w zwisku z wuchowanjom hólcow.

Połoženje so mjeztym dale přiwótřa. Připowědźenych monsunowych zliwkow dla steja pomocnicy pod wulkim časowym ćišćom. Hólcy w starobje jědnaće do 16 lět su zhromadnje z trenarjom wot 23. junija w prózdnjeńcy zawrjeni

wozjewjene w: Kraj a swět
pjatk, 06 julija 2018 14:00

To a tamne (06.07.18)

500 eurow pokuty płaćić dyrbi 46lětny ukrainski turist, dokelž je w cypernskim měsće Paphos přez płót lětanišća skočił, zo by swoju mašinu hišće docpěł. Muž so zamołwi, rozłožejo, zo trajachu formality při wotedaću požčeneho awta předołho a zo je so tuž zapozdźił. Žona a dźěsći běchu hižo w lětadle. Jako jemu zastojnicy rjeknychu, zo njesmě wjace sobu lećeć, wón čuwy zhubi a skoči přez płót.

Policistow za dźiwadźelnikow měł je muž z cigaretu marihuany we Weimaru. Tam wjerćachu runje sceny za nowy ­„Tat­ort“, jako muž koleso nimo dweju ­zastojnikow ćišćeše. Wonaj wuhladaštaj joint za lěwym wuchom 33lětneho a so chětro dźiwaštaj. Muž wšak sej mysleše, zo staj to sobuskutkowacaj noweje kriminalki z Weimara. Za swoju chrobłosć pak ma wón nětko skóržbu na šiji.

wozjewjene w: To a tamne

Serbska debata

nowostki LND