Z wudaća: pjatk, 12 apryla 2019

pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Wulku chwalbu!

Hdyž so dźensniši dźeń takle rozhladuješ, su mnozy ludźo pod stajnym ćišćom, wšitke swoje nadawki spjelnić. Za přidatne abo čestnohamtske dźěło maja lědma chwile. Ćim wjetši je wukon Towarstwa wjesnych žonow, kotrež kóžde lěto dźesatki metrow girlandy za jutrowne studnje a wěže w Budyšinje wija. Lětsa bě na wšě 66 metrow trěbnych. Wšitcy, kotřiž su hižo pletwy ­za meju abo kwas wili, wědźa, kelko dźěła za tym tči. Tak maja so hałžki wobstarać, na dołhosć přitřihać a na powjaz wić. ­Lěto wob lěto móže so Budyske turistiske towarstwo na to spušćeć, zo wjesne žony tónle nadawk wukonjeja. Na nowinskej rozmołwje k jutram w Budyšinje su dźěło čestnohamtskich wosebje wuzběhnyli a chwalili. Tomu móžu so jenož přizamknyć. Bjez pomocnikow njeby město jutry w najrjeńšich barbach swjedźensce py­šene było. Rjenje, zo mamy tajkich ludźi, kotřiž sej w hektiskim dojutrownym času chwile bjeru. Bianka Šeferowa

wozjewjene w: Łužica
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Koncertny rjad dale wjedu

Na našočasnej klasiskej komornej hudźbje wosebje zajimowanym poskićichu minjenu njedźelu popołdnju w domje Serbskeho ludoweho ansambla w Budyšinje wužadowacy koncert, a to pjaty raz w rjedźe „Stysk za dalinu“. Je to projekt Sakskeho hudźbneho zwjazka z partnerami we Łužicy, Lipsku a Mecklenburgsko-Předpomorskej, kotryž přewjeduja w turnusu třoch lět.

wozjewjene w: Kultura
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Kamjenske kołbaski w srjedźišću

Štož su w Połčnicy poprjancy a w Mišnje wino, su w Kamjencu tamniše kołbaski. Te spytaja na wosebite wašnje zwičnjeć a tak městu wosebity raz spožčić, kajkiž dru­hdźe nimaja. Minjenu njedźelu su we wobłuku předawanskeje njedźele tak mjenowane kołbaskowe wiki přewjedli. Nalětnje wjedro za to bě runjewon perfektne a je wjele ludźi do Lessingoweho města přiwabiło. Jedna z atrakcijow bě, zo je Budyski Hamornik wosebity žonop předstajił a woptać dał, kotryž so ke Kamjenskim kołbaskam pječa wosebje derje hodźi. Foto: Henriette Braun

wozjewjene w: Hospodarstwo
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Nutřkowne město wožiwić

Předewzaćeljo wabja w Kulowskej měšćanskej radźe wo podpěru

Kulow (AK/SN). Srjedźišćo města Kulowa měło so sylnišo wožiwić, přichodnje atraktiwniše być a nakupowanske městačko wostać. Za to zasadźa so iniciatiwa wobchodnikow, rjemjeslnikow a přemysłownikow. „Kulow měł ludźi jimać. Štóž to dožiwi, tón wostanje abo znowa přińdźe“, wabješe rečnica iniciatiwy Birgit Bensch, mějićelka „Babyjoweho wobchodźika“ na srjedownym posedźenju měšćanskich radźićelow. Wona předpołoži wjacore konkretne namjety.

wozjewjene w: Łužica
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Po jutrach pjekarnju přetwarja

Klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje stara so tuchwilu nimale wšědnje wo nowosće. Hakle zawčera­wšim přepodachu w Lipju nowy móst. Nětko je klóšterska pjekarnja přichodny projekt.

Pančicy-Kukow (SN/MWj). Na dworje klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje často rjemjeslniske awta tam a sem jězdźa, dokelž so to abo tamne twari abo porjedźa. Po jutrach budźe jich najskerje hišće wjace, přetož potom započnu klóštersku pjekarnju přetwarjeć. Kaž překupski nawoda klóštra Chrystof Mikławšk zdźěla, stanje so to we wobłuku kooperaciskeho projekta „Educatio, Repetitio, Labora“ (wukubłanje, nazhonjenje, dźěło), w kotrymž dźěłatej zhromadnje dźěłarnja swjateho Michała w Pančicach-Kukowje a pólski Wustaw powołanskeho aktiwizowanja w Świer­zawje pola Jelenjeje Góry.

wozjewjene w: Socialne
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Policija (12.04.19)

Konop plahowałoj

Běła Woda. W bydlenjomaj dweju muži w starobje 39 a 43 lět w Běłej Wodźe a Krušwicy je policija zawčerawšim 50 konopjowych rostlin resp. něšto stow gramow marihuany namakała. Bórze ­na to lepichu podhladneju při předawanišću zakuskow w Derbnje a jeju zajachu. Tež w awće měještaj wonaj drogi. 43lětneho je sudnik wčera do přepytowanskeje jatby tyknył, přećiwo 39lětnemu tohorunja přepytuja.

wozjewjene w: Policija
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Ludowědnu přehladku přerjadowali

Grodk (FAG/SN). Po tym zo su w Grodkowskim Delnjołužiskim holanskim muzeju minjene lěta wobłuki hrodowych stawiznow, małeje galerije a industrijnych stawiznow ponowili, so nětko tež ludowědna trajna wustajeńca w nowym outfiće prezentuje. Wot lěta 1997 je muzej na kulturnym hrodźe zaměstnjeny, a wot toho časa jón rozšěrjeja.

wozjewjene w: Kultura
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Stare kinowe křesła předali

Přetwar Wojerowskeho kina je wotzamknjeny. Wšitke tři žurle su nětko z nowymi křesłami wuhotowane. Někotre křesła su wosebje komfortabelne a skića wopytowarjam wjace městna. Stare su zajimcam předali. Na te wašnje nazběrachu dohromady 4 300 eurow, kotrež chcedźa nětko za dobry zaměr přewostajić, zdźěli nawoda kina Tony Züchner (nalěwo). Foto: Silke Richter

wozjewjene w: Łužica
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Koncertuja do nalěća

Wulke Ždźary. Hudźba do nalěća zaklinči jutře, sobotu, wot 15 hodź. we Wulko­ždźarowskej ewangelskej cyrkwi. Koncert wuhotujetej Łazowski muski chór a orchester gitarow Iuventa musica. Wšitcy zajimcy su wutrobnje witani.

Popołdnjo za swójby

Brězowka. Brězowska Domowinska skupina a tamniše domizniske towarstwo přeprošatej njedźelu na debjenje jutrownych jejkow na starej šuli. W poskitku změja „set započatkarjam“. W 14 hodź. wustupi Slepjanski dźěćacy a młodźinski ansambl, w 15 hodź. pokazaja dźěći Brězowskeje pěstowarnje swój program a w 16 hodź. zaćehnje Slepjanski kwasny ćah z Grodkowskimi hercami.

Kolekcije jejkow wotedać

wozjewjene w: Z městow a wsow
pjatk, 12 apryla 2019 14:00

Serbska Łužica je jemu domizna

Zetkanka ze słowakskim huslerjom Jozefom Farkašom w Budyšinje

Husler Jozef Farkaš so w orchestrje Serbskeho ludoweho ansambla woprawdźe doma čuje. Mnohe lěta hižo w tutym hudźbnym ćělesu w Bratislavje rodźeneho Słowaka widźiš. „Lětsa w awgusće budźe tomu 40 lět, zo stach so z hudźbnikom orchestra SLA. 40 lět so tež za mnje njeje bjez slědow minyło. Při­wšěm so w orchestrje woprawdźe derje čuju, to je moje žiwjenje“, Jozef Farkaš powěda. Zdobom je so do serbskeje kultury, do hudźby zanurił, so do njeje zalubował. 59lětny samo praji, zo so čuje kaž Serb. W mjeztym nimale 40 lětach měješe wón w SLA rjane dožiwjenja, ale je tež sobu přetrał ćežke časy dalšeje eksistency kulturneje institucije. „Tole wšitko mje z SLA kruće wjaza.“ Tak je w Budyšinje namakał swoje doma, swój schow.

wozjewjene w: Kultura & wuměłstwo

Serbska debata

nowostki LND