Na našočasnej klasiskej komornej hudźbje wosebje zajimowanym poskićichu minjenu njedźelu popołdnju w domje Serbskeho ludoweho ansambla w Budyšinje wužadowacy koncert, a to pjaty raz w rjedźe „Stysk za dalinu“. Je to projekt Sakskeho hudźbneho zwjazka z partnerami we Łužicy, Lipsku a Mecklenburgsko-Předpomorskej, kotryž přewjeduja w turnusu třoch lět.
Kulow (AK/SN). Srjedźišćo města Kulowa měło so sylnišo wožiwić, přichodnje atraktiwniše być a nakupowanske městačko wostać. Za to zasadźa so iniciatiwa wobchodnikow, rjemjeslnikow a přemysłownikow. „Kulow měł ludźi jimać. Štóž to dožiwi, tón wostanje abo znowa přińdźe“, wabješe rečnica iniciatiwy Birgit Bensch, mějićelka „Babyjoweho wobchodźika“ na srjedownym posedźenju měšćanskich radźićelow. Wona předpołoži wjacore konkretne namjety.
Klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje stara so tuchwilu nimale wšědnje wo nowosće. Hakle zawčerawšim přepodachu w Lipju nowy móst. Nětko je klóšterska pjekarnja přichodny projekt.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Na dworje klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje často rjemjeslniske awta tam a sem jězdźa, dokelž so to abo tamne twari abo porjedźa. Po jutrach budźe jich najskerje hišće wjace, přetož potom započnu klóštersku pjekarnju přetwarjeć. Kaž překupski nawoda klóštra Chrystof Mikławšk zdźěla, stanje so to we wobłuku kooperaciskeho projekta „Educatio, Repetitio, Labora“ (wukubłanje, nazhonjenje, dźěło), w kotrymž dźěłatej zhromadnje dźěłarnja swjateho Michała w Pančicach-Kukowje a pólski Wustaw powołanskeho aktiwizowanja w Świerzawje pola Jelenjeje Góry.
Konop plahowałoj
Běła Woda. W bydlenjomaj dweju muži w starobje 39 a 43 lět w Běłej Wodźe a Krušwicy je policija zawčerawšim 50 konopjowych rostlin resp. něšto stow gramow marihuany namakała. Bórze na to lepichu podhladneju při předawanišću zakuskow w Derbnje a jeju zajachu. Tež w awće měještaj wonaj drogi. 43lětneho je sudnik wčera do přepytowanskeje jatby tyknył, přećiwo 39lětnemu tohorunja přepytuja.
Grodk (FAG/SN). Po tym zo su w Grodkowskim Delnjołužiskim holanskim muzeju minjene lěta wobłuki hrodowych stawiznow, małeje galerije a industrijnych stawiznow ponowili, so nětko tež ludowědna trajna wustajeńca w nowym outfiće prezentuje. Wot lěta 1997 je muzej na kulturnym hrodźe zaměstnjeny, a wot toho časa jón rozšěrjeja.
Wulke Ždźary. Hudźba do nalěća zaklinči jutře, sobotu, wot 15 hodź. we Wulkoždźarowskej ewangelskej cyrkwi. Koncert wuhotujetej Łazowski muski chór a orchester gitarow Iuventa musica. Wšitcy zajimcy su wutrobnje witani.
Popołdnjo za swójby
Brězowka. Brězowska Domowinska skupina a tamniše domizniske towarstwo přeprošatej njedźelu na debjenje jutrownych jejkow na starej šuli. W poskitku změja „set započatkarjam“. W 14 hodź. wustupi Slepjanski dźěćacy a młodźinski ansambl, w 15 hodź. pokazaja dźěći Brězowskeje pěstowarnje swój program a w 16 hodź. zaćehnje Slepjanski kwasny ćah z Grodkowskimi hercami.
Kolekcije jejkow wotedać
Husler Jozef Farkaš so w orchestrje Serbskeho ludoweho ansambla woprawdźe doma čuje. Mnohe lěta hižo w tutym hudźbnym ćělesu w Bratislavje rodźeneho Słowaka widźiš. „Lětsa w awgusće budźe tomu 40 lět, zo stach so z hudźbnikom orchestra SLA. 40 lět so tež za mnje njeje bjez slědow minyło. Přiwšěm so w orchestrje woprawdźe derje čuju, to je moje žiwjenje“, Jozef Farkaš powěda. Zdobom je so do serbskeje kultury, do hudźby zanurił, so do njeje zalubował. 59lětny samo praji, zo so čuje kaž Serb. W mjeztym nimale 40 lětach měješe wón w SLA rjane dožiwjenja, ale je tež sobu přetrał ćežke časy dalšeje eksistency kulturneje institucije. „Tole wšitko mje z SLA kruće wjaza.“ Tak je w Budyšinje namakał swoje doma, swój schow.