Z wudaća: štwórtk, 18 julija 2019

štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Krótkopowěsće (18.07.19)

Přehladka wo mjeńšinach

Drježdźany. Pućowanska wustajeńca „Narod a mjeńšina w Europje“ je wot­nětka w Sakskim statnym ministerstwje za nutřkowne přistupna. Wona wobswětluje wuznam awtochtonych ludow w dobje historiskeho nacionalizma a z tuteje nastatych narodnych krajow. Wuhotowarka přehladki je towarstwo „Spominanje a zetkanje“, zastupowace zajimy něhdy wuhnatych Němcow.

Žane chłostanki w Sakskej

Drježdźany. Wobdźělenja na demonstracijach Fridays for Future dla njeje hižo žana swójba w Sakskej dźělenku wo pokutnych pjenjezach dóstała. W Mannheimje (Badensko-Württembergska) su štyri swójby dźělenku wo pokutnych pjenjezach we wysokosći 88,50 eurow dóstali.

Potomnikow wotkryli

wozjewjene w: Krótkopowěsće
Sezona (kisałych) wišnjow je zahajena. Hač w priwatnych zahrodach abo komercielnje wužiwanych sadowych hajkach – wšudźe rěka: Šćipać a najlěpje hnydom zjěsć! Wšako njejsu póčkojcy jenož jara słódne, ale tež přewšo strowe. Běłowodźanku Juttu Völlger­ (na wobrazu) dopominaja płody tež na dźěćatstwo – jako nawušnicy runje tak kaž jako chłóšćenki. Foto: Joachim Rjela

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Masterski plan zestajeć a pisać

Měto Nowak je nastorčił diskusiju wo zestajenju masterskeho plana za rewitalizaciju delnjoserbšćiny. Milenka Rječcyna je so z koordinatorom za serbsku akcisku syć rozmołwjała.

Domowina je před lětami wobzamknyła, zdźěłać rěčny plan. Wy namjetujeće ze­stajeć masterski plan za přichod delnjoserbšćiny. Što wobzamknjenje a ideju zwjazuje?

M. Nowak: Fakt je, zo trjebamy w Serbach rěčne planowanje. Domowina hižo wjacore lěta wo tym rěči a w lěće 2014 su byli k tomu prěnje iniciatiwy. Před lětomaj je so rěčna rada z temu zaběrała. Na kóncu pak dale šło njeje. Mjeztym smy so jako syć z Domowinu, kotraž wšak je jeje čłonka, wothłosowali. Mamy nadźiju, zo zjawna diskusija tak daloko powjedźe, zo směrnicy Domowiny wo zestajenju rěčneho plana zwoprawdźimy.

Orientujeće so w swojich idejach na Delnju Łužicu a rěčiće z tym za přichod delnjoserbšćiny. Hdźe wostanjetej po směrnicach Domowiny potom hornjoserbšćina a slepjanšćina?

wozjewjene w: Rozmołwa
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Načasne wustawki prašane

Rozmysluja wo reformje Myta Ćišinskeho

Budyšin (SN/CoR). Hdyž spožči so lětsa wokoło posmjertnin klasikarja serbskeje literatury 15. oktobra na Čerwjenej žurli klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje Myto Ćišinskeho Mari Elikowskej-Winklerowej a Spěchowanske myto teamej Radija Satkula, móže to snano posledni raz być, zo najwažniše serbske wuznamjenjenje w ródnej wsy mjeno­dawarja přepodaja. Kuratorij myta, kiž je so w nalěću konstituował, chce so nětko z prašenjom zaběrać, hač měli wustawki myta změnić, a jěli haj, kak.

wozjewjene w: Kultura
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Serbskorěčnu zhromadnosć tworić

Budyšin (SN/MiR). Rěčne lěhwo je kóždolětnje kruty wobstatk dźěławosće Serbskeho šulskeho towarstwa. „Lětsa mějachmy tak wjele přizjewjenjow, zo dyrbjachmy někotrym zajimcam samo wotprajić. Hižo w februaru su byli wšitke městna wuknihowane“, zdźěli na naprašowanje SN koordinatorka SŠT Marlis Młynkowa. Towarstwo trjeba za rěčne lěhwo lědma wabić. Přiwšěm wupójsnu w serbskich šulach stajnje plakat wo zarjadowanju. Wšako je hłowny zaměr přebytka, wutworić dźěćom serbskorěčny rum a jim tak dožiwjenjapołne prózdninske dny w serbskej atmosferje poskićić.

„Zaměr poskitka je, wobdźělnikam dać składnosć, přez cyły čas přebytka serbsce rěčeć a na te wašnje rěčne kmanosće rozšěrić, zdobom pak tež serbsku zhromadnosć tworić“, praji Marlies Młynkowa. Hižo ze zahajenjom noweho šulskeho lěta dochadźeja přizjewjenja staršich, zdźěla šulerjo sami zazwonja. Tež na internetnej stronje SŠT je přizjewjenje móžne. Załožba za serbski lud projekt jako inowatiwne rěčne lěhwo spěchuje, a to z 90 procentami. Tak maja starši zapłaćić za cyły přebytk 170 eurow.

wozjewjene w: Kubłanje

Lipsk (LW/SN). Wot lěta 1996 přewostaja Załožba za serbski lud stipendije za nawuknjenje serbšćiny studentam z wuchodneje a južneje Europy. W běhu tychle wjace hač 20 lět su mnozy wědo­mostnicy a aktiwni studenća ze sło­wjanskeho wukraja móžnosć wužiwali, sej serbšćinu přiswojić. Wosebje aktiwni na tymle polu su studenća z Pólskeje a Čěskeje, hdźež su zwiski k Serbam tradicija a hač do dźensa traja. Stipendij zmóžnja na jedne lěto planowany studij serbšćiny na Instituće za sorabistiku Lipšćanskeje­ uniwersity. Na kóncu swo­jeho stipendiatneho lěta dyrbi podpě­rowany projekt před­stajić, na kotrymž je w tym času dźěłał.

wozjewjene w: Kubłanje
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Ministerka: Lětanje podróšić

Berlin (dpa/SN). Bjezposrědnje do zahajenja klimoweho kabineta zwjazkoweho knježerstwa je so ministerka za wobswět Svenja Schulze (SPD) za to wuprajiła, lětanje podróšić. „Tež lětarstwo dyrbjało kóšty emisije škódnych maćiznow sobu njesć, štož měło so w płaćiznach lisćikow wotbłyšćować“, rjekny politikarka SPD nowinarjam. „Njemóže być, zo je na někotrych čarach lětanje tuńše hač železnica.“ Němska dyrbjała z tajkim popłatkom druhim krajam z přikładom być.

Turkowska reaguje raznje

Washington (dpa/SN). Wčerawši rozsud USA, Turkowsku z programa produkcije a wužiwanja noweho, wulce moderneho bojoweho lětadła F-35 wuzamknyć, su w Ankarje z warnowanjom mócnemu partnerej USA kwitowali. Wonkowne ministerstwo w Ankarje rěčeše wo „wulkim zmylku USA“, kotryž w mjezsobnych poćahach wobeju krajow „njereparujomnu škodu“ načinja. Hłowna přičina je pla­nowany nakup ruskeho lětadła wotwobaraceho systema přez Turkowsku, štož USA raznje kritizuja.

Wjele mortwych při atentaće

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Maas: Dialogz Ruskej wažny za měr w Europje

Berlin (dpa/SN). Bjezposrědnje do zahajenja Petersburgskeho dialoga je wonkowny minister Heiko Maas (SPD) wu­znam trajacych rozmołwow z Ruskej wuzběhnył. „Bjez Moskwy njemóžemy na palace prašenja swětoweje politiki wotmołwić. Wobstajny měr w Europje docpějemy jenož, hdyž zhromadnje dźěłamy“, rjekny Maas dźensa w Berlinje. Tohodla je derje, zo wón dźensa při Petersburgskim dialogu swojeho ruskeho kolegu Sergeja Lawrowa zetka, Maas doda.

Rozmołwny forum wotměje so dźensa a jutře w Königswinteru pola Bonna. Prěni dźeń wočakowachu Maasa a Lawrowa. Prěni króć po krizy Krimy dla su tak zaso wonkownej ministraj pódla. Maas a Lawrow chcyštaj so do zahajenja zarjadowanja k wosobinskej rozmołwje zetkać.

Maas chcyše po swójskich wuprajenjach z Lawrowom wo dodźerženju atomoweho zrěčenja z Iranom, wo přichodźe kontrolow brónjenja a wo połoženju na wuchodźe Ukrainy rěčeć. „W Donbasu smy naposledk snadne signale nadźije widźeli. Zo by z toho puć do směra na měr wurostł, dyrbi Ruska konstruktiwny přinošk pokazać“, Maas rjekny.

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Jednanja dotal bjez wuspěcha

Helsinki (dpa/SN). Nutřkowni ministrojo statow Europskeje unije su w finskej stolicy Helsinki dotal podarmo spytali, so na přechodne rjadowanje k rozdźělenju w Srjedźnym morju wuchowanych ćěkancow dojednać. Dotal je přemało krajow swoju zwólniwosć signalizowało, so na wot Němskeje a Francoskeje zahajenej iniciatiwje wobdźělić, zdźěli luxemburgski minister Jean Asselborn wčera wječor powěsćerni dpa. Nimo Luxemburga stej na zetkanju jeničce Portugalska a Finska zasadnu podpěru přilubiłoj. K tomu přińdźe hišće rjad krajow, kotrež njeběchu wčera hišće zastupjene. Cyłkownje pak njeje to ani dźesać krajow. „To je zrudne“, Asselborn komentowaše.

Planowane přechodne rjadowanje ma tomu zadźěwać, zo Italska a Malta łódźam z wuchowanymi ćěkancami zakazujetej, přistawy kraja wužiwać. Wobaj krajej stej to minjeny čas wospjet činiłoj, dokelž so boještej, zo dyrbjałoj so potom samej wo wuchowanych starać, mjeztym zo so druhe kraje EU wotwobroćeja. Łódźe su tuž dny dołho na morju čakać dyrbjeli.

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 18 julija 2019 14:00

Zwučowanišćo wutwarja

Generalny inspekter Zwjazkoweje wobory plany we Wuskidźu rozłožił

Wuskidź (CK/SN). Wojerske zwučowanišćo Hornja Łužica južnje Běłeje Wody chcedźa jako centralne wukubłanišćo a zwučowanišćo wutwarić a tak za wužadanja přichoda wukmanić. Wo wotpowědnych planach je general Eberhard Zorn zawčerawšim, wutoru, na wopyće w komandanturje we Wuskidźu (Weiß­keißel) informował. „Městnosć ma dimensiju a potencial za to“, generalny inspekter Zwjazkoweje wobory naprawu wopodstatni.

Hakle před tydźenjemi běchu wjetše jednotki NATO na zwučowanišću. Zo by Němska swojim zawjazkam we wobłuku NATO wotpowědowała, chcedźa infrastrukturu wutwarić. Wojacy njeměli přichodnje jenož na zwučowanišću pozastać, ale tež zwučować a techniku do porjadka přinjesć móc. Za to trjebaja krutu tankownju, masiwne twarjenja a garaže. „Wšitko, štož wotpočnišćo trjeba, tule zatwarimy, wudospołnjejo to, štož tu hižo je“, Zorn rozłoži. Zwučowanišćo chcedźa zwjazkarjam w NATO poskićeć, zo by tež po lěće 2023 běžnje wužiwane było. Tež z Pólskej wo tym hižo jednaja.

wozjewjene w: Kraj a swět

Serbska debata

nowostki LND