Z wudaća: póndźela, 12 awgusta 2019

póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Krótkopowěsće (12.08.19)

Za lěpšu koordinaciju přez Nysu

Mužakow. „Mjezu překročace spěchowanske srědki za Łužicu maja so lěpje mjez kónčinami koordinować, zo hodźeli so wobstejace synergije wužiwać“, je prezi­dent euroregiona Nysa a Zhorjelski krajny rada Bernd Lange (CDU) přeswědčeny. Zastupjerjo euroregionow Nysa a Sprjewja-Bóbr a Łužiskeho hospodarskeho regiona su pjatk w Mužakowje němsko-pólske kooperacije rozjimali.

Swoju wjes wopominali

Běła Woda. Bywši Čelnjenjo zetkachu so sobotu při wopomjatnym kamjenju na historiskim městnje. Z piknikom su swoju Wochožanskeje jamy dla w lětomaj 1972 a 1973 přesydlenu a 1979 wotbagrowanu wjes wopominali. Čelno le­žeše mjez Nowym Městom nad Sprjewju a Hamorom. Domizniske towarstwo Čelno je zetkanje znowa organizowało.

Dźesaćdypkowy plan předstajeny

wozjewjene w: Krótkopowěsće

Ze zarjadowanjom „Ring of Feier“ su so sobotu w Žitawje lětuši festiwal šesćiměstow „Přińć a woteńć“ zahajili. Cyłe stare město bě wuměłsce wobswětlene. Blisko Gerharta Hauptmannoweho dźiwadła prezentowaše serbski hudźbnik Jan Bělk w tym wobłuku­ swoju wobchodźomnu multimedialnu instalaciju „Pohlady diferency“ (wujimk na wobrazu). Foto: Karine Bravo

wozjewjene w: Kultura
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Turistifikacija serbskeje kultury

Mjeztym druhi raz wotmě so njedawno mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow-sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. Pjatnaće referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotre z nich w małym serialu (5) předstajamy.

Kotre faktory běchu turistifikaciji delnjoserbskeje kultury wot lěta 1860 do 1945 polěkowali a štó bě na tym wobdźěleny? Štó je kak turistiski produkt z delnjo­serbskeje kultury wuwił? Běchu to ludźo z periferije abo z centruma? Kotre institucije, zwjazki a towastwa su załožili? Ko­tre­ srědki su wužiwali, zo bychu wšědne žiwjenje k turistiskej atrakciji sčinili? Jako historikarka sym so w doktorskim dźěle na Krakowskej uniwersiće kaž tež w Choćebuskim Serbskim instituće z tajkimi a hinašimi prašenjemi zaběrała.

wozjewjene w: Kultura
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Konferenca wo digitalizaciji

Dalšej 1,2 milionaj eurow nałoža za serbšćinu w elektroniskich medijach

Budyšin (SN/CoR). Digitalizacija serb­skeje rěče postupuje. Po prěnim kon­cepće, kotryž bě Załožba za serbski lud lěta 2013 pjenjezydawarjam předpoło­žiła, a po prěnjej dobje 2015–2018 z financnym etatom dohromady něhdźe dweju milionow eurow je lětsa druha faza zaběžała. Za lěće 2019 a 2020 su znowa přidatne financne srědki we wobjimje nimale 1,2 milionow eurow k dispoziciji. Zasadźić maja so wone po koncepciji za da­lewjedźenje projekta „Serbska rěč w nowych elektroniskich medijach“, kotruž je załožbowa rada na lońšim nazymskim posedźenju schwaliła. Podźěl Sakskeje na lětušich cyłkownych 588 000 eurach wučinja 250 000 eurow, podźěl Braniborskeje je 65 000 a Zwjazka 273 000 eurow. Ně­hdźe dźesać digitalnych naprawow chcedźa z pjenjezami spěchować, mjez druhim streaming serbskeje hudźby (SN wo tym rozprawjachu).

wozjewjene w: Kultura
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Wuměłstwo na swětowym niwowje

Hudźbny festiwal „Lípa Musica“ je mjeztym hižo 17 lět zaruka wuměłstwa na najwyšim niwowje. Za mjeztym 18. zarjadowanje planuje Českolípske towarstwo za duchownu kulturu Arbor dohromady 22 koncertow na cyłkownje 18 hrajnišćach w Liberecskim kraju a Hornjej Łužicy.

Česka Lípa (SN/bn). Zazběh festiwala tworitej koncertaj „W swětle měsačka“ swětosławneho cyłka Prague Cello Quartet. W rozwalinje Oybinskeje klóšterskeje cyrkwje prezentuja hudźbnicy zapřichodnu sobotu twórby mjez druhim Petra Iljiča Čajkowskeho, Claudea Debussyja a Antonína Dvořáka. Program wopřijima tež adapcije filmoweju komponistow Ennija Morriconeho a Johna Williamsa kaž tež islandskeje wuměłče Björk.

Dalše hornjołužiske stacije festiwala su Wostrowc (Ostritz), Wulki Šunow (Großschönau) a Žitawa, hdźež předstajištej na přikład renoměrowany ansambl Tiburtina „Hudźbu srjedźowěkowskich klóštrow“ na historiskich instrumentach a k naj­wu­znamnišim čěskim ćělesam toho razu słušacy dźěćacy chór Severáček z Libe­reca přerěz swojeho repertoira a prapremjeru „Magnifikat“ Petra Koronthályja.

wozjewjene w: Kultura
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

W pěstowarni jubilejny swjedźeń wotměli

Smjerdźaca (JK/SN). Poł lětstotka steji hižo­ markantne, poměrnje wulke twarjenje za kulturnym domom w Smjerdźacej. Přepodaty jako pěstowarnja 1969 je do­žiwił wotměnjawe časy a by-li móhł, by wo dobrych a špatnych dnjach, časach a podawkach rozprawjał.

Sobotu pak su mnozy nětčiši a ně­hdyši sobudźěłaćerjo pěstowarnje kaž tež towarstwa LIPA z.t., kotrež dźěl twarjenja za swoje skutkowne dźěło wužiwa, zhromadnje jubilej swjećili. Towarstwo LIPA kaž tež wjesna rada wuhotowaštej na zahrodźe pěstowarnje jubilejny swjedźeńo. Přihotowali běchu pilni pomocnicy dołhu swjedźensku taflu, kotraž za­wěsći spodobnu rozmołwu při kofeju a tykancu.

wozjewjene w: Kubłanje
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Kak dale w Italskej?

Rom (dpa/SN). Hladajo na tuchwilnu knježerstwowu krizu w Italskej su so frakciscy předsydźa senata, druheje komory parlamenta, dźensa schadźowali. Posedźenje je rozsudne nastupajo dalše kročele po puću k móžnym nowowólbam. Prezidentka senata Elisabetha Casel­lati chcyše wotpowědne namjety předpołožić. Prawicarska strona Lega nutřkowneho ministra Matteja Salvinija chce z nowowólbami swoju tuchwilnu sylnu poziciju w kraju dale skrućić.

Přećiwo nowemu zadołženju

Düsseldorf (dpa/SN). Etatopolitiski rěčnik frakcije CDU/CSU w zwjazkowym sejmje­ Eckhardt Rehberg nowe kredity k financowanju dalšich klimoškitnych naprawow wotpokazuje. Wón chcył na kóncu cyłotny koncept, kotryž financowanje nowych klimoškitnych naprawow zmóžnja, bjeztoho zo so knježerstwo „čorneje nule“ wzdawa, kaž Rehberg no­wi­narjam rjekny. Wjacori kandidaća za předsydstwo SPD běchu sej hladajo na lěpši škit klimy žadali, zo dyrbjał Zwjazk politiku wuwaženeho etata skónčić.

Prawicarsku syć zakazać

wozjewjene w: Kraj a swět
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Mnohe regiony wohrožene

Berlin/Köln (dpa/SN). Města přećiwo wjesnym kónčinam, wuchod přećiwo zapadej – nastupajo hospodarske ćeže su přećiwki spěšnje namakane. Nowa studija pak pokazuje, zo to cyle tak jednore njeje. Tež na zapadźe někotrym městam hrozy, zo so dale njewuwija. Štóž z toho wuchadźa, zo słabe hospodarstwo, wotchad ludźi a hubjena infrastruktura jenož na wuchodźe Němskeje, na přikład we Łužicy, eksistuja, sej to přejednorje čini.­ Tajke ćeže maja mjenujcy tež w zapadnych krajach, rěka w studiji, kotraž přichod regionow w Němskej analyzuje. Minjeny štwórtk w Berlinje předstajena rozprawa na tajke stukturnosłabe kón­činy pokazuje, a na zapadźe stej to mjez druhim Gelsenkirchen a Pirmasens.

Zjimaš-li wšitke faktory, ma Kölnski Institut němskeho hospodarstwa cyłkownje 19 regionow w Němskej za wohrožene. Nuznje jednać měli přede­wšěm w regionomaj Altmark, Bitterfeld-Wittenberg (wobě na wuchodźe Němskeje), ale tež w poruhrskej kónčinje Emscher Lippe kaž tež w Duisburgu-Essenje.

wozjewjene w: Kraj a swět
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Zakituje postupowanje SPD

Berlin (dpa/SN). Generalny sekretar SPD Lars Klingbeil je kritiku nastupajo pro­ceduru wuzwolenja noweho nawodnistwa strony wotpokazał. „Bychmy-li dotalny system wobchowali, po kotrymž by přichodny na lisćinje předsydstwo SPD přewzał, njebychmy ničo změnić trjebali“, rjekny Klingbeil wčera wječor w te­lewiziji ARD. „Politika pak trjeba łamki. Te tu nětko su. Smy so za kompletnje nowe­ jednanje rozsudźili. Bjerjemy sej chwile, doniž njejsu so wšitcy přizjewili. Potom rozsudźa čłonojo. To budźe na­pjate wubědźowanje.“ Klingbeil z toho wuchadźa, zo so hišće dalši požadarjo za na­wodnistwo SPD přizjewja. Hač do 1. septembra to hišće móža.

Politikar SPD Matthias Machnig bě swojej stronje naposledk „organizowanu njezamołwitosć“, wumjetował. „Nětko wuzwoleny system, po kotrymž móže so kóždy za předsydu SPD přizjewić, nje­demonstruje zamołwitosć, ale bojazliwosć, bjezradnosć a njekmanosć nawjedowanja“, piše Machnig w hóstnym přinošku za Spiegel Online.

wozjewjene w: Kraj a swět
póndźela, 12 awgusta 2019 14:00

Měnjenja k naprawje rozdźělne

W Zhorjelcu minjeny pjatk oficialne widejowe dohladowanje zahajili

Zhorjelc (UM/SN). Wot minjeneho pjatka pyši něhdźe tři metry wysoki metalowy cylinder z wjacorymi kwadratnymi dźěrkami juhozapadny stołp Zhorjelskeho Staroměšćanskeho mosta. Tam su minjeny pjatk oficialne widejowe dohladowanje zahajili, kotrež maja tež hišće na dalšich třoch městnosćach předwidźane. „Předewšěm chcemy nadpřerěznje wulkej ličbje padustwow w měsće zadźěwać“, zwurazni nawoda decernata za bój pře­ćiwo ćežkej wobsydstwowej kriminaliće Zhorjelskeje policajskeje direkcije.

wozjewjene w: Kraj a swět

Serbska debata

nowostki LND