Awtor dźensa Toni Ryćer

Zaměr kóždeho sportowca je, najlěpše rezultaty docpěć, wubědźowanja wuspěšnje wotzamknyć, najlěpje z dobyćom. A kóždy soni tež jónu wo swětowym rekordźe. Ale to zešlachći so jenož­ wubranym atletam. Njezaleži jenož­ na wurjadnym wukonje sportowca. Tež druhe wuměnjenja su wažne, kotrež jednotliwc hustodosć wobwliwować njemóže. Myslu na přikład na wjedro abo, a to je zwjetša rozsudne, wu­konitosć sportoweho nastroja. W motorsporće je to nimoměry wažny aspekt we wubědźo­wanju wo prěnje městna.

Tež Michael Schumacher njeby swoje dobyća w formuli 1 w tej měrje docpěł, njeby-li w rozsudnych wokomikach najlěpši material měł. Nochcu pak jeho wukony jenož na techniku wobmjezować. Wón bě jónkrótny sportowc, njesměrny pilny dźěłaćer na sebi a na materialu, česćelakomny a zdobom wobdarjeny. Sym jeho přeco jara wobdźiwał, byrnjež ženje přewulki fan Schumachera njebył. Jeho rekor­dy, mjez druhim sydom swětowych mišterstwow a 91 dobyćow w kralowskej disciplinje, su po měnjenju wjacorych ekspertow za wěčnosć.

Awtor dźensa Tomaš Faska

Dźensa je 12. oktober a mi zdobom nastork, so zaso raz wěstemu podawkej w stawiznach kopańcy wěnować. Tón dźeń ma mjenujcy za europsku, haj samo za swětowu kopańcu historiski wuznam.

Ale krok po kroku. Korjenje koparskeho sporta leža w Jendźelskej, to wězo wjet­ši­na z nas wě. Spočatk dźewjećdźesatych lět 19. lětstotka, potajkim před něhdźe 130 lětami, dósta so bój wo kulowatu kožu z wotpohladom, ju přećiwnikej do wrotow praskać, z britiskeje kupy tež na „kruty dźěl“ našeho kontinenta. Wosebje w Rakusko-Wuherskej so młodźi mužojo poměrnje chětř za hońtwu za bulom horjachu. Hižo 1894 dóńdźe we Wienje k prěnjej koparskej hrě. Najstaršej awstriskej klubaj, Cricketer a Viena, stej tehdy přećiwo sebi nastupiłoj.

Awtorka dźensa Tereza Wićazowa

Jako koparski wrotar sej stajnje lochko nimaš. Zo so tak pozicija zakładnje wot druhich hrajerjow w mustwje rozeznawa, pokaza so hižo we wot FIFA­ postajenych wosebitych prawach za wrotarja. Wón zaběra wosebitu poziciju, kotraž so hižo optisce wuzběhnje. Wšako ma jeho trikot hinašu barbu hač tón tych pólnych hrajerjow. Nimo toho smě wrotar bul w swójskej šěsnatce z ruku hrać a ma nadawk, třělwy na wrota wotwobarać. Ale tež organizacija słuša k jeho nadawkam. Po wotwobaranych a popadnjenych bulach ma wón wliw na wotběh hry. Móže­ hrajny nastroj doprědka kopnyć abo ćisnyć abo tež bul w škiće dźeržeć. Wrotar móže potajkim hru pospěšić abo spomalić. Za to trjeba hrajnotaktiske kmanosće.

Awtor dźensa Jan HrjehorSłuchajće najprjedy na tamnu stronu, prjed hač sudźiće abo „Njesudźće a njebudźeće sudźeni!“ Citu­ju dźensa z Ewan­gelija po Mateju (7,1), dokelž je so tydźenja póndźelu na spor­towym polu něšto njepředstajomne, kuriozne, haj samo chětro mjerzace stało. Běch sej w Chrósćicach druhi połčas serbskeho koparskeho derbyja mjez druhim mustwom tamnišeje sportoweje jednotki a prěnim mustwom Sportoweho towarstwa Radwor wobhladał, kotryž bě so napoł jednej započał. Po tym mějachu tam popołdnju w třoch hišće dalši derby, a to wokrjesny w krajnej klasy mjez prěnimaj zastup­nistwomaj Chróšćanskeje SJ a Drohotki z Ramnowa. Wobě hrě běštej za fana SJC kaž tež za neutralneho přihladowarja na papjerje zajimawej. Tak mějachu zamołwići SJC jara dobru ideju: Přihladowar, kiž chce sej serbski koparski derby we wokrjesnej lize wobhladać, zapłaći štyri eura a smě sej po tym tež hišće wyšoklasowy duel dožiwić. Za kóždu hru stej to potajkim 2 euraj zastupa, štož je fairna płaćizna. A štóž nochce druhu hru widźeć, tón dwaj euraj zaso wróćo dóstanje.
Awtorka dźensa Halena Jancyna

Koronapandemija ma wuskutki na kóždy sport, tež na konjacy. Kaž sće hižo čitali, bě konjace sportowe towarstwo Při Klóšterskej wodźe njedawno jěchanski turněr na sportnišću w Hórkach přewjedło. Dołho njebě jasne, hač a jeli haj, pod kotrymi wuměnjenjemi je wubědźowanje móžne. Najprjedy njeběchu přihladowarjo dowoleni, pozdźišo jenož minimalna ličba, bychu-li turněr bjez hygienoweho koncepta přewjedli. Předsydstwo je so za tajki koncept a tuž za přihladowarjow a wjac dźěła rozsudźiło. Ale što dyrbi do koncepta, štó je zamołwity, kotre naprawy su trěbne, što maš přidatnje organizować a wobstarać? Wšo prašenja, na kotrež dyrbjachu zamołwići wotmołwić a wo kotrychž mějachu wuradźować. Přewjesć turněr rěkaše tuž tójšto koordinacije za cyłe towarstwo. Wulke wužadanje pak je so poradźiło.

Awtor dźensa Clemens Šmit

Hłójčkowanje w kopańcy juniorow zakazać!

Ně, to njeje žadyn směšk, ale, dźe-li po měnjenju někotrych wědomostnikow, realna próstwa. Najprjedy to sam wěrić nochcych. Tola smjeće je mi, po tym zo sym so hłubšo do tematiki začitał, woprawdźe zašło.

Přikład Jendźelska: Tamniši koparski zwjazk bě hižo loni na warnowanja reagował a samo wukaz wudał. Z dźěćimi w zakładnošulskej starobje, potajkim hač do jědnaće lět, je hłójčkowanje tohodla na koparskich treningach mjeztym dospołnje zakazane. Dale wukaz předwidźi, zo maja so hač do staroby 18 lět zwučowanja, při kotrychž z hłowu hraja, redukować. Při dypkowych hrach pak wostanje pola jendźelskich juniorow najprjedy hišće wšitko po starym – młodźi hrajerjo smědźa tam z nohomaj runje tak kaž z hłójčku bul třěleć.

Awtor dźensa Jurij Bjeńš

Wjace hač 40 telefonatow a rozmołwow sym w minjenych tydźenjach wjedł, a stajnje dóstach wotmołwu, zo to ničo njebudźe. Tež moji kolegojo z Chrósćic, Pančic-Kukowa a Njebjelčic běchu sobu pytali, trenarja za hrajne zjednoćenstwo młodźiny C pak žanoho njenamakachu. Do telefonata z Matthiasom Möllerom sej rjeknych, zo budźe to mój posledni pospyt – a runje wón je připrajił. Zbožownje móžachmy 25 młodostnym tuž zdźělić, zo smědźa jako serbske zjednoćenstwo dale za bulom honić. Wulki dźak słuša potajkim młodemu Šunowčanej, kiž je runja swojim trenarskim kolegam čestnohamtski nadawk přewzał.

Awtor dźensa Křesćan Korjeńk

„Přećeljo, přećeljo, najwjetše bohatstwo ...“, tutón­ spěw drje mnozy znaja. A twjerdźu, zo su sebi naši lońši spěwarjo musicala tekst jara derje spomjatkowali. Přećela abo přećelow měć je woprawdźe přewšo rjana a wažna naležnosć.

Awtor dźensa Michał Nuk

„Wšako je kopańca najwažniši sport we Łužicy.“ – kónčna sada kolumny zašłeho tydźenja je mje trochu k přemyslowanju hnuła. Móžu intenciju wuprajenja sćěhować, hdyž wěm, zo přińdźe z pjera někoho, kiž je sam wot swojeje młodosće sem kopańcu hrał a so dale po aktiwnej karjerje za swój sport zasadźuje. Štož je wšeje chwalby hódne, přetož tajkich ludźi, hač jako sudnik, trenar, organizator, kóžda sportowa družina trjeba.

Awtor dźensa André Strelow

W meji pisach wo wuskutkach tučasneje situacije na hrajnišćach. Hry bjez přihladowarjow běchu někak njepředstajomne, runje tež hladajo na atmosferu zwonka. Nětko, tři měsacy pozdźišo, mamy nazhonjenja a smy wězo mudriši. Fakt je, zo faluja emocije. Kopańca bjez přihladowarjow je kaž poliwka bjez sele. To so tež jasnje na zelenym kopanišću pokaza. Runje hladajo na štwórćfinale w champions league w hrě mjez Mnichowčanami a FC Barcelonu. Wysoke dobyće měješe tři přičiny. Sprěnja neutralne hrajne městno: Žane mustwo njeměješe domjacu lěpšinu. Potom wosebity k.o.-modus: Jenička hra rěka, so na tajku tež prawje nastajić. Mnichowčenjo koncentrowachu so połnje na tutón system. Tež hrajer FC Bayern Joshua Kimmich po hrě jasnje wupraji, zo chcychu přećiwnika přez cyły čas dominować. To so tež ­perfektnje poradźi. A naposledk wězo atmosfera: Tež w tutym dypku mějach zaćišć, zo njewědźachu Messi a co. prawu wotmołwu na hrajny system trenarja Hansija Flicka.

Serbska debata

nowostki LND