Kaž turistikarjam zmóžnja měnjaca so krajina we łužiskej jězorinje tež plahowarjam wina přihódne wuměnjenja. Nazyma je najlěpši čas so wo wuslědkach přeswědčić, wšako winicarjo tuchwilu płody žněja a předźěłuja.

Zły Komorow (SN/BŠe). Poprawom wšak su we Łužicy prjedy hižo raz wino pla­howali. Prěnju winicu mějachu w Delnjej Łužicy w 13. lětstotku, rozprawja turistiski­ zwjazk Łužiska jězorina. Nětko staru tradiciju wožiwjeja, a na nasypach bywšich brunicowych jamow zaso wino rosće. Cyłkowna płonina, kotruž sydom winicarjow lětsa wobhospodarja, je z dwanaće hektarami chětro přewidna. Přiwšěm móža tam na dobre wuspěchi zhladować. Runje nětko nazymu přeprošeja winicarjo zajimcow na žně, swjedźenje abo dožiwjenske tury po winicach, hdźež móža so wo kwaliće łužiskeho wina­ přeswědčić.

W Budyskim Kamjentnym domje přewjedźechu dźensa dopołdnja powołanske wiki, z kotrymiž jutře pokročuja. Wuknjacych wyšich lětnikow šulow z Budyšina, Radworja, Malešec, Wjelećina a Rakec su fachowcy po stacijach wodźili. Tam spřistupnichu jim blidar, rěznik abo optikar a mnozy dalši rjemjeslniske a socialne powołanja. Industrijna a wikowanska komora jako organizator zarjadowanja so nadźija, zo so přichodnje zaso wjace šulerjow za tute powołanja rozsudźi. Foto: SN/Maćij Bulank

Wučomnikow rjemjeslnistwa wuwjazali

wutora, 10. septembera 2019 spisane wot:

Budyšin (SN/pdź). Tak mjenowane wuwjazanje je najwažniši podawk w karjerje rjemjeslniskeho wučomnika. Wot dnja wuwjazanja sem mjenujcy hižo tajki njeje. Po wuspěšnym wobstaću teoretiskeho a praktiskeho pruwowanja přepodawaja jemu po třoch lětach wuknjenja rjemjeslniski list. Tež minjeny pjatk w Budyšinje tomu zaso tak bě. Swjatočnje spožčichu 77 młodym pjekarjam, běrowowym překupcam, třěchikryjerjam, rěznikam, fachowym překupcam, frizeram, molerjam, mulerjam, blidarjam a jednemu ćěsli wopismo. Hinak hač minjene lěta njewotmě so swjatočnosć w Dźiwadle na hrodźe, ale na žurli Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła na Seminarskej. „Přičina toho bě, zo ličba wučomnikow we wokrjesu Budyšin zaso přiběra“, wjeseleše so Frank Scholze, předsyda wokrjesneho rjemjeslniskeho zwjazka. Tak spožčichu před lětomaj 69 młodźencam rjemjeslniski list, loni běše jich 72.

Dwě přičinje nad Sprjewju w Budyšinje swjećić

póndźela, 09. septembera 2019 spisane wot:

Hdźež su prjedy raz płun zhotowjeli, móža so Budyšenjo bórze podłu Sprjewje wuchodźować. A ryby maja w rěce swoju swobodu. To běše Němskemu zjednoćenstwu za wodohospodarstwo wosebiteho wuznamjenjenja hódne.

Són z dźěćatstwa sej spjelnił

srjeda, 04. septembera 2019 spisane wot:

Za ratarstwo zajimował bě so Wito Kubańk z Ralbic hižo w dźěćatstwje. „Susodej abo wujej, kotrajž mataj ratarstwo, hižo­ přeco rady pomhach“, młodostny praji. Minjeny pjatk bě wón mjez 26 wučomnikami,­ kotrychž su zamołwići w Pančicach-Kukowje swjatočnje wuwjazali. Tam pokazachu rěčnicy na wulki angažement młodostnych, horjacych so dźensniši dźeń za ratarstwo.

Wito Kubańk je hižo jako 16lětny jězbnu dowolnosć za traktor złožił. Wuchodźiwši 9. lětnik Serbskeje wyšeje šule Ralbicy před třomi lětami zahaji wón wukubłanje pola Róžeńčanskeje agrarneho zawoda Sorabia. Dokelž měješe jězbnu dowolnosć hižo w zaku, móžeše tež hnydom wulke ratarske mašiny posłužować. Móhłrjec zaměrnje je so na puć do ratarstwa přihotował a jón sćěhował. To wšak za njeho tež woznamjenješe do Lubijskeje powołanskeje šule jězdźić. „Dołhi puć sym rady na so brał“, Ralbičan měni. Wob dźeń bě to na wšě 80 kilometrow jězby.

Čorna Pumpa (JoS/SN). „Zběhanka je sta lět stara tradicija. Trójce dźěłaćerjo wěnc wokoło twarnišća njesu. To drje tu dźensa móžno njeje“, potwjerdźa twarski nawoda noweje papjeroweje připrawy w Čornej Pumpje Uwe Amann minjeny pjatk na zběhance. Na Čornopumpskim industrijnišću twarja gigantisku halu, do kotrejež staja nowu papjerowu mašinu. Z njej předewzaće cyłkownu produkciju papjery wo 25 procentow rozšěri.

„Přichod dowola tež raz do zašłosće zhladować“, měnješe nawoda diwiziskeho wobłuka w předewzaću Hamburger Containerboard Harald Ganster. „W lěće 2000 započa so skupina Prinzhorn w nowych zwjazkowych krajach za stejnišćemi rozhladować. W Čornej Pumpje nańdźechmy najlěpše wuměnjenja a ludźi, kotřiž do našeje sprawnosće wěrjachu. Dźensa móžemy wo dołhodobnym poćahu rěčeć.“ Mjeztym druha papjerowa mašina je po cyłym swěće najwjetša hdy twarjena.

Management je wužadany

srjeda, 04. septembera 2019 spisane wot:

Sobudźěłaćerjo firmy Globalfoundries swoje wočakowanja mócnje zwuraznjeja

Nimale 500 sobudźěłaćerjow, mjez nimi tež Serbja, bě njedawno před wrotami Drježdźanskeho předewzaća Globalfoundries demonstrowało. Milenka Rječcyna je so z čłonom zawodneje rady a sobudźěłaćerjom dowěry Ralfom Adamom rozmołwjała.

Čehodla je předsydstwo sobudźěłaćerjow dowěry na demonstraciju pod hesłom „Globalfoundries dyrbi so kraj tarifa stać!“ přewjedło?

R. Adam: Ludźo hižo njedowidźa, zo maja pod dotalnymi wuměnjenjemi dale dźěłać. Čas je zrały za 35hodźinski tydźeń. Tež pola nas pobrachuje personal. Zo tak wulke předewzaće, kotrež dóstawa spěchowanske srědki wjace hač 100 milionow eurow wot stata, z wjazanja na tarif wuspinkuja, ludźo hižo njeakceptuja. Štóž praji ,HAJ‘ , hdyž dźe wo zjawne spěchowanske srědki, dyrbi tež ,HAJ‘ prajić za dobre tarifowe zrěčenje! To je naše hesło. Nic na kóncu dźe wo strowotu a přichod našich sobudźěłaćerjow.

Što wot managementa wočakujeće?

Alternatiwy namakać a wužiwać

srjeda, 04. septembera 2019 spisane wot:

Změna klimy njeda so hižo prěć, a wuskutki lońšeje kaž tež lětušeje suchoty su wosebje ratarjow ćežko trjechili. To pokaza so na njedawnej hłownej zhromadźiznje agrarneje akcijoweje towaršnosće Sorabia Róžant.

Róžant (JK/SN). Nawoda předsydstwa Sorabije Matej Korjeńk předstaji akcionaram na zhromadźiznje hospodarski minus pod smužku. Tež hdyž njeje hospodarski wuspěch tajki, kajkiž běchu sej ratarjo wuličili, w Delanach wótku do pola njećisnu a wostanu bytostnemu nadawkej ratarstwa swěrni. Přiwšěm pytaja za móžnosćemi, tež w suchich lětach hospodarski wuspěch docpěć. Jedna tajka wotmołwa je, soju produkować. Tuta rostlina, produkowaca na bělk a energiju bohate buny, hodźi so na wšelake wašnje wužiwać a so tež pod njedobrymi wuměnjenjemi derje wuwiwa. Matej Korjeńk pak zdobom wuzběhny, zo njemóže soja znate žitne družiny narunać, ale je skerje wudospołnić. Sorabia njeje jenički zawod, hdźež so z tutej myslu noša. Jeli wjetšina ratarskich zawodow soju pro­dukuje, nastanje zaso wěsty konku­rencny bój a z toho zaso wubědźowanje zawodow.

Pančicy-Kukow (SN/BŠe). W Budyskim wokrjesu ma ratarstwo wulki wuznam. To pokaza so minjeny pjatk w Pančicach-Kukowje, hdźež je 26 wučomnikow zelenych powołanjow swoje wuswědčenje dóstało. Nimo fakta, zo zhladuja na konstantnu ličbu młodostnych, kotřiž su so za powołanje rozsudźili, zamołwići tež wuzběhnychu, zo je dorost přewšo angažowany, štož so we wuswědčenjach wotbłyšćuje. Cyłkowny přerězk wukonow ratarjow a plahowarjow skotu je dwójka. „Třo wučomnicy zakónčichu pruwowanja samo z jedynku. Tónle wuslědk bu po cyłej Sakskej wosom króć docpěty, trójce w Budyskim wokrjesu“, podšmórny jednaćel regionalneho burskeho zwjazka Budyšin-Kamjenc Dietmar Liebscher. Tři młode žony pojědu 12. septembra do Coswiga, hdźež je počesća. Zo je w Budyskim wokrjesu wukubłanje wučomnikow w ratarskim wobłuku bjezporočne, hódnoćeše tež Katja Zschaage z krajneho zarjada za ratarstwo, wobswět a geologiju. Přirjadnica Budyskeho krajneho rady Birgit Weber je wučomnikam sobu na puć dała, zo měli swoju wědu, talent a angažement stajnje zaso dopokazać.

Serbska tafla zaćišć zawostajiła

štwórtk, 29. awgusta 2019 spisane wot:
Na njedawnej zběhance noweho kompetencneho centruma za załožerjow a wobstejace firmy w Čornej Pumpje prezentowaše so tež serbski zawod za tepjenje a instalaciju Rječka-Čornak z Kamjeneje pola Radworja (naprawo horjeka). Ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU, srjedźa) přizna, zo njeje hišće nihdy serbsku wabjensku firmowu taflu widźał. Předewzaće Tomaša Rječki na natwarje objekta sobu­ skutkuje. Na zběhance wobdźělił je so tež Budyski krajny rada Michael Harig (CDU, nalěwo­). Foto: Tomaš Rječka

Serbska debata

nowostki LND