Wudobywanje brunicy w pólskim Turówje móhło so přichodnje sylnišo na Łužisku Nysu wuskutkować, hač běchu sej to fachowcy myslili. Nowa studija wotkrywa wuslědki, kotrež ludźi tež w Němskej chětro znjeměrnjeja. Předewšěm starosća so Žitawski wyši měšćanosta nastupajo sćěhi, kotrež móhło planowane rozšěrjenje wuhloweje jamy za jeho město přinjesć.
Wuhlowa jama w pólskim Turówje njedaloko Žitawy móhła wo wjele wjetše wuskutki na kwalitu wody w Nysy měć hač dotal myslene. K tomule dopóznaću dochadźa geologa dr. Ralf Krupp w swojim posudku, kotryž je wón w nadawku čěskeje Frank Bold Society kaž tež Greenpeace Němska zdźěłał.
Zežołtnjenje wody móhło Nysu chětro poćežować
Dowolnosć za Wochožansku brunicowu jamu 31. decembra 2026 wuběži. Energijowy koncern LEAG je próstwu wo podlěšenje stajił. Zelena liga, mějićeljo ležownosćow, BUND Sakskeje a Němska wobswětowa pomoc su kritiske znapřećiwjenja sakskemu wyšemu hórnistwowemu zarjadej w Freibergu zapodali.
Choćebuz (SN/at). Znapřećiwjerjo so boja, zo přiwótřeja so problemy z wodu w Sprjewinej kónčinje. A tež Frankfurtska wodowa a wopłóčkowa towaršnosć (FWA) je swoje wobmyslenja w tymle jednanju zapodała, nowinska rěčnica předewzaća Anne Silchmüller potwjerdźa. Wšako je Sprjewja w Bezkowskej kónčinje přehusto ze sulfatami poćežena. Z tamnišeho pobrjóžneho filtrata dobywaja pitnu wodu za Frankfurt nad Wódru.
Dźeń a mjenje klientow přichadźa do filialow komunalnych kreditnych institutow. Wuwiće to, kotremuž dyrbi tež Budyska wokrjesna lutowarnja wotpowědować. Wuslědki aktualneje analyzy wujewjeja, zo budźetej kónc januara 2021 dwě wotnožce z dotal susodnymaj we wokolinje hromadu połoženej.
Budyšin (SN/at). 2 800 klientow filialow Budyskeje wokrjesneje lutowarnje w Porchowje a Steinigtwolmsdorfje změje přichodne tydźenje wosobinski list z Budyšina w póštowym kašćiku. W lisće woni zhonja, zo jich wotnožka na městnje klětu wot spočatka februara wjace přistupna budźe. Zo pak móhli swoje bankowe naležnosće dale w blišej wokolinje rjadować, njeje ze stron Budyskeje wokrjesneje lutowarnje rěč wo zawrjenju, ale wo hromadupołoženju „dweju swojich 23 filialow z přichodnej najblišej wotnožku“. Konsekwenca je samsna, ludźo w Porchowje a Steinigtwolmsdorfje dyrbja dlěše puće na so brać, zo bychu swoju dotalnu poradźowarku potom w Biskopicach resp. we Wjazońcy docpěli.
Wjelk so w Hornjej Łužicy nadal derje čuje. To je na tym pytnyć, zo wujewjeja wuslědki za monitoringowe lěto 2019/ 2020 za Swobodny stat Saksku tam wjacore nowe wjelče črjódy.
Drježdźany/Budyšin (SN/at). Ličba wjelčich črjódow je wosebje w srjedźnej a Hornjej Łužicy přiběrała. Kaž fachowa městnosć wjelk Sakskeho krajneho zarjada za wobswět, ratarstwo a geologiju wčera zdźěli, wujewja rozprawa wo wobkedźbowanju rubježnika wot meje 2019 hač do apryla 2020 tam štyri nowe črjódy – Nowy Chołmc pola Čorneho Chołmca, Dubc (Daubitz) II, Rudej (Rauden) a Hohwald. Dohromady je w Sakskej 29 wobkrućenych wjelčich teritorijow, hdźež su 28 črjódow a jedyn porik žiwe. Wobstatk wjelkow w Sakskej njeje so jeno zhusćił, ale so zdobom rozšěrił. Mjeztym sydli dźiwje zwěrjo tež na sewjerozapadźe swobodneho stata. W Rudnych horinach bě wjele wjace pokazkow na nje hač w minjenych lětach. To pak we wobłuku sakskeho monitoringa njesćěhuja, dokelž leži ćežišćo na čěskej stronje.