Štož so w běhu dnja w přirodźe stawa, chcemy sej dźensa zaso raz spřitomnić. Serbšćina ma za tele přirodne zjawy bohate słownistwo, zdźěla bohatše hač němčina.
Hdyž počina rano swětło być, rěčimy wo tym, zo swita. Němsce prajimy es dämmert; při tym wužiwa němčina za wječorny zjaw, hdyž swětło poněčim woteběra, samsne pomjenowanje. Serbsce to tak njeje, wo tym njech je dale deleka rěč. Rańši zjaw hodźi so wězo tež substantiwisce wuprajić, mjenujcy switanje, die Morgendämmerung.
Čerwjene barbjenje njebja po switanju mjenujemy zerja. Tu wšak jedna so wo rańši kaž tež wo wječorny zjaw. W Ćišinskeho znatej basni „Zerja so šěrja“, kotruž tež spěwamy, su měnjene wječorne zerja, němsce potajkim Abendrot. Porno tomu rěčimy, chcemy-li rozeznawać, rano wo rańšich zerjach, Morgenrot.