Budyšin (SN). Za šulerjow 2. lětnika rěčneje skupiny 2 je nowy zwučowanski zešiwk wušoł, kotryž koresponduje z wučbnicu Serbšćina 2. Wot Rěčneho centruma WITAJ a Domowiny w LND wudata brošurka wobsahuje zwučowanja a nadawki za skrućenje alfabeta, za trenowanje čitanskeho zrozumjenja, za rozšěrjenje słowoskłada kaž tež za wuwiwanje techniki pisanja a přiswojenje metodow za předźěłanje tekstow. Na kóncu wjacorych lekcijow su kontrolne strony zatwarjene, kotrež hodźa so k zwěsćenju wukonoweho stawa, k samokontroli abo jako zjeće tematiki wužiwać. Zešiwk wopřijima nimo toho CD a je w Budyskej Smolerjec kniharni na předań.
Dyrbjał-li so něchtó we Wojerecach serbšćinu wuknjace dźěćo za najlubšej wučerku prašeć, da z wěstosću jedne mjeno słyši: „knjeni Kummerowa!“
Regina Kummerowa, kotraž nastupi w šulskim lěće 1975/1976 swoje prěnje wučerske městno na Koćinskej šuli, je mnohim dźěćom, kotrež su mjeztym zwjetša hižo dorosćeni, w pomjatku wostała. Wšako ma wulku wutrobu za dźěći, kotrež je stajnje z wjele lubosću kubłała. Za nju njeje wučerjenje jenož posrědkowanje wědy a kompetencow wučbneho plana. Runje tak spřistupnja wona wuknjacym socialne hódnoty a zakłady narodneho wědomja. Serbska rěč a kultura stej jej w dźěle stajnje jara wažnej.
Kónc šulskeho lěta 2019/2020 woznamjenja mnohim šulerkam a šulerjam zdobom kónc žiwjenskeho wotrězka. Swjatočne přepodaće wuswědčenjow pak w kubłanišćach lětsa po zwučenym wašnju wotměć njemóža.
Budyšin (SN/bn). Njehladajo krizy hotuja so na wšitkich serbskich wyšich šulach Budyskeho a Zhorjelskeho wokrjesa na tradicionalny ceremoniel za wotchadnikow 10. lětnika. Dźens za tydźeń chcedźa šulerjam wuswědčenja přepodać. „Njemějach ženje mysličku, swjatočnosć wotchadnički wotprajić. Sym to swojim šulerjam winowata, zo dóstanu kónčne wuswědčenja z rukow šulskeho wjednistwa we wosebitym ramiku. Narěč mam tež hižo hotowu, šulerjo so wjesela a tohodla tutón njewšědny čas optimistisce zmištrujemy“, informuje nawodnica Serbskeje wyšeje šule Budyšin Borbora Krječmarjowa. Swjatočnosć chcedźa w awli Serbskeho šulskeho a zetkawanskeho centruma přewjesć, wo wobrubjenje postaraja so holcy a hólcy 8. lětnika na instrumentach hudźo a basnje recitujo.
Hižo wot lěta 1896 starachu so rjadniske sotry wo Kulowske dźěći. Boromejki w pódlanskim domje Adalbertoweho wustawa, dźensnišeje starownje, wjedźechu pěstowarnju jako hrajkansku šulu. Za čas Druheje swětoweje wójny přepołožichu ju do 1780 natwarjeneje chorownje za chudych, mjenowaneje po jeje załožićelu Jakubecec wustaw, na Budyskej hasy. Pod tymle mjenom bě tam hač do lětušeho 1. měrca pěstowarnja ze 140 městnami. Pod dosć špatnymi wuměnjenjemi so kubłarki tam naposledk wo dźěći starachu. A dokelž bě kapacita dospołnje wučerpana, dyrbjachu so starši wo pěstowarske městno za swoje dźěćo samo tež zwonka Kulowa starać.
Přetwar abo nowotwar