Čorny Chołmc (SiR/SN). Wjelk da sej direktnje pod pyšenym hodownym štomom na stólcu lubić. Jeho wotpočink pak je jenož krótki. Wšako přińdźechu tróšku pozdźišo za njeho po zdaću słódne pječenki do bróžnje Čornochołmčanskeho Krabatoweho młyna.
„To dosaha, zo móžu so najprjedy prawje nažrać“, so rubježnik šćěri, jako wuhlada njeličomne dźěći, kotrež do bróžnje přichadźeja, a majka sej při tym swoje tołste kutleško. A w nim so něšto hiba! Štó abo što so pod wjelčim kostimom chowa, pak wosta předwčerawšim a tohorunja wčera potajnstwo. Wšako je zaso čas bajkow w Krabatowym młynje.
Třinaće hólcow a holcow z Wojerowskeje Lipoweje šule bě póndźelu z hosćom w Čornym Chołmcu. A woni mějachu nadawk bajki wuchować. Ideju zrodźiła bě bywša sobudźěłaćerka Krabatoweho młyna Kerstin Zukunft. Projekt su tam předwčerawšim pod nawodom Magdaleny Schaffer wozrodźili a žněja z nim znowa připóznaće mjez staršimi, dźěćimi a wučerjemi.
Worklecy (aha/SN). „Wulkotny – poradźeny – skutkowny“ a hišće dalše słowa chwalby sy minjeny pjatk po adwentnym koncerće Worklečanskeje zakładneje šule „Michał Hórnik“ słyšał. Hižo wjacore lěta dźě wuhotuja tamniši šulerjo nimo programa k mejemjetanju kóždolětnje we wotměnje program na swjedźenju ptačeho kwasa abo lětsa po dwěmaj lětomaj zaso w adwenće.
Direktorka kubłanišća Sabina Hejdušcyna witaše přichwatanych staršich, dźědow a wowki a wšěch zajimcow w połnje wobsadźenej a hodownje pyšenej sportowni a zwurazni rjane słowa za adwentny čas, za čas połny potajnstwow a překwapjenkow. Za přitomnych slědowaše na to jedna z bytostnych překwapjenkow, hdyž předstajichu šulerjo swój hodźinski, z njesměrnej prócu a pilnosću nazwučowany program, do kotrehož zapřijachu wjacore nowosće.
Spočatk septembra wuwabi Worklečanska Serbska wyša šula „Michał Hórnik“ w Serbach hobersku žołmu zahoritosće. Pjeć předstajenjow jewišćoweje produkcije „Quo vadis – dokal dźeš?“ w Chróšćanskej „Jednoće“ je wupředatych było. Iniciatorojo projekta běchu Worklečanscy wučerjo Diana Šołćina, Beno Hojer a Syman Bjarš. Milenka Rječcyna je so z nimi rozmołwjała.
Zjawnosć měješe zaćišć, zo sćěhujeće z projektom zdobom cyle jasny marketing. Je tomu tak?
D. Šołćina: Wjace hač sto wobdźělnikow na, za a před jewišćom je na projekće sobu skutkowało. Tajka zhromadnosć wězo wabi.
B. Hojer: Zakładnu mysl wo musicalu mějachmy před něhdźe dwěmaj lětomaj. Wot toho časa smy zaměrnje na nim dźěłali. Wězo nastachu w běhu časa nowe konteksty, kotrež su tež marketingej polěkowali. Rozsudne pak je, hač a kotry maš wuspěch.
Z projektom „Spurensuche“ pytaja skupiny młodostnych po cyłej Sakskej za historiskimi slědami na wšelake temy. Kulturna fabrika Wojerecy je ze swojej skupinu mjeztym třeći króć wobdźělena. Lětsa su so wobdźělnicy ze zhubjenjom serbskeje rěče w swójbach a jeje zakazom přez nacionalsocialistow zaběrali. Silke Richter je so z nawodnicu projekta Inu Züchner rozmołwjała.
Što so za projektom chowa?
I. Züchner: Něhdyša wobdźělnica skupiny pochadźa ze serbskeje swójby, móže pak lědma serbsce rěčeć. Prašachmy so, na čim to zaleži, a započachmy slědźić. Projektne srědki je nam Sakska załožba za dźěći a młodźinu přewostajiła, je nam na dźěłarničkach teoretisku a praktisku wědu kaž tež naprašowanje časowych swědkow posrědkowała.
Běše ćežko dźěći a młodostnych za projekt zahorić?
Po dlěje hač lěće přihotow chce Drježdźanska Techniska uniwersita w Kamjenicy nowy studijny směr mediciny wutworić. Z nim chcedźa lěkarske zastaranje w Sakskej polěpšić.
Budyšin/Wojerecy (SN/MiR). Wot zymskeho semestra 2020/2021 chcedźa w Kamjeničanskim klinikumje połsta studentow mediciny wukubłać. Financowanje je mjeztym jasne. Sakska a Zwjazk nałožitej potom kóždolětnje 6,5 milionow eurow. Třo profesorojo a dalši trěbni sobudźěłaćerjo budu přistajeni. Rozšěrjeny poskitk ma zajimcow z regiona za studij mediciny wabić a tak lěkarski dorost wosebje w małych městach a na wsach perspektiwisce zawěsćić.