Worklecy (SN/MiR). Zańdźeny pjatk bě sakski statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU) hósć Worklečanskeje Serbskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“. Sćěhował je přeprošenje zapósłanca Sakskeho krajneho sejma Alojsa Mikławška (CDU), nawody kubłanišća, wučerjow a zastupjerjow staršich.

Wjesele ptači kwas swjećili

póndźela, 28. januara 2019 spisane wot:

Předšulske a hortowe dźěći politikarjow a přiwuznych překwapili

Radwor/Chrósćicy (SN/BŠe/MiR). Ptačokwasny program w Drježdźanskej statnej kencliji pokazać bě lětsa česć chowancow Radworskeho katolskeho dźěćaceho domu „Alojs Andricki“. Hižo někotre tydźenje běchu so předšulske dźěći na wjeršk přihotowali a su jón minjeny pjatk ministerskemu prezidentej Michaelej Kretschmerej (CDU) pokazali. Hižo wot ranja w šesćich započachu kubłarki holčki za wosebity dźeń serbsku narodnu drastu zwoblěkać. Prjedy hač podachu so dźěći z busom do stolicy Sakskeje, pokazachu wone swój program wuměnkarjam, dźědam, wowkam kaž tež staršim. Zdobom bě lětuši program posledni pod nawodnistwom Moniki Bukoweje. Po 44 lětach skutkowanja, něhdźe 40 lět z toho jako nawodnica dźěćaceho domu, poda so wona kónc februara na wuměnk. Naslědnistwo přewozmje potom Andrea Henichowa.

W Budyskej regionalnej wotnožce Sakske­ho krajneho zarjada za šulu a kubła­nje (LaSuB) přija wčera popoł­dnju 41 wučerkow a wučerjow wopismo zastojnika. Woni běchu jedna z prěnich­ skupin po wšej Sakskej.

Budyšin (SN/MiR). Mjez tymi, kotřiž su wčera do zarjada přišli, bě tež wučer serbskeho pochada. W štwórtej ze štyrjoch skupin móžeše Maćij Čižank, wučer Budyskeho Serbskeho gymnazija za něm­činu a stawizny, z rukow statneho sekretara Herberta Wolffa wopismo zastojnika přijeć. Do toho pak měješe runja swojim kolegam z pozběhnjenej ruku spřisahać, zo chcedźa zastojnistwo po najlěpšej wědźe a wědomju wukonjeć, wustawu wobkedźbować, prawo zakitować a prawdu napřećo wšitkim nałožować. Mnozy dodachu swojej přisaze „z Božej pomocu“. Maćij Čižank po swjatočnym akće rjekny: „Runje za sakski šulski system je to kročel doprědka, toho abo tamneho wučerja docpěć abo wróćo zdobyć. Wosobinsce so za mnje ničo njezměni, nastupajo swoje dźěło w šuli docyła ničo.“

Hdźe su serbske dźěći?

pjatk, 25. januara 2019 spisane wot:
Ptački kwasuja! Předewšěm činja to nětko zaso w pěstowarnjach a šulach. Tam na to dźiwaja, zo wosebje serbske dźěći nałožk w swojej maćeršćinje zwobraznjeja. Na tamnym boku wuměłcy Serbskeho ludoweho ansambla dźěćom kóžde lěto znowa spo­dobny program wuhotuja. A kedźbuja na to, zo přećam wučerjow a kubłarjow wotpowěduja. Ći pokazuja na to, zo njemóža wšitcy jich chowancy serbsku rěč na jewišću běžnje sćěhować. Přiwšěm serbšćina na wšěch ptačokwasnych zarjadowanjach SLA rólu hraje. A to je derje tak! Přiwšěm, před lětami mějachmy w Chróšćicach a Budyšinje wjace hač jeničce­ tři ryzy serbskorěčne předstajenja ptačokwasneho programa. Prašam so, hdźe su serbskorěčne dźěći wostali? Hdźe su te, kotrež wuknu jako njeserbske serbšćinu na maćernorěčnym niwowje, a to wot časa žłobika? Znajmjeńša šulerjo dyrbjeli teksty, kotrež su zwjetša lochce spisane, zrozumić, abo? Milenka Rječcyna

Ptački zaso kwasuja

štwórtk, 24. januara 2019 spisane wot:
Nětko zaso ptačokwasne ćahi ludźi po wšej Łužicy zahorjeja. Wčera hižo su dźěći Čornochołmčanskeje pěstowarnje „Krabat“ swjećili, a braška Matthes je ćah kwasarjow nawjedował. Njewjesta Finja a nawo­ženja Dante za nim kročeštaj. Na wjesnej žurli su woni zhromadnje ze wšěmi chowancami pěstowarnje, kotraž je w nošer­stwje Dźěłaćerskeho dobroćelstwa Łužica, swójbnym, wjesnjanam a mnohim dalšim hosćom krasny ptačokwasny program předstajili. Foto: Silke Richter

Serbske a serbšćinu podawace šule přeprošeja tuchwilu na dźeń wotewrjenych duri. Tak mějachu starši a jich dźěći składnosć, so zańdźenu sobotu po wšelkich kubłanišćach rozhladować.

Wóslink/Kulow/Radwor/Wojerecy (DJ/AK/MiR). Wopytowarjam Wóslinčanskeje Ewangelskeje srjedźneje šule njebě zańdźenu sobotu lochko parkowanišćo namakać. Wšako su sej mnozy tam do­jěli. Šulerjo běchu w jědźerni spodobny kulturny program přihotowali. Dźesat­karjo poskićachu tykanc a kofej. Starši, nětčiši a přichodni šulerjo kaž tež dalši přiwuzni wužiwachu přiležnosć rozmołwy. A rozhladowachu so po fachowych rumnosćach. Tam bě składnosć z wučerjemi, kotřiž fachowe předmjety wuwučuja, rozmołwjeć. Mjez wopytowarjemi bě tež wulka ličba něhdyšich šulerjow a jich staršich, štož zwuraznja wosebitu zwjazanosć šule ze staršiskimi domami. Tuž słuša dźak šulerjam, wučerjam a přistajenym Wóslinčanskeho kubłanišća, kotřiž so kóžde lěto znowa za to zasadźeja, zo je dźeń wotewrjenych duri wosebity wjeršk w běhu šulskeho lěta.

Nowy hort přeswědča

štwórtk, 17. januara 2019 spisane wot:

Měrna atmosfera po cyłym domje zmóžnja wuknjenje a kreatiwitu

Zastupju do předrumnosće noweho horta­ w Pančicach-Kukowje. Tam strowi mje hodowny štom, rjenje z hwězdami a swěčkami pyšeny. Hnydom za nim na sćěnje wisa drjewjany křiž. Napřećo pak je informaciska tafla. Tam namakam mjena a fota wšitkich w dźěćacym dnjowym přebywanišću skutkowacych kubłarkow. Hišće wisa tam tež informa­ciske łopjeno wo wšitkich zarjadowanjach, kotrež su dźěći loni derje na „swjedźeń Chrystusoweho naroda“ přihotowali. Namakam pokiw na dźeń wote­wrjenych duri 11. januara 2019, njecyły měsac po wotewrjenju noweho horta. Štož je so z marodneho betonoweho twarjenja stało, je widźenjahódne. Gmejna je tójšto pjenjez nałožiła a z pomocu spěchowanskich pjenjez rjane přebywanišćo za šulerjow a jich kubłarjow natwariła. Nošer horta je Miłočanski Křesćansko-socialny kubłanski skutk.

Fachowa wuměna

Hižo zboka njestać

štwórtk, 17. januara 2019 spisane wot:
Kelko wjeselo wobradźa dźěćom, młodostnym a dorosćenym, na instrumentach hudźić, to nazhonjamy na mnohich zarjadowanjach po wšej Łužicy. Na tamnym boku je to zwjazane z tójšto prócu. Přetož prjedy, hač wustojnje hudźiš, maš zwučować. A wjeselo na instrumenće hrać wuknyć dyrbi tuž na prěnim městnje stać. Prašam so tuž, čehodla wjace staršich, kotřiž­ njemóža swojim dźěćom wopyt hudźbneje šule płaćić, za to srědki njewužiwa, kotrež jim stat přewostaja? To su mjez druhim srědki z kubłanskeho paketa abo přidatne pjenjezy za bjezdźěłnych resp. přijimarjow Hartza IV. Tak swojim dźěćom nažel znjemóžnjeja wotkryć sej swět fantazije, zwjazany ze swětom wuknjenja. Přetož tež to zaběra z hudźbu zaruča, njekubłać so jenož na hudźbnym polu. Wučerjo w šulerjach tak zdobom socialne kompetency wuwiwaja. A to wšak trjebaja runje te dźěći, kotrychž starši telko pjenjez nimaja. Milenka Rječcyna

Braška hosći na kwas prosył

štwórtk, 17. januara 2019 spisane wot:
Pěstowarnje a zakładne šule w dwurěčnych kónčinach Łužicy hotuja so tele dny na ptači­ kwas jako jedyn z najwažnišich podawkow w běhu lěta. Za to holcy a hólcy pilnje pěsnje, basnje a rejki zwučuja, zo by na wulkim dnju wšo sedźało. K přihotam na Kulowskej Krabatowej zakładnej šuli słuša, zo tam braška w zakładnej a wyšej šuli kaž tež w měšćanskim zarjadnistwje hosći na ptači kwas prosy. Tak měješe braška­ Benjamin wčera wjacekróć składnosć, swoje hrónčko přednjesć. Foto: Lubina Dučmanowa

Na Johanneumje z wjeselom serbšćinu wuknu

póndźela, 14. januara 2019 spisane wot:

27. dźeń wotewrjenych duri na Wojerowskim Johanneumje, kotryž je w swobodnym nošerstwje, je sobotu mnohich zajimcow přiwabił. Wosebje zajimawa bě nowa šulska forma.

Wojerecy (SiR/SN). Wopytowarjo na Johanneumje dožiwichu hudźbu, dźiwa­dło, eksperimenty, reju a prezentaciju paslenkow, móžachu so wobdźělić na kwisu wědy a dóstachu dohlad do wučby. Wšitko bě w dobrej mjezsobnosći a z wulkej lubosću za detail přihotowane. „Šulska klima a naša zwjazanosć stej woprawdźe dobrej. Prócujemy so wo woprawdźitu zhromadnosć na šuli. Wjese­limy so nad zhromadnymi aktiwitamy a w kritiskich situacijach napřećo sebi dźemy, tak zo móžemy rěčeć“ zwěsći šulski­ nawoda Günter Kiefer.

Serbska debata

nowostki LND