Worklecy (SN/MiR). Zańdźeny pjatk bě sakski statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU) hósć Worklečanskeje Serbskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“. Sćěhował je přeprošenje zapósłanca Sakskeho krajneho sejma Alojsa Mikławška (CDU), nawody kubłanišća, wučerjow a zastupjerjow staršich.
Radwor/Chrósćicy (SN/BŠe/MiR). Ptačokwasny program w Drježdźanskej statnej kencliji pokazać bě lětsa česć chowancow Radworskeho katolskeho dźěćaceho domu „Alojs Andricki“. Hižo někotre tydźenje běchu so předšulske dźěći na wjeršk přihotowali a su jón minjeny pjatk ministerskemu prezidentej Michaelej Kretschmerej (CDU) pokazali. Hižo wot ranja w šesćich započachu kubłarki holčki za wosebity dźeń serbsku narodnu drastu zwoblěkać. Prjedy hač podachu so dźěći z busom do stolicy Sakskeje, pokazachu wone swój program wuměnkarjam, dźědam, wowkam kaž tež staršim. Zdobom bě lětuši program posledni pod nawodnistwom Moniki Bukoweje. Po 44 lětach skutkowanja, něhdźe 40 lět z toho jako nawodnica dźěćaceho domu, poda so wona kónc februara na wuměnk. Naslědnistwo přewozmje potom Andrea Henichowa.
W Budyskej regionalnej wotnožce Sakskeho krajneho zarjada za šulu a kubłanje (LaSuB) přija wčera popołdnju 41 wučerkow a wučerjow wopismo zastojnika. Woni běchu jedna z prěnich skupin po wšej Sakskej.
Budyšin (SN/MiR). Mjez tymi, kotřiž su wčera do zarjada přišli, bě tež wučer serbskeho pochada. W štwórtej ze štyrjoch skupin móžeše Maćij Čižank, wučer Budyskeho Serbskeho gymnazija za němčinu a stawizny, z rukow statneho sekretara Herberta Wolffa wopismo zastojnika přijeć. Do toho pak měješe runja swojim kolegam z pozběhnjenej ruku spřisahać, zo chcedźa zastojnistwo po najlěpšej wědźe a wědomju wukonjeć, wustawu wobkedźbować, prawo zakitować a prawdu napřećo wšitkim nałožować. Mnozy dodachu swojej přisaze „z Božej pomocu“. Maćij Čižank po swjatočnym akće rjekny: „Runje za sakski šulski system je to kročel doprědka, toho abo tamneho wučerja docpěć abo wróćo zdobyć. Wosobinsce so za mnje ničo njezměni, nastupajo swoje dźěło w šuli docyła ničo.“
Serbske a serbšćinu podawace šule přeprošeja tuchwilu na dźeń wotewrjenych duri. Tak mějachu starši a jich dźěći składnosć, so zańdźenu sobotu po wšelkich kubłanišćach rozhladować.
Wóslink/Kulow/Radwor/Wojerecy (DJ/AK/MiR). Wopytowarjam Wóslinčanskeje Ewangelskeje srjedźneje šule njebě zańdźenu sobotu lochko parkowanišćo namakać. Wšako su sej mnozy tam dojěli. Šulerjo běchu w jědźerni spodobny kulturny program přihotowali. Dźesatkarjo poskićachu tykanc a kofej. Starši, nětčiši a přichodni šulerjo kaž tež dalši přiwuzni wužiwachu přiležnosć rozmołwy. A rozhladowachu so po fachowych rumnosćach. Tam bě składnosć z wučerjemi, kotřiž fachowe předmjety wuwučuja, rozmołwjeć. Mjez wopytowarjemi bě tež wulka ličba něhdyšich šulerjow a jich staršich, štož zwuraznja wosebitu zwjazanosć šule ze staršiskimi domami. Tuž słuša dźak šulerjam, wučerjam a přistajenym Wóslinčanskeho kubłanišća, kotřiž so kóžde lěto znowa za to zasadźeja, zo je dźeń wotewrjenych duri wosebity wjeršk w běhu šulskeho lěta.
Zastupju do předrumnosće noweho horta w Pančicach-Kukowje. Tam strowi mje hodowny štom, rjenje z hwězdami a swěčkami pyšeny. Hnydom za nim na sćěnje wisa drjewjany křiž. Napřećo pak je informaciska tafla. Tam namakam mjena a fota wšitkich w dźěćacym dnjowym přebywanišću skutkowacych kubłarkow. Hišće wisa tam tež informaciske łopjeno wo wšitkich zarjadowanjach, kotrež su dźěći loni derje na „swjedźeń Chrystusoweho naroda“ přihotowali. Namakam pokiw na dźeń wotewrjenych duri 11. januara 2019, njecyły měsac po wotewrjenju noweho horta. Štož je so z marodneho betonoweho twarjenja stało, je widźenjahódne. Gmejna je tójšto pjenjez nałožiła a z pomocu spěchowanskich pjenjez rjane přebywanišćo za šulerjow a jich kubłarjow natwariła. Nošer horta je Miłočanski Křesćansko-socialny kubłanski skutk.
Fachowa wuměna
27. dźeń wotewrjenych duri na Wojerowskim Johanneumje, kotryž je w swobodnym nošerstwje, je sobotu mnohich zajimcow přiwabił. Wosebje zajimawa bě nowa šulska forma.
Wojerecy (SiR/SN). Wopytowarjo na Johanneumje dožiwichu hudźbu, dźiwadło, eksperimenty, reju a prezentaciju paslenkow, móžachu so wobdźělić na kwisu wědy a dóstachu dohlad do wučby. Wšitko bě w dobrej mjezsobnosći a z wulkej lubosću za detail přihotowane. „Šulska klima a naša zwjazanosć stej woprawdźe dobrej. Prócujemy so wo woprawdźitu zhromadnosć na šuli. Wjeselimy so nad zhromadnymi aktiwitamy a w kritiskich situacijach napřećo sebi dźemy, tak zo móžemy rěčeć“ zwěsći šulski nawoda Günter Kiefer.