Dowol kaž na wsy, to je zasada Třělanskeho (Strehlaer) dwora swójby Gottlöber na Čornobóskej, na juhowuchodźe města Budyšina. A što k dowolej na wsy k tomu słuša? Wězo skót, a tón w bohatej ličbje. Kudźerjowe hołbje, kokoše, husy, kozy, nukle a wězo konje móža hosćo tule dožiwić. W měsće być a so přiwšěm čuć kaž na wsy, to hosći Třělanskeho dwora wabi. Často, nic pak jenož, pochadźeja woni z wulkoměstow kaž z Berlina, Kamjenicy abo Drježdźan. Móžachu pak tam tež hižo dowolnikow ze Šwicarskeje, Awstriskeje, Čěskeje, Nižozemskeje a z krajow za oceanom witać.
Třělanski dwór skići we hłownym twarjenju a w prjedawšim čeladnym domje dźewjeć prózdninskich bydlenjow rozdźělneje wulkosće. Najmjeńše su za jednu wosobu abo dwě. We wjetšich móža hač do šěsć ludźi zaměstnić. Wo snědań staraja so dowolnicy sami, ma dźě kóžde prózdninske bydlenje tež kuchnju. „Hdyž pak přizjewi so wjace hač wosom wosobow tři dny za sobu k snědani, da ju pensija přihotuje. Hewak njeby so to wudaniło“, Sabine Gottlöber tónle serwis rozłožuje.