Serbske Pazlicy. Twarskich dźěłow na nadróžnych šachtach dla budźe wjesna dróha po Serbskich Pazlicach dwaj dnjej dospołnje zawrjena. Kaž zdźěli Budyski krajnoradny zarjad stej za to wutora, 23., a srjeda, 24. awgust, předwidźanej. Wobjězdka budźe woznamjenjena
Kemše z Dźěćacym a młodźinskim chórom
Smochćicy. Z Božej mšu zakónči Dźěćacy a młodźinski chór z Magdeburgskeho biskopstwa njedźelu, 21. awgusta, w Smochčanskim kubłanišću swj. Bena swój lětuši spěwarski tydźeń. 30 młodych spěwarjow a spěwarkow wobrubja w 10 hodź. kemše w tamnišej cyrkwičce, kotrež sćelak MDR Kultur live wusyła.
Serbske pěsnje na Čornoboze
Čornobóh. Chór Budyšin koncertuje njedźelu, 21. awgusta, znowa při hosćencu na Čornoboze. Program budźe pisana měšeńca serbskich, słowjanskich, němskich a dalšich mjezynarodnych pěsnjow, připowědźi předsyda spěwneho cyłka Benjamin Wirth. Koncert wotměje so we wobłuku lětušeho Dnja Hornjeje Łužicy, započatk je w 14 hodź.
Pančicy-Kukow. Křesćansko-socialny kubłanski (CSB) přeprošuje zhromadnje z abatisu Pančičansko-Kukowskeho klóštra Marijina hwězda Gabrielu Hesse a dalšimi sotrami konwenta njedźelu, 21. awgusta, na zelowu njedźelu do tamnišeho Zežiwjenskeho a zeloweho centruma. Wot 13 hodź. změja na dworje zelowe a přirodowe wiki z 25 regionalnymi wikowarjemi a producentami. Zdobom podawaja zelowi profijojo nastorki a poradźuja zajimcow w plahowanju, předźěłowanju a składowanju wšěch móžnych zelow. W 14:30 hodź. swjeća zelowy nyšpor ze žohnowanjom zelowych kwěćelow.
Budyšin. Budyski měšćanski archiw je dóstał za lěće 2022 a 2023 spěchowanske srědki we wysokosći 39 500 eurow. Z pjenjezami móža tam nětko hódnotne historiske dokumenty wurjedźić a fachowje zapakować dać. Wulki podźěl na cyłkownym financowanju projekta ma z 15 000 eurami Sakski krajny zarjad za zachowanje wobstatkow. Dalše 24 500 eurow pochadźeja ze srědkow zamołwiteho zwjazkoweho knježerstwa za kulturu a medije z wosebitych pjenjez Zwjazka za zachowanje pisomneho kulturneho namrěwstwa. Město Budyšin so tohorunja na financowanju projekta wobdźěli a přida 9 500 eurow. Jako prěnje chcedźa 248 z dohromady 256 knihow komornistwa wurjedźić a zapakować. Přičina naprawy je, zo su mnohe historiske dokumenty Budyskeho měšćanskeho archiwa zdźěla mazane a mokre, a zwjetša njejsu wotpowědnje žadanjam zapakowane.
Na prózdninski campus
Konjecy. Dalše zjawne informaciske zarjadowanje wo Němskim centrumje za astrofyziku (DZA) wotměje so wutoru, 16. awgusta, wot 17.30 hodź. při Konječanskim towarstwowym domje. Tam chcedźa fachowcy ze zajimowanymi wobydlerjemi zhromadnje grilować, jim mjez druhim wuslědki proboweho točenja na kromje Konjec rozłožić a na prašenja wopytowarjow wotmołwjeć. Kónc septembra Zwjazk wo projekće rozsudźi.
Swjeća ekumenisku namšu
Zły Komorow. Dźěłowa skupina Serbska namša kaž tež Złokomorowska ewangelska a katolska wosada přeprošuja na serbsko-němsku ekumenisku namšu, kotraž budźe njedźelu, 14. awgusta, w 14 hodź. w Złokomorowskej Serbskej cyrkwi. Liturgiski nawod změjetaj fararjej Manfred Schwarz a Udo Jäckel. Čitaja Günter Pawliš, dr. Hartmut Leipner a dr. Madlena Norbergowa. Po namši budźe zhromadny kofej ze spěwnej skupinu Přěza.
Na dworowy swjedźeń
Chrósćicy. „Putnikować za klimowu sprawnosć – wot Pólskeje hač do Glasgowa“ rěka hesło němskorěčneho přednoška jutře, pjatk, po wječornych kemšach w Chróšćanskim Hórnikowym domje. Referent je Wolfgang Eber z badensko-württembergskeho Heidenheima. Wón je wjac hač tysac kilometrow dołhi puć pěši sobu běžał a bě tež do organizacije sobu zapřijaty. Započatk je w 19.45 hodź.
Wodźa po wustajeńcy
Budyšin. Štóž njeje dotal hišće wustajeńcu „Party w 21. lětstotku“ w Budyskim Serbskim muzeju widźał, móže to na přikład njedźelu, 14. awgusta, nachwatać. Tón dźeń poskića dwě wodźeni po přehladce, mjenujcy w 14 hodź. serbsce a w 15 hodź. němsce. Wustajeńca je hišće hač do 4. septembra přistupna.
Budyšin. Budyski Serbski muzej ma w prózdninach wjacore poskitki za šulerjow a šulerki přihotowane. Jutře, štwórtk, zaběraja so dźěći wot wosom lět wot 10 do 12 hodź. z woznamom kwětkow a mustrow. Wobhladaja sej wušiwanki narodnych drastow, pomolowane meble, keramiku a druhe eksponaty z typiskimi debjenkami. Tež někotre serbske pěsnje a basnje wo kwětkach rěča. Zhromadnje sej zmysł a pozadk kwětkow a ornamentow wuwědomja a do knižki zběraja. Přinošk płaći 5,50 eurow. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 03591/2708700 abo e-mejlnje pod adresu .
PoŠtyrjoch spěwaja w barje
Budyšin. Rjany hudźbny wječor dožiwić a sej k tomu słódnu kapku zesłodźeć dać móža zajimcy zajutřišim, 12. awgusta, w Budyskej barje „Sundowner“. Wot 20 hodź. zaspěwa tam spěwna skupina PoŠtyrjoch wuběr swojich znatych acapella-titlow. Jako hosći přeprosyli su sej dujersku skupinu „Tutn und blasn“. Wšitcy su wutrobnje witani.
Sernjany. Z natočenjom piwa a z wubědźowanjom wohnjowych woborow započnje so dźensa wjesny swjedźeń w Sernjanach. Wot 21.30 hodź. budźe kino při Klóšterskej wodźe. Jutře wot 14 hodź. přizamknje so soccerowy turněr. Wot 21 hodź. budu reje pod hołym njebjom z kapału „Die Wehder“. Njedźelu zahudźa Chróšćanscy muzikanća k rańšemu piwku. W 14.30 hodź. slěduje swójbne popołdnjo ze sokolnistwom Winde a ze zabawu za wulkich a małych.
Filmy we wowčerni
Stróža. Druhi raz přewjedu na dworje zarjadnistwa biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty w Stróži filmowe wječory we wowčerni. Dźensa wot 20 hodź. widźa wopytowarjo film „Contra“. Dale pokazaja „Die Wiese – Ein Paradies nebenan“ (12.8., 20 hodź.), „Willi und die Wunderkröte“ (19.8., 18 hodź.) a „Das Pubertier“ (26.8., 20 hodź.)
Róžant. Po wšěm zdaću wot 15. do 26. awgusta ponowja statnu dróhu S 92 mjez Róžantom a Smjerdźacej. Puć dóstanje nowu asfaltowu worštu. Kaž krajnoradny zarjad zdźěli, budźe dróha za to dospołnje zawrjena. Wobjězdka powjedźe do wobeju směrow po S 97 a K 9232.
Techno při skale
Miłoćicy. Pjatk, 5. awgusta, zahaji towarstwo Meta Solis swój lětuši festiwal samsneho mjena při Miłočanskej skale. Mjez druhim zahudźi Paul Geigerzähler, elektronisku hudźbu prezentuja na přikład Ida Bux, Knytl, STOI a Ignomus. Zastup wučinja minimalnje 5 eurow.