31. januara 1926 narodźi so we Wotrowje Jurij Wróbl, pozdźišo w Serbach znaty jako sportowy wučer na Choćebuskej Serbskej rozšěrjenej wyšej šuli a jako župan wysokošulskeje župy „Jan Skala“. Wot lěta 1946 chodźeše ze swojim wjesnjanom Benom Šołtu a Kanečanom Jurjom Pěčku w Českej Lípje do čěskeje rjadownje tamnišeho měšćanskeho gymnazija. W šulskim lěće 1948/1949 bě wučer we Wojerecach, na to studowaše w Praze na ćěłozwučowanskej fakulće Karloweje uniwersity. Tam zezna Emila Zátopeka a Evu Bosákovu. W prózdninach hraješe doma kopańcu we Wotrowje, Chrósćicach a w studentskej wubrance. Ze swojej spěšnosću a wuběrnej techniku Wróbl wosebje napadny. Wot lěta 1953 hač do 1980 bě wučer w Choćebuzu. Jeho iniciatiwje mamy so sobu dźakować, zo wotměwachu so wot spočatka 1954 w Chrjebi lětnje sportowe a kulturne swjedźenje serbskich kubłanskich institucijow. Po ćežkim wobchadnym njezbožu w lěće 1980 bu Jurij Wróbl inwalid. Wón zemrě 24. apryla 1981 w starobje jeničce 55 lět.
Mikławš Krawc
Dźensa před 800 lětami je markhrabja Dietrich z rodu Wettinow wopismo wustajił, z kotrymž přewostaji wón kubło Zedele – dźensa wjes Zadel w Mišnjanskim wokrjesu – klóštrej swj. Marije w Zelle. Jedna so wo klóšter Altzelle blisko Nossena. We łaćonskim teksće dokumenta z 21. januara 1216 pisachu wo „civitae (město) nostra Dreseden“. Sakska stolica spomina tuž lětsa na 800. róčnicu prěnjeho naspomnjenja jako město a přewjedźe tójšto zarjadowanjow. W měšćanskim archiwje pokazachu jeničce dźensa drohotny unikat zajimcam. Hewak chowaja wopismo w sakskim statnym hłownym archiwje, hdźež pak njeje zjawnosći přistupne.
Lětuša Serbska protyka wěnuje so tohorunja 800. jubilejej města Drježdźan, a to z dwanaće přinoškami a titulowym wobrazom. Drježdźany su serbskeho pochada, wšako běchu wone srjedźišćo serbskeho kmjena Nižanow. 1147 pisachu prěni raz wo přistawnym sydlišću Nisani nad Łobjom. 1206 bě mjeno „Dresdene“ prěni króć w dokumenće naspomnjene, štož swjećachu před dźesać lětami wulce jako 800. róčnicu wobstaća. M. Laduš