Kulturny rum Hornja Łužica-Delnja Šleska a rozdźělenje pjenjez w nim je jedna z temow přichodneho hornjoserbskeho telewizijneho magacina Wuhladko jutře, sobotu, w 11.30 hodź. na sćelaku MDR.
Dale rozprawjeja tam wo rědkim jubileju serbskeho lěkarja. 17. februara 1916 je so Achim Nawka w Radworju narodźił a swjeći bórze stoćiny. Jeho biografija wjedźe přez pjeć politiskich systemow, kotrež su jeho žiwjenje formowali. Z jara čiłym wuměnkarjom a něhdyšim lěkarjom Achimom Nawku pohlada Wuhladko na jeho žiwjenje a praša so za potajnstwom wysokeje staroby.
We wusyłanju póńdźe tohorunja wo treningowe lěhwo serbskeju koparskeju wubrankow žonow a muži w přihotach na europeadu w Južnym Tirolu a wo serbskeju debitantow na njedawnym balu Drježdźanskeje Semperoweje opery.
Budyšin (SN). 14. decembra wulosuja w južnotirolskim Bozenje skupiny za 3. koparske mišterstwa narodnych mjeńšin europeadu. Ale kelko mustwow chce klětu scyła wo titul wojować? Chcedźa so Serbja z jednym abo dwěmaj mustwomaj wobdźělić? Najnowše informacije wo stawje přihotow dóstanu zajimcy we Wuhladku, kotrež wusyła sakska regionalna telewizija jutře, sobotu, w 11. 30 hodź. na sćelaku MDR, jako livestream w interneće a w mediatece MDR pod www.mdr.de/serbski-program/wuhladko.
Dalša tema decemberskeho Wuhladka je 141. schadźowanka. 21. nowembra su šulerjo, nětčiši a bywši studenća zhromadnje w Budyskej „Krónje“ swjećili.
Nimo toho wěnuja so jutře nimale zabytemu Domej za serbske ludowe wuměłstwo a nowej kompjuterowej hrě „Krabat“, kotraž je mjez młodostnymi hižo wjele dobreho wothłosa žnjała.
Wo Jurju Rjenču we Wuhladku
Prócowanja prawiznika Jurja Rjenča po Druhej swětowej wójnje wo samostatny serbski stat budu jedna z temow telewizijneho magacina Wuhladko jutře, sobotu, w 11.30 hodź. na sćelaku MDR. Poćahi Rjenča k juhosłowjanskemu prezidentej Jozip-Broz Titej a Rjenčowe aktiwity k załoženju samostatneho serbskeho stata běchu jeho zahuba. Wuhladko poda so na brizantne historiske slědy tragiskeje stawizny, kotraž by wobraz Łužicy a srjedźneje Němskeje rozsudnje změniła. Dale rozprawjeja we wusyłanju wo nowej społnomócnjenej za serbske naležnosće Budyskeho wokrjesa Reginje Krawcowej a wo přihotach na pasionsku hru w Chrósćicach.
Budyšin (SN). Spočatk wulkich prózdnin wotmě so 11. mjezynarodny festiwal „Łužica“. Serbske rejwanske a folklorne skupiny běchu sej lětsa dwanaće wukrajnych cyłkow přeprosyli, zo bychu wone publikum z kulturnym wulětom wokoło swěta zahorili. Mjez 700 sobuskutkowacymi běchu wuměłcy z Mexika, Paraguayja a Indiskeje, ale tež ze susodneje Pólskeje a Čěskeje. Wuhladko w swojim jutřišim wusyłanju w 11.30 hodź. w telewiziji MDR wo tym rozprawja.
Milena Vettrainowa bě wot lěta 2010 intendantka Serbskeho ludoweho ansambla, je najwjetšu serbsku instituciju we wichorojtych časach přestrukturowanja nawjedowała. Srjedź měsaca je zastojnstwo naraz złožiła. Wjace wo tym zhoniće jutře we Wuhladku.
Budyšin (SN). Wot lěta 1998 móža dźěći we wšelakich łužiskich pěstowarnjach kaž připódla serbšćinu wuknyć. Z projektom Witaj běchu a su dale wulke nadźije zwjazane, našu maćeršćinu zachować a rozšěrić. Što dźěći w pěstowarnjach woprawdźe nawuknu, su wědomostnicy wjacore lěta přepytowali. Wuslědki su nětko w nowej knize dokumentowane. Wo tym rozprawja jutře tež julijski magacin Wuhladko w 11.30 hodź w telewizijnym sćelaku MDR.
W dalšich temach wusyłanja wěnuja so žurnalisća nowemu předsydźe zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe Měrkej Domašce, skutkowanju spisowaćelki Marje Kubašec a poslednim přihotam na folklorny festiwal „Łužica“.