Jutře před 200 lětami, 5. meje 1818, narodźi so w Trieru Karl Marx, politiski žurnalist, duchowny inspirator a njesprócniwy organizator dźěłaćerskeho hibanja, kotrež so pozdźišo z jeho mjenom woznamjeni. Po Marxowej woli to njebě. Wozjewi dźě sam: „Wěm jeničce tole, zo žadyn Marxist njejsym.“
Po woli staršeju a přiwuznistwa so njeměješe, wuzwoliwši sej powołanje. Nic jurist, ale filozof być, za to so na swoje žiwjenje rozsudźi. Filozof pak noweho typa, kaž tole w znatej 11. tezy wo Feuerbachu postulowaše: „Filozofojo su swět jeno wšelako interpretowali, dźe pak wo to, jón změnić.“
Jeho prěnje wusahowace dźěło je hromadźe z přećelom na čas žiwjenja Friedrichom Engelsom 1847/1848 napisał. Wony „Manifest Komunistiskeje strony“ mějachu Serbja w lěće 1956 tež w swojej maćeršćinje w ruce. 1969 wuńdźe třeće, wot Pawoła Nowotneho do serbšćiny přełožene wudaće. Druhe bytostne dźěło Karla Marxa, zakónčeny prěni dźěl „Kapitala“, do wšěch spisownych rěčow přenjesene, serbsce njepředleži. Štó by sej zwěrił, tutu wobšěrnu knihu zeserbšćić?