Tež dr. Renate Harcke słuša do rjadu lětušich zasłužbnych Serbow, kotrychž je Domowina ze swojim Čestnym znamješkom mytowała. W lěće 1954 w měsće Calbe nad Solawu rodźena Němka je wosebje ze swojej hłubokej prawniskej ekspertizu na dobro Serbow skutkowała.
Jako absolwentka studija prawniskich wědomosćow w ruskim Woronježu dźěłaše najprjedy jako wyša asistentka, pozdźišo jako nawodnica katedry na Akademiji statnych a prawniskich wědomosćow w Podstupimje-Babelsbergu. Po tym, zo bu kubłanišćo juristow w Babelsbergu po přewróće rozpušćene, dźěłaše dr. Renate Harcke spočatnje jako referentka, pozdźišo jako frakciska jednaćelka w frakciji PDS krajneho sejma Braniborskeje. Mjeńšinowe prawo a mjeńšinowa politika běštej jej wot spočatka politiskeho skutkowanja wěc wutroby. Wona je zwjazkowe dźěłowe zjednoćenstwo Lěwicy „Etniske mjeńšiny“ 2003 sobu załožiła, kotrež hač do dźensnišeho z Hajkom Kozelom nawjeduje.
W štyrjoch dalšich jednanjach wobjednawaše Choćebuske zarjadniske sudnistwo wčera skóržby gmejnow Gójacki jazor/Schwielochsee, Markojska Góla/Märkische Heide z wokrjesa Dubja-Błóta kaž tež komunow Feliksowy jazor/Felixsee a Derbno pola Gubina/Schenkendöbern we wokrjesu Sprjewja-Nysa přećiwo přirjadowanju wjesnych dźělow serbskemu sydlenskemu rumej.
Choćebuz (HA/SN/at). Dosahaja hajene serbske ludowe nałožki w běhu lěta jako dopokaz, zo hodźeli so wjesne dźěle jednotliwych komunow serbskemu sydlenskemu rumej přirjadować? A su nałožki jeno „słaby“ dopokaz? Z wida Rady za naležnosće Serbow Braniborskeje tomu tak je. Tohodla je sej gremij wčera žadał, zo měło sudnistwo za kóžde dalše jednanje wěcywustojnosć etnologi sobu wužiwać.
Zhromadne dźěło hibanja Slavonic Europe ze Serbskim sejmom je nimo (hlej wčerawše wudaće SN). Wo tym je prezident David Chmelík sejmarjow a jich sympatizantow hižo 14. decembra w e-mailce informował.
Brüssel (SN/at). Kónc kooperacije potrjechi wšitke „běžne kaž tež planowane projekty ... pak na strategiskej kaž tež na financnej runinje“, rěka w e-mailce Chmelíka, kotraž našej redakciji předleži. To zdobom woznamjenja cofnjenje mandata za mjezynarodnu kencliju Dougthy Street Chambers, kotryž bě Slavonic Europe Serbskemu sejmej zmóžnił.
Kaž David Chmelík piše, je někotrym sejmarjam napřećo hižo před měsacom „poněčimne rozpušćenje strategiskeje a financneje podpěry“ mjenje a bóle jasnje připowědźił. „Njemějach ženje zaćišć, zo su tući rozmołwni partnerojo to woprawdźe rozumili a chutnje brali.“
Nowa Wjeska (SN/MiP). Wuběrk Serbskeho mustwa za Europeadu je so wčera w Nowej Wjesce lětsa posledni raz schadźował, zo by swoju dźěławosć kaž tež wuslědk wulosowanja za klětušu Europeadu wuhódnoćił. To zdźěli nam Clemens Škoda, nawoda delegacije Serbskeho mustwa.
Wo wulosowanskim zarjadowanju spočatk decembra rozprawješe čłon přihotowanskeho wuběrka Milan Funka. Hladajo na skupinsku zestawu muži praji trenar Frank Ričel: „Němcy z Pólskeje su jara naročny přećiwnik. Dyrbimy wšitko dać, chcemy-li předkoło přetrać.“ Žónske mustwo pod nawodom Franciski Hellneroweje wodźěli so druhi raz na Europeadźe a změje po słowach trenarki „dobry a šěroki kader, wšako smy so z hrajerkami z Delnjeje a srjedźneje Łužicy womłodźili.“
Wuběrk zaběraše so nimo toho tež z wužadacej logistiku na městnje, wšako su zdalenosće mjez hrajnišćemi wulke. Tež přebytk za mustwje w bliskosći Flensburga wón hišće pyta. Spočatk januara přewjedu žony treningowe lěhwo we Werdauwje a mužojo w Choćebuzu. Přizjewjenske lisćiny pak su hižo połne.
Do dweju směrow chce předsydstwo župy Delnja Łužica komunikaciju polěpšować resp. na nowej noze stajić. Stej to Rada za naležnosće Serbow a braniborske ministerstwo za kubłanje.
Choćebuz (SN/at). Wuměna mjez předsydstwom župy Delnja Łužica a braniborskej Radu za naležnosće Serbow ma so polěpšować. To su sej wobdźělnicy posedźenja gremija minjeny štwórtk w Choćebuzu předewzali. Pozadk je njespokojnosć ze stawom informacijow wo tym, kotre stejišćo chcedźa radźićeljo k naležnosćam zabrać, kotrež na swojich posedźenjach ze zapósłancami a zastupjerjemi ministerstwow wobjednawaja. Husto je so rada sama měnjenje wutworiła bjez dalšeje konsultacije župneho předsydstwa. Po słowach župana dr. Pětša Šurmana chcetej so předsydstwo a rada na přichodne zhromadne postupowanje dojednać. Zaměr ma być, „pozicije do posedźenja rady zhromadnje rozjimać“.
Hłowna a wólbna zhromadźizna Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT) njeje jenož předsydstwo w zastojnstwje wobkrućiła, ale zdobom wutworjenju medijoweho projekta LUCIJA na towaršnosć z wobmjezowanym rukowanjom (tzwr) nošerstwje SŠT puć runała.
Smjerdźaca (SN/MiR). W rozprawje wo swojej dotalnej dźěławosći předstaji předsydstwo SŠT swoje aktiwity zašłych třoch lět. Mjez tutymi běše wjace hač 30 zetkanjow a klawsurnych posedźenjow. Wužadanje za towarstwo běše wobsadźenje městna jednaćela kaž tež zapřijeće LIPY a dnjoweje maćerje w Drježdźanach. LUCIJA, medijowy projekt SŠT, móže so po wothłosowanju čłonow nětko na tzwr w nošerstwje SŠT přetworić.
Budyšin (SN/at). Přihoty za financne zrěčenje Załožby za serbski lud 2026–2031 běchu jedne ćežišćo wuradźowanja zastupjerjow serbskich institucijow minjeny pjatk w Budyšinje. Zaměr měł być, dotalnu wysokosć spěchowanje znajmjeńša zaručić, ale po móžnosći zwyšić, zdźěli předsyda Domowiny Dawid Statnik na naprašowanje. To tohodla, dokelž chcedźa nachwilnje wutworjene personalne městna w přichodźe wobchować. Jako přikładaj mjenowaše Statnika městnje jednaćela Serbskeho šulskeho towarstwa abo kubłanskeje referentki Domowiny. Zastupjerjo institucijow su nimo toho dorěčeli, wuměnu wo wjetšich synergijach mjez swojimi domami dale wjesć.
Spočatk lěta wuprajeny nastork, šulam sposrědkować přiručku z powołanskimi móžnosćemi w serbskich institucijach mjeztym jako booklet „Ekskursija po serbskich institucijach w Budyšinje“ w nakładźe 500 eksemplarow předleži. Kubłanska referentka Katrin Suchec-Dźisławkowa je jón předstajiła: „Material do šulow dawać je nětko wažne. Wšako změja wuknjacy z nim orientaciju za powołanje w serbskim konteksće.“