Rěčnik ma nowy běrow

Donnerstag, 05. August 2021 geschrieben von:
Nowinski rěčnik Domowiny Marcel Brauman ma wot spočatka awgusta swoje dźěłowe městno we Wojerecach. W zwisku z aktualnymi personelnymi změnami su so w Domowinskim zarjedźe za tule rumnostnu změnu rozsudźili. Na ličbje w Budyšinje zaměstnjenych dźěłowych městnow zarjada so ničo njezměni, dokelž je so tam nowa referentka za naležnosće kubłanja a spěchowanja dorosta přidružiła. Běžne wothłosowanje nadawkow po digitalnym puću po słowach Braumana derje funguje. Tuchwilu přewjeduja stajnje póndźelu „zazběh do tydźenja“ z widejowej konferencu přistajenych z cyłeje Łužicy. K tomu přińdu nětko zaso wuradźowanja na zwučene wašnje. Foto: Franciska Grajcarekec

Wuda knihu k wuwiću sportoweho towarstwa

Mittwoch, 04. August 2021 geschrieben von:

Na wopyće pola Bronjana Achima Buše

Z woknom swojeho dźěłoweho běrowa doma w Bronju hlada sydomdźesaćlětny Achim Buša na łuki a lěsk Radworskeje dźiwinoweje zahrody. „Tiergarten“, bě něhdyši baron swój čas tutón blečk w swojim wulkim parku mjenował. Tam wutworichu sej Radworčenjo po Druhej swětowej wójnje swoje sportnišćo, kotrež słužeše potom sławnemu, po cyłej Hornjej Łužicy znatemu koparskemu mustwu Slawija Radwor, a hač do dźensnišeho nětčišemu Sportowemu towarstwu 1922 Radwor z.t.

Francoska Serbowka akty digitalizuje

Mittwoch, 04. August 2021 geschrieben von:
21lětna Felicia Touvenot tuchwilu w zarjedźe Domowiny akty digitalizuje. W Francoskej blisko města Nancy bydlaca Serbowka nětko wšědnje na prěnim poschodźe Budyskeho Serbskeho domu papjerjane podłožki třěšneho zwjazka do digitalneje doby wjedźe. Rěčnje njeje to za absolwentku studija komunikacije a mjezynarodneho marketinga žadyn problem, wšako wona běžnje serbuje. Tež Felicia je dwurěčna, ale serbsko-francoska. Pochad jeje maćerje – rodźeneje Šołćic z Konjec – ju z Łužicu zwjazuje, serbšćina je jeje maćeršćina. A připódla móže wona nětko tež swoje znajomosće němčiny dale polěpšeć, wosebje pak so na kóždu składnosć serbskeje rozmołwy wjeseli. Foto: Marcel Brauman

Ludźo jara šćedriwje darowali

Donnerstag, 29. Juli 2021 geschrieben von:

Na Morawje so za serbsku pomocnu akciju dźakuja

Pisany serbsko-słowjanski podawk ze so­cialnym pozadkom dožiwi nimale 300 wopytowarjow minjenu njedźelu na dworje Chróšćanskeje fary. Wjacore serbske kulturne cyłki su jich ze swojimi poskićenjemi zawjeselili. Bě to beneficny koncert, na kotrymž zběrachu pjenjezy we wobłuku pomocneje akcije Towarstwa Cyrila a Metoda (TCM) „Łuži­ca pomha“.

W LIPJE zaso ze zapalom sportuja

Mittwoch, 28. Juli 2021 geschrieben von:

Nětko zaso, stajnje srjedu dopołdnja, chwataja žony we wuměnkarskej starobje po dołhej, korony dla napołoženej přestawce zaso do Smjerdźečanskeje LIPY­ na sportowu zaběru. Tam nańdźechu wšitko tak kaž do pandemije. Jeničce mjezwočo nazwučowarki běše nowe. Před nimi steješe z wjesołym posměwkom młoda nazwučowarka a jich přećelnje serbsce postrowi.

Kaž Bože wjedźenje

Mittwoch, 28. Juli 2021 geschrieben von:
Wulkotna to powěsć: Gmejna Pančicy-Kukow a Domowina chcetej Muzej Ćišinskeho zhromadnje ponowić a tež wudźeržować. Skónčnje mamy w serbskim swěće twarnišćo mjenje. Što wšitko njebu rěčane a namjetowane, muzej znowa wuhotować. Rozmyslowali tež su, jón přeměstnić. Muzej direktnje w klóštrje zarjadować zbudźi chětro kontrowersne měnjenja, kaž wěm so dopomnić. Namjet Zwjazka serbskich wuměłcow bě, jón na bywšej Wotrowskej šuli zaměstnić. Stajnje pak wosta prašenje nošerstwa njerozrisane. Tež to je nětko na zbožo jasne, a tak wostanje Muzej Ćišinskeho na swojim městnje w šuli ze samsnym mjenom w ródnej wsy Jakuba Barta-Ćišinskeho, hdźež tež słuša. A je kaž Bože wjedźenje, zo dóstanu za wuhotowanje spěchowanje za modernu multimedialnu techniku. Bjez tajkeje dźě dźensa nimale žanu dušu wjac do muzeja njewabiš. Přeju tuž dobre poradźenje a prawje bórze a wobstajnje dosć wopytowarjow. Janek Wowčer

Dohromady 6. króć lětsa, ale prěni raz wosobinsce su so wčera čłonojo dźěłoweho kruha „Serbski kulturny turizm Złokomorowsko-Grodkowskeje kónčiny“ w Prožymskim kulturnym domje zetkali. Dźěłowa skupina je dźěl wědomostneho předewzaća „Hódnoćenje imaterielneho kulturneho namrěstwa Delnjeje Łužicy w němsko-serbskim konteksće“(IKN) Serbskeho instituta.

Prožym (SN/CoR). Nimale dwaceći ludźi wobdźěli so na programje, w kotrymž njesteješe jenož wosobinske mjezsobne zeznaće w srjedźišću, ale tež wodźenje po Prožymskim Starym młynje a po Archeotechniskim centrumje Wjelcej. Wobě stejnišći słušatej k dźěłowemu kruhej. „Bě to jara intensiwne zetkanje, snano tróšku přezmužite předewzaće“, rjekny sobudźěłaćer projekta IKN Gregor Schneider.

Wosebite dožiwjenje w bróžni

Freitag, 23. Juli 2021 geschrieben von:
W nachilacym so šulskim lěće na wosebitu wučbu serbšćiny do bróžnje domu Domo­winy we Wojerecach so podać, to běše šulerjam 3. lětnika tamnišeje zakładneje šule „Handrij Zejler“ předwčerawšim rjane dožiwjenje. Regionalna rěčnica Sonja Hrje­horjowa powědaše jim wo „Dyrdomdejach Pumpota – šibałca ze Spal“ z pomocu kami­shibai-wobrazow. Běše to proba, kak šulerjo wobrazy a teksty přijimuja, prjedy hač wšitko do ćišća daja. Wčera je 5. lětnik Lessingoweho gymnazija ze swojej wučer­ku Lubinu Kühnowej přichwatał a samsny program dožiwił. Sonja Hrjeho­rjowa šulerjow namołwi w prózdninach serbske bajki čitać. Foto: Werner Sroka

Pjećwosobowu jury wuzwolili

Dienstag, 20. Juli 2021 geschrieben von:

Budyšin (sk/SN). Jubilej w lěće 1952 za­łoženeho Serbskeho ludoweho ansambla a wopominanje Korle Awgusta Kocora składnostnje jeho 200. narodnin stejitej mjez druhimi podawkami a předewza­ćemi na programje dźěła Towaršnosće k spěchowanju Serbskeho ludoweho ansambla. Předsydstwo je wot pandemije nanuzowanu přestawku w dźěle zakón­čiło a so z aktualnymi a klětušimi nadawkami towarstwa zaběrało.

Předsydstwo towarstwa wuzwoli jury za kompozitoriske wubědźowanje młodych hudźbnikow. Gremijej přisłušeja Liane Bertók, Jan Cyž, Lubina Žurowa, Leńka Thomasowa a předsyda towarstwa Sieghard Kozel. Předsydstwo ma za trěb­ne, prašenje wuměłskeho dorosta na dobro Serbow konsekwentnišo roz­risać a namakanju talentow w serbskej zjawnosći wjetšu kedźbnosć wěnować.

70. róčnicu załoženja Serbskeho lu­­doweho ansambla ma jeho spěchowanske towarstwo za dobru přiležnosć, so z młódšimi serbskimi kulturnymi stawi­znami wobšěrnišo rozestajeć. Jurij Łušćanski a předsyda towarstwa staj nadawk přewzałoj, to sobu do horšće wzać.

Žortne spěwy a zabawa w stolicy

Dienstag, 20. Juli 2021 geschrieben von:
Runje tak lóštne kaž zabawne popołdnjo dožiwi předwčerawšim něhdźe 40 Drježdźanskich Serbow wšěch generacijow. Hdźež so w sakskej stolicy hewak serbske kemše wotměwaja, zanjese młodym swójbam z dźěćimi a staršim wopytowarjam Spěwny consorcium seniorow na swoje njezaměnliwe wašnje sep serbskich ludowych a dalšich pěsnjow. Hižo před połdra lětom běchu spěwarjo Drježdźanskim Serbam koncert namjetowali, korony dla móžachu jón hakle nětko zwoprawdźić. Za spěwne poskićenja so Carla Šołćic w serbskej narodnej drasće mužam dźakowaše, publikum pak zanjese jim trójnu „Sławu“. Při zhromadnym kofeju knježeše na to lóštna bjesada. Foto: Jadwiga Pjacec

Neuheiten LND