Sezona najwuspěšniša była
Zły Komorow. Hrajna doba 2015/2016 bě za Złokomorowske Nowe jewišćo najwuspěšniša minjenych dźesać lět. Tak su pod intendantom Manuelom Soubeyrandom dohromady 73 030 přihladowarjow witali. Lětsa zhladuje Złokomorowske dźiwadło na 70lětne wobstaće. Nowu sezonu zahaja 24. septembra ze swjedźenjom „Wir sind 70! Das Fest“.
Zjawne ertne jednanje
Luxemburg. Europske sudnistwo w Luxemburgu chce prawnisku naležnosć iniciatiwy Minority SafePack přećiwo komisiji EU pjatk, 16. septembra, w zjawnym jednanju wobjednać. To zdźěli dźensa Federacija europskich narodnych mjeńšin (FUEN). Jeje prezident Loránt Vincze rěči wo „mězniku za FUEN a awtochtone mjeńšiny w Europje“. Komisija EU bě namjety federacije před třomi lětami bjez wobkrućenja wotpokazała.
W Sakskej wuběrne žně
Rozestajeja so ze stawiznami
Drježdźany/Budyšin. Šulerjo ze Sakskeje a dalšich dźesać zwjazkowych krajow rozestajeja so we wobłuku stawizniskeho campa sakskeho kultusoweho ministerstwa z temu přesćěhanje w NDRskim času. Za to chcedźa mjez druhim tež Budyske wopomnišćo stasijastwa wopytać a so z časowymi swědkami rozmołwjeć. Camp wotměwa so wot dźensnišeho hač do 17. septembra.
Płaćizny stabilne wostali
Wiesbaden. Inflacija w Němskej je dale na niskim niwowje. Po třoch měsacach z přiběracej inflaciskej ratu wostachu płaćizny za přetrjebarjow w awgusće stabilne, zdźěli dźensa Zwjazkowy statistiski zarjad we Wiesbadenje. Tak ležachu wone 0,4 procenty nad měsacom junijom a wostachu njezměnjene.
Knihownja pčołki plahuje
Most. Měšćanska biblioteka w sewjeročěskim Mosće móže so ze swójskim mjedom pyšić. Dźakowano dźesatkam lipow blisko domu móžachu přistajeni na třěše twarjenja kołćej zaměstnić a njedawno prěni měd „žnjeć“. Z nim chcedźa wuměłcow a druhich hosći, kotřiž so přichodnje na kulturnym programje knihownje wobdźěla, wobdarić.
Ochranowske hesła 2017 wušli
Budyšin. Sydomnaty raz su w Ludowym nakładnistwje Domowina „Wšědne hesła“ Ochranowskeje bratrowskeje jednoty jako serbska kniha wušli. Znowa bě je Hinc Šołta zestajał. Bibliske słowo za kóždy dźeń zwjazuje wěriwych po wšěm swěće. Serbske wudaće nasta w zhromadnym dźěle ze Serbskim ewangelskim towarstwom a LND.
Raduš wuhotuje klětu swjedźeń
Podstupim. Hosćićelka klětušeho braniborskeho wjesneho a žnjoweho swjedźenja budźe městu Wětošowej přisłušaca wjes Raduš. Rozsud jury je agrarny minister kraja Jörg Vogelsänger (SPD) na lětušim swjedźenju w Beerfelde wozjewił. Raduš bu w 13. lětstotku prěni raz naspomnjeny a ma dźensa daloko znate hrodźišćo. Wulku rólu hraje tam turizm.
Dale a mjenje předewzaćow
Drježdźany. W Sakskej je dale a mjenje rjemjeslniskich předewzaćow. W prěnim połlěće je so ličba wo 642 na cyłkownje 57 657 firmow pomjeńšiła. Tole zdźělichu dźensa na sakskim rjemjeslniskim dnju. Po słowach jeho rěčnika wuchadźeja z toho, zo so ličba předewzaćow hišće dale pomjeńši. Jedna z přičin su pobrachowacy naslědnicy.
Bjarnat Cyž mjez počesćenymi
Berlin. Jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž je dźensa mjez wobdźělnikami wobydlerskeho swjedźenja, na kotryž přeproša zwjazkowy prezident Joachim Gauck do hrodu a parka Bellevue w Berlinje. Z tajkim wosebitym swjedźenjom česći zwjazkowy prezident wobydlerjow, kotřiž přinošuja ze swojim čestnohamtskim angažementom k sylnej ciwilnej towaršnosći w Němskej.
Inowaciski dźeń wotewrěłoj
Praha. Sakska ministerka za wědomosć dr. Eva-Maria Stange (SPD) je dźensa w Praze zhromadnje z čěskim wicepremierom Pavelom Bělobradekom 2. saksko-čěski inowaciski dźeń wotewrěła. Hłowna tema přednoškow je slědźenje nastupajo materialije a surowizny. Ministerka wuzběhny wažnosć mjezsobnych wědomostnych kontaktow.
Dróhu bórze wotewru
Namołwjeja k demonstraciji
Budyšin. Pod hesłom „Prawa demokratija njetrjeba žane tydźenje demokratije“ chce skupina „Die Sachsen Demonstranten“ jutře we 18 hodź. w Budyšinje přećiwo ćěkancam protestować. Krajny předsyda sakskeje NPD chce tam rěčeć. Młodźinska organizacija Lěwicy Linksjugend´solid Budyšin a zwjazkarstwo Budyšin wostanje pisany namołwjatej k přećiwnej akciji, a to w 17 hodź. na Žitnych wikach.
Matthias Klemm nowy předsyda
Budyšin. Nowy předsyda zarjadniskeho wuběrka Budyskeje agentury za dźěło je Matthias Klemm. Gremij je amtěrowaceho regionalneho jednaćela DGB wuchodneje Sakskeje na swojim skonstituowacym posedźenju wčera na spočatku 13. hamtskeje doby wuzwolił. Městopředsyda je Jörg Waniek, nawoda personalneho managementa Vattenfall Europe generation AG, kaž agentura za dźěło w sprjewinym měsće zdźěli.
Kontrolować, što ludźo tepja
59 wobchodow njewotnajatych
Budyšin. W centrumje sprjewineho města je tuchwilu 59 wobchodow njewotnajatych. Budyske měšćanske zarjadnistwo chce tuž sobudźěłaćerja přistajić, kiž ma so jenož wo tule naležnosć starać. Zdobom prócuje so twarski decernat wo to, nowu spěchowansku ležownosć w měsće wupokazać. Dóstanu-li wobsedźerjo domow spěchowanje, móhli woni twarjenja saněrować.
Z wunoškami aronije spokojom
Drježdźany. Sakscy a braniborscy plahowarjo sadu su lětsa ze žnjemi aronije wjac hač spokojom. Tak běchu nadměrnje překwapjeni nad wunoškom, kaž zdźěli jednaćel předewzaća Aronia Original w Drježdźanach. Tež kwalita nastupajo słód je jara dobra. Tak je miks słónca a dešća tymle jahodam wosebje tył.
Kulturny dom dale zawrjeny
Twar hale so dliji
Niska. Twarske dźěła na nowej lodohokejowej hali w Niskej so dlija. Přičina toho su problemy z twarskim dnom a pobrachowace fachowe firmy, kaž zdźěli Sylke Seidel z Nišćanskeho twarskeho zarjada. Poprawom chcyše město nowotwar w hódnoće 6,7 milionow eurow hač do kónca lěta wotzamknjeny měć.
Program za spěšny internet
Budyšin. Krajny rada wokrjesa Budyšin Michael Harig (CDU) je dźensa spěchowanske přizwolenje za wutwar spěšneho interneta we wokrjesu dóstał. Po analyzy wokrjesneho zarjadnistwa su w nimale wštkich městach a gmejnach wjesne dźěle, kotrež hišće žadyn spěšny internet nimaja. W běhu přichodnych třoch do štyrjoch lět ma so to změnić.
Nowa społnomócnjena
Podstupim. Nowa statna sekretarka za kulturu a wědomosć w braniborskim krajnym knježerstwje budźe prof. dr. Ulrike Gutheil. Wona naslěduje Martina Gorholta (SPD), kiž nětko Kraj Braniborsku pola Zwjazka zastupuje. Prof. Gutheil přewozmje tež funkciju społnomócnjeneje za naležnosće Serbow. 26. septembra chcedźa ju do zastojnstwa zapokazać, ministerstwo informuje.
Zmóžnja cyrkwinski azyl
Pančicy-Kukow. Klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje zmóžnja jezidiskej swójbje z Iraka cyrkwinski azyl. Tole wozjewichu na wčerawšich Božich mšach w klóšterskej cyrkwi. Šěsćwosobowej swójbje z dźěsćomaj hrozy wotsunjenje do jich domizny a tam wěry dla smjerć. Sotry konwenta su so tuž rozsudźili, swójbu nachwilnje přiwzać. Štóž chce jej pomhać, njech so w klóštrje přizjewi.
Dohladuja wjac dźěći
Kamjenc. W sakskich dźěćacych dnjowych přebywanišćach dohladuja dale a wjac dźěći. Tole zdźěli dźensa statistiski krajny zarjad ze stejnišćom w Kamjencu. Porno lońšemu je to cyłkownje 7 886 dźěći wjac. 176 824 z 296 170 dohladowanych hišće do šule njechodźi. W Sakskej je 2 928 dźěćacych dnjowych přebywanišćow.
Afghanjanka wopor njeskutka
Wojerecy. 25lětna Afghanjanka, kotruž su we Wojerowskim domje za požadarjow azyla mortwu našli, je so z woporom njeskutka stała. To zdźěli Zhorjelska policija dźensa po jeje obdukciji. Po wšěm zdaću bě 32lětny mandźelski žonu morił, kotrehož su ze štyrjomi dźěćimi w starobje třoch do dźewjeć lět w Madźarskej našli.
Łódź polěpša kwalitu wody
Zły Komorow. Po jednym lěće twarskeho časa je saněrowanska łódź Łužiskeje a srjedźoněmskeje towaršnosće hórnistwoweho zarjadnistwa dźensa dźěłać započała. Prěnja stacija je Parcowski jězor na saksko-braniborskej mjezy. Nowowuwita łódź ma kwalitu wody w nowonastatych jězorach wokoło Złeho Komorowa polěpšić. Pozdźišo planuja ju na dalšich wodźiznach łužiskeje jězoriny zasadźić.
Maja 195 wučomnikow
Hamor. 195 młodostnych započina tele dny swoje wukubłanje w koncernje Vattenfall. Wosmjo z nich rozsudźichu so za dualny studij, kaž předewzaće wčera zdźěli. Zo bychu so wučomnicy a wukubłarjo lěpje zeznali, přewjeduja nětko přihotowanski tydźeń.
FDP ma noweho předsydu
Přepytuja podhlad njeswěry
Bern. Skandal wo wuhotowanju swětowych koparskich mišterstwow w Němskej dale dźe. Kaž powěsćernja dpa dźensa zdźěli, přepytuje šwicarske statne rěčnistwo přećiwo Franzej Beckenbauerej podhlada njeswěry a płokanja pjenjez dla. Dotal njeje so wón k tomu bliže wuprajił.
Jara wulki zajim
Pirna. W sakskim statnym lěsnistwje zahaji přichodne dny 48 zajimcow swoje wukubłanje na lěsniskeho hospodarja, mjez nimi šěsć młodych žonow. W přichodnych třoch lětach zeznajomja so woni z najwšelakorišimi nadawkami a wobłukami lěsnistwa, informuje statne lěsnistwo. Zajim, so w statnym předewzaću wukubłać dać, je porno dalšim wukubłanskim směram přeco wulki.
Dyrbja zrěčenje podlěšić