Budyšin (SN/CoR). Wjace hač 700 000 ludźi na 45 městnach po cyłym swěće, mjez druhim w Pekingu, New Yorku ­a Istanbulu, je sej wustajeńcu „Party w 21. lětstotku“ hižo wobhladało, wot njedźele je wona w Budyskim Serbskim muzeju přistupna. Parta je jako swjedźenska pycha za hłowu wobstatk słowakskeje drasty, wosebje njewjesćin­skeje. Ideju, w minjenych lětdźesatkach zwjetša zabytu tradicionelnu drastu wožiwić, ju z načasnymi elementami kaž pomolowanjom mjezwoča zwjazać a jako modernu mólbu předstajić, zrodźištaj fotograf Ľubomír Sabo a jeho mandźelska-etnologowka Katarína Sabová na folklornym festivalu „Hontianska Parada“ w Hrušovje 2015. Štož započa so „při winje a hudźbje“ wuwiwaše so k wulkemu projektej. Katarína Sabová poda so ze slědźenskim teamom 20 etnologow do regionow, zo by wědu wo najwšelakorišich drastach a partach zběrała. „50 lět njeje so nichtón za to zajimował, njeeksistowaše ani karta ani publikacija wo nich. Smy pioněrojo byli“, wona rozłoži. Jej a mandźelskemu pak njeńdźeše jenož wo historiju, ale chcyštaj tež zajim młodych ludźi za pokłady słowakskich stawiznow zbudźić.

Spěwy, basnje a proza w dźěłarni

pjatk, 13. meje 2022 spisane wot:
Basnik, hudźbnik a filozof Friedrich Schollmeyer je nowy rjad Budyskeho towarstwa Dźěłań dźeń „Małowuměłstwo – Kleinkunstwerk“ zahajił. Mjez recitaciju swójskeje lyriki a krótkoprozy zanjese wón wjacore spěwy, přewodźujo sebje samoho na gitarje kaž tež na bijadle. Publikum bě z „aforistiskimi interwencijemi“ interaktiwnje do dwuhodźinskeho programa zapřijaty. Wotpowědne, tohorunja ze swójskeho pjera pochadźace sentency bě Schollmeyer wopytowarjam do swojeje prezentacije wudźělił. Nowy rjad wudospołnja kulturny poskitk towarstwa a chce ludźi stajnje štwórtk mjez druhim z čitanjemi a koncertami zawjeselić. Foto: SN/Hanka Šěnec

Kak swjata je tradicija?

pjatk, 13. meje 2022 spisane wot:
Hač dźe wo hymnu abo narodnu drastu – tež w Serbach přeco znowa w najwšelakorišich nastupanjach wo tym diskutujemy, w kotrej měrje směš tradiciju změnić. Zajimawa je w tymle zwisku wustajeńca „Party w 21. lětstotku“, kotruž njedźelu w Budyskim Serbskim muzeju wotewrja. Tam prezentuja młode rjanolinki w słowakskej narodnej drasće raz hinak, z po wašnju bodypaintinga pomolowanymi mjezwočemi. Zajim młodych ludźi za nimale zabyte, přiwšěm bohate stawizny zbudźić je zaměr. Kaž etnologowka projekta powěda, njeje tónle pospyt, tradiciju z modernu zwjazać, jenož pozitiwny wothłós mjez ludźimi namakał. Tradicija je po zdaću mnohim tak swjata, zo njesměš so jeje dótknyć. Bóle realistiske je prašenje, w kotrej měrje směš to činić. Tak jewja so z partu-bortu njewjesty pyšene drje we wotcuzbnjenej formje – wšitke pak su ­njewudate žony bjez dźěsća. Tak swjata projektowym nawodam tradicija potajkim tola je. Cordula Ratajczakowa

Wo knihach a kniharni (13.05.22)

pjatk, 13. meje 2022 spisane wot:

Lube lubowarki, lubi lubowarjo serbskeje literatury, nadźijam so, zo sće dźensniši pjatk, 13. donětka bjez njeluboznosćow přetrali a zo Wam tež nalětni wječor žane tajke njewobradźi. Tajkeho pjatka, 13. je wob lěto znajmjeńša jónu, w najwyšim padźe pak trójce. Přiwěrkojći ludźo maja tajki pjatk, 13. za dźeń njezbožow. Ale čehodla? To drje wě jenož Bóh tón Knjez sam. Snano dokelž je 13 prěnja ličba po ličbje dwanaće, kotraž je w mnoho kulturach swjata: dwanaće codiakalny kruhow, dwanaće měsacow, dwanaće japoštołow ... Judaš je był 13. W mnohich lětadłach njeje 13. rynka, w někotrych hotelach 13. poschoda njeje. A čehodla pjatk? Rjanoh pjatka staj so Hadam a Jěwa Božej woli přećiwiłoj. A hdy stej ­so ličba a dźeń woženiłoj? Snano pjatk, 13. meje 1927. Tón dźeń spadachu na Berlinskej bursy nahle akcije do bjezdna a wikowarjo mjenowachu jón po tym „Čorny pjatk“. A nětko mi tež swita, čehodla je (bóh wě) štó postajił, zo knižne premjery w našej Smolerjec ­kniharni stajnje štwórtk wječor swjećimy: Na te wašnje je zwoprědka wuzamknjene, zo móhła so tajka premjera pjatk abo hišće hórje, pjatk, 13. nimo kulić.

Premjera po „njesćerpnym čakanju“

štwórtk, 12. meje 2022 spisane wot:

Budyšin (SN/bn). „Poprawom čakamy hižo njesćerpnje wot meje 2021 na premjeru serbskeho dźěćaceho dźiwadła. Přeco zaso smy proby přetorhnyć dyrbjeli. Zahajili běchmy je hižo zašo, a to w oktobru 2019. Tón abo tamny mały dźiwadźelnik je ze swojeje róle mjeztym wurostł. 18. meje, 15 hodź. pak je skónčnje tak daloko: Serbske dźěćace dźiwadło při Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle swjeći premjeru hry ‚KUS hinak – Małe wampiry‘ wot Andreasa Galka, do hornjoserbšćiny přełoženu wot Dorotheje Šołćiny, na małej žurli Budyskeho Dźiwadła na hrodźe.“ To pisa za serbski marketing NSLDź zamołwita Anna Měrćinowa w nowinarskej zdźělence.

Čołm do lisćiny

štwórtk, 12. meje 2022 spisane wot:
Lubin (SN/bn). Pod hesłom „Błótowski čołm – Twar a wužiwanje“ ma so drje najwažniše, tradicionalne wašnje transportowanja na delnjołužiskich wodźiznach do Zwjazkoweje lisćiny imaterielneho kulturneho namrěwstwa zapřijeć. Wotpowědny namjet bě Błótowske towarstwo, zastupujo „wjacorych regionalnych akterow“, ministerstwu za wědomosć, slědźenje a kulturu Braniborskeje loni sposrědkowało, kotrež je požadanje wčera zwjazkowej konferency kultusowych ministrow přepodała. Referentka ministerstwa Katrin Seitz je „přeswědčena, zo ma namjet wulki potencial, kulturnemu herbstwu ‚błótowski čołm‘ a z nim cyłemu regionej nowe wuwićowe impulsy spožčić“, w nowinarskej zdźělence Błótowskeho towarstwa rěka. Nětko ma zwjazkowa konferenca kultusowych ministrow postajić, hač a hdy požadanje němskemu ekspertowemu komitejej UNESCO poruča, kotryž namjety za imaterielne namrěwstwo pruwuje a naposledk přirjaduje. „Doskónčny rozsud“ wo zapisanju do lisćiny chce gremij „po nětčišim stawje w měrcu 2023“ wu­tworić.

Lisćina je lisćina je ...

štwórtk, 12. meje 2022 spisane wot:
Błótowski čołm jako imaterielne kulturne namrěwstwo – to skutkuje na prěni pohlad kaž dosć šwarna myslička. Dotal jenički zapisk ze „za nas“ zajimawym pozadkom je „towaršnostnym nałožkam a swjedźenjam łužiskich Serbow w běhu lěta“ wěnowany. Hač pak z toho woprawdźe „impulsy za cyły region“ wuchadźeja? Wobhladamy-li sej lisćinu dokładnje, móžemy zwěsćić, zo je do njeje aktualnje dohromady 126 přikładow kulturnych po­dawkow, procesow a projektow zapřijatych. Snano su někotre z nich ludźom na městnje wědome, a tón abo tamny fachowc je zawěšće kmany, nimale wšitke z nich naličić. Wulka „wuprudźensku móc“ pak so donětka wopokazała njeje. Přirunujemy-li němsku ze swětowej lisćinu wobkedźbujemy skerje nawopačny efekt. Drježdźanjanam bě status smorže, dokelž je nadróžny wobchad naposledk tola wažniši. A kolportowany škit, wurostowacy z lisćiny, njeje zničenju statuwow w Bamiyanje zadźěwał. Bosćan Nawka

„Kralowna“ znowa zaklinči

srjeda, 11. meje 2022 spisane wot:

„Budyske pišćelowe lěćo“ słuša mjeztym ke krutym kulturnym wjerškam w sprjewinym měsće. Spěchowanske towarstwo Cyrkwinskohudźbny skutk Budyšin wuhotuje jón lětsa 5. raz. Kaž w minjenych lětach je předsyda towarstwa, cyrkwinskohudźbny direktor ­Michael Vetter, tež lětsa syłu renoměrowanych organistkow a organistow z tu- a (zdźěla dalokeho) wukraja na koncertny rjad přeprosył.

Budyšin (SN/bn). „Budyske pišćelowe lěćo“ zahaja tónraz srjedu, 8. junija, z koncertom w Budyskej cyrkwi swj. Pětra. Michael Vetter a tachantski kantor Kamil Maksymilian Kulawik prezentujetaj rědke twórby za dwoje pišćele, nawjazujo tak na dotalne zazběhi rjadu z předchadnikom Kulawika Friedemannom Böhme.

Budyšin (SN/bn). „Młoda serbska hudźba – Młoda serbska muzika“ rěka wu­bědźowanski rjad za talentowany dorost, kotryž je Serbski ludowy ansambl minjeny kónc tydźenja, znatych přičin dla takrjec z lětom zapozdźenja, 12. raz w Choćebuskim konserwatoriju a Budyskim Serbskim domje wuhotował. Dohromady je so na nim 120 dźěći a młodostnych wobdźěliło. Wurisowanskim kriterijam wotpowědujo běchu přinoški přewažnje serbske. Mjez druhim pre­zentowachu kompozicije Korle Awgusta Kocora, Liany Bertók, Helmuta Fryče ­a ­Jana Rawpa.

Towarstwo „Společnost přátel Lužice“ bě wědomostnikow Serbskeho instituta do Prahi přeprosyło, zo bychu nowše slědźenja wo tak mjenowanej „Warnočanskej generaciji“ předstajili. Wjednica wědomostneho projekta dr. Jana Piňosová hižo wot měrca 2022 w Praze přebywa, zo by w archiwach za dotal njeznatymi dokumentami wo wonym powójnskim času pytała. Tak předstajichu minjenu pjatk dr. Jana Piňosová, prof. Thomas Menzel a dr. Jana Šołćina (wotl.) zajimcam wuslědki interdisciplinarnych slědźenjow a w intensiwnej diskusiji wo tutych kaž tež wo nowšich wuwićach w zwisku ze serbskorěčnym kubłanjom diskutowachu. Foto: Iva Drmlová

nowostki LND