Skónčnje je lěćo a tuž čas dowola. Mnozy podawaja so na lětni dowol w bliskosći abo trochu dale – hač z awtom, busom, ćahom abo lětadłom.
Za čas jězby najhusćišo wostudu pasemy. Ale nětko je kónc z tym! Čehodla njeměli sej raz knihu do ruki wzać? Je wam ćežko so rozsudźić, kotru měli najlěpje sobu wzać? Cyła biblioteka je wšak přewulka za kófer, ale mam perfektnje rozrisanje: ebook. Wšojedne hač je to jenož jedyn abo sto. Na swójskim kompjuterowym tableće abo ličaku ma njesměrnje wjele tajkich městno. Němske nakładnistwa dźě tele elektroniske knihi wulkoličbnje produkuja.
Něhdźe 75 procentow Němcow rady čita, 29 procentow z nich ebooki. A trend dźe do směra, zo ličba hišće dale přiběra. Na najwšelakorišich stronach w interneće móže sej čitar přistup kupić.
njedźelu hornjoserbsce
11:00 Łužica tutón tydźeń
11:20 Serbja a reformacija:
Lutherowe pomniki
11:45 Wuslědki stipendiatow Załožby za serbski lud
12:00 Nabožne wusyłanje
(Jan Malink)
po tym zbožopřeća
delnjoserbsce
12:30 Aktualny magacin, mjez druhim z portretom serbskeje abiturientki
13:00 Choćebuski serbski komorny chór
13:30 Nabožne wusyłanje
(Christiana Piniekowa)
po tym zbožopřeća
Swětła nóc z čornej swěcu
Smječkecy. We wobłuku Smječkečanskeho wjesneho swjedźenja, kiž přewjedu wot dźensnišeho hač do njedźele, přeprošeja předewšěm młodźinu jutře, sobotu, na wulku party pod hesłom „Whitenight“. Wot 20 hodź. móža wopytowarjo k rytmusam DJja Romana rejwać a lětnju nóc při čornej swěcy přežiwić. Holcy Smječkečanskeho młodźinskeho kluba maja překwapjenku přihotowanu, kotruž njesměł nichtó skomdźić. Wot 20 do 22 hodź. změja tak mjenowanu „happy hour“. W tym času dóstanu hosćo za skazany napoj dalši samsneje družiny darmotnje k tomu. Nimo toho změje kóždy pjaty darmotny zastup. Tohodla je radźomne sej z dosć přećelemi do Smječkec dojěć. A čorna swěca wězo najbóle skutkuje, hdyž maš swětłu abo pisanu drastu.
Wiki w starym měsće
Pjatk 14. a 15.7. Kulow-cup w Kulowje
14. do 16.7. Wjesny swjedźeń w Smječkecach
Neptunowy swjedźeń w Brězowce
Rakečanski sportowy swjedźeń
19:00 Serbska reja – dźěłarnička w Lipsku
21:30 Błótowske filmowe dny w Slopišćach (Schlepzig)
Sobotu 15.7. 9:00 Dyrdomdej „Bodo zetka wohnjowu woboru“ w Małowjelkowskim prazwěrjencu
10:00 Nicole Peto předstaji kolekciju swojich klankow w Nowym Měsće
10:00 Mirakulum – Lětnja detektiwiska hra w elementariju Kamjenskeho Muzeja zapadneje Łužicy
17:00 Koncert „Pišćele w pjećich“ w Kamjenskej hłownej cyrkwi
19:30 Koncert z Michaelom Patrickom Kellyjom na Grodkowskim jewišću pod hołym njebjom
Njedźelu 16.7. 9:00 Dyrdomdej „Bodo zetka wohnjowu woboru“ w Małowjelkowskim prazwěrjencu
10:00 Mirakulum – Lětnja detektiwiska hra w elementariju Kamjenskeho Muzeja zapadneje Łužicy
Póndźelu 17. do 20.7. Prózdninske dny dekanatneho dušepastyrstwa za 6. do 8. lětnik w Rosenthalu-Bielatalu
19:00 Koncert młodźinskeho dujerskeho orchestera z juhomadźarskeho Bonyháda na Radworskim sportnišću
Wutoru 18.7. 13:00 Dźěćaca dožiwjenska tura – ekskursija po Biskopičanskim zwěrjencu
Sport na wjesnym swjedźenju
Dźensa a jutře, 15. julija, zarjaduje ST Wóslink-Skaskow na Skaskowskim sportnišću wjesny swjedźeń. Dźensa wot 18.30 hodź. wubědźuje so šěsć wohnjowych woborow a sobotu wot 14 hodź. budźe dźěćacy swjedźeń.
Młodźina za bulom honi
Jutře, sobotu, wot 13 do 18 hodź. wuhotujetej přećelskej cyłkaj Company of Kulow a Die Söffner 28. koparski turněr wólnočasnych mustwow Kulow-cup. Na nim wobdźěla so mustwa młodźinskich klubow z Kulowa.
Dalši beachvolleyballowy stop
Póndźelu zastanje beachvolleyballowa tura w Kulowcu. Tam zetkaja so mustwa zaso we 18 hodź., hry započnu so poł hodźiny pozdźišo. Dalše terminy su:
24.7. 18:30 w Pančicach
31.7. 18:30 w Radworju
7.8. 18:30 w Budyšinje
28.8. 18:30 w Miłoćicach
Prěni serbski supercup
Kedźbu swinjaceje mrětwy dla
Zhorjelc. Krajnoradny zarjad w Zhorjelcu namołwja wšitkich pućowacych, žane zwěrjeće wudźěłki z Čěskeje a Pólskeje do Němskeje njepřiwjezć. Přičina je mrětwa, kotraž je tam mjez dźiwimi swinjemi wudyriła. Fachowcy maja mjeztym wulki strach, zo so chorosć přez čłowjeka do Němskeje předobudźe a domjace swinje nadpadnje.
Uniwersity hroža ze stawkom
Praha. Čěske statne wysoke šule bědźa so hižo dlěši čas ze špatnym financowanjom. Po dorěčenju rektorow kaž tež šulskich dźěłarnistwow žadaja sej uniwersity za budget lěta 2018 přidatne 170 milionow eurow. Jeli knježerstwo namołwu njewusłyši, přewjedu nazymu protestne akcije. W najhóršim padźe zymski semester scyła njezahaja.
Ptački njenańdu picy dosć
Bad Elster. Ptački maja lětsa wočiwidnje přiběrajcy problemy, dorost porjadnje zastarać. Do stacije za hladanje ptakow a jěžow w Bad Elsteru woža dźeń a wjace wuhłódnjenych młodźatow, kaž wottam zdźěleja. Samo młodźata robustnych družin kaž rapakow a srokow su zdrjene. Prawdźepodobnje ptački dosć insektow njenańdu.
Po dnjach a nocach ryzy anarchije zašły tydźeń w Hamburgu so prašam, hač dyrbimy sej tajke něšto lubić dać. Kóždy, kotrehož minjene dny zetkach, bě šokowany a němy. Za měrliwy protest ma kóždy zrozumjenje, nic pak za namóc.
Hač ma wjeršk G 20 dźensa hišće zmysł, abo hač dyrbi so wón we wulkoměsće wotměć, stej cyle hinašej prašeni. Mi dźe wo surowe wokomiki wosrjedź demokratiskeho žiwjenja we wulkoměsće. Kóždy Hamburgčan wě, zo je swět w hrodźišćowej štwórći (Schanzenviertel) jako multikulti-dźělu hinaši. W tamnišej Čerwjenej florje su předewšěm awtonomni lěwicarjo žiwi. Wot 1989 knježi tam namóc, kóžde lěto znowa, nic hakle wotnětka. Jako Wotrowčan wšak wěm, za čo móžeš hrodźišćo wužiwać – ale tež znjewužiwać.
Njech je kóždy žiwy, kaž chce, a mysli, štož chce. Přiwšěm so prašam, kak žałostnje su lěwicarjo za čas socializma na přikład w NDR hinak myslacych přesćěhowali a chłostali. Nětko aktiwny awtonomny prud swobodu znjewužiwa za helske skutki a nječłowjeske zadźerženje – podobnje prawicarjam a druhim hooliganam z Němskeje a Europy. Njewidźu rozdźěla.
Biskopičanska syć za dźěło z dźěćimi a młodźinu (KiJu) přewjeduje na swojim wólnočasnym zepěranišću při Němskopazličanskim haće lětsa wospjet wšelake prózdninske campy.
Biskopicy/Němske Pazlicy (SN/MiR). Mjez dźěćimi, kotrež so w lětnich prózdninach při Němskopazličanskim haće zabawjeja a wočerstwjeja, su tež stajnje někotre ze serbskich swójbow. „Přewjele jich njeje, wšako jim tež serbske zarjadnišća wotpowědne poskitki poručeja. Přińdu-li pak dźěći ke mni a mje serbsce narěča, da so z nimi tež serbsce rozmołwjam“, praji Bernadette Zellerowa. Wona je w Biskopičanskej KiJu-syći nimo dalšich kolegow zamołwita za projektowe dźěło. „Konflikty serbšćiny dla z němskorěčnymi dźěćimi při haće dotal njemějachmy. Wone su skerje zajimowane na jim cuzej rěči a so za njej prašeja.“ Prózdninarjo, wo kotrychž so sobudźěłaćerjo KiJu staraja, su z cyłeho Budyskeho wokrjesa. W Serbskich Pazlicach staraja so w kóždym tydźenju wo 40 do 50 wobdźělnikow.