Worklečanska šwalča Petra Kupcyna je prěni raz drastu za serbsku ewangelsku njewjestu w nadawku Myšečanskeje pěstowarnje zešiła.­ Podpěrałoj stej ju nawodnica Malešanskeje pěstowarnje Borbora Kralowa a Budyski Serbski muzej z historiskim wobrazom. Prěni raz budźe tuž holčka Myšečanskeho dźěćaceho přebywanišća dźens za tydźeń drastu zhotowana. Foto: SN/Hanka Šěnec

Z braškua ze srokami na Zeleny tydźeń

Dienstag, 21. Januar 2020 geschrieben von:

Budyšin (SN/BŠe). Nałožk ptačeho kwasa přichodnu sobotu so z wulkimi kročelemi bliži. Nimo kwasneje hosćiny, kotruž dźěći we łužiskich pěstowarnjach a zakładnych šulach přihotuja, so tež pjekarjo na tradiciju hotuja. Nimo słódkeho pječwa słuša lětsa zaso wosebita titka k tomu, kotruž móža sej pola Załožby za serbski lud wobstarać. Wosebitu marketingowu akciju je załožba loni z podpěru Lionoweho kluba přewjedła, lětsa pak je dospołnje swójska. Tež wosebity QR-code je zaso na titce wotćišćany, kotryž wjedźe ludźi na internetnu stronu załožby.

Jewišćo za serbsku rěč?!

Dienstag, 21. Januar 2020 geschrieben von:
Na Zelenym tydźenju w Berlinje zetkawa so swět. Mnozy wustajerjo popisuja swoje wudźěłki mjez druhim w swojej maćeršćinje, z čimž zbudźeja wćipnosć wopytowarjow. Tež Serbja su na wikach zastupjeni. Tam přitomni wustajerjo maja flajery a dalše wabjenske srědki w małych formatach sobu, kotrež su zdźěla tež serbskorěčne. Hewak pak někajki serbski napis w hali Sakskeje a Braniborskeje nihdźe njewidźiš. Produkty, kotrež předewzaća z dwurěčneho regiona poskićeja, maja němske pomjenowanja. Po rozmołwje z předewzaćelemi pak zwěsćich, zo maja ideju, to, štož poručeja, tež serbsce popisać, za rozmyslowanjahódnu. A što budźe z wulkimi plakatami na sćěnach halow? W sakskej hali wabja na tajkim z debjerku jejkow w delnjołužiskej drasće. Hač so to­ wšo změnić hodźi? Prašenje to sebjewědomja Serbow a marketinga Sakskeje, Berlinske zelene wiki tež jako serbske jewišćo­ wužiwać! Milenka Rječcyna

Mjenje městnow trěbnych

Montag, 20. Januar 2020 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). Sakske zawody zwě­­sćeja woteběrace naprašowanje za wukubłanskimi městnami. Změnu sakskich wukubłanskich wikow wot wikow poskitkow k wikam naprašowanja wjetšina předewzaćow w swobodnym staće dźeń a bóle začuwa, rěkaše wčera z ho­spo­darskeho ministerstwa w Drježdźanach. Naje­bać stabilny poskitk porno předlětu bě naprašowanje snadniše. Zwjazkowa agentura za dźěło wozjewi ličbu 21 146 požadarjow (-5,3 procenty) a 21 562 wukubłanskich městnow. Ličba njewobsadźenych městnow je wo 13,1 procent wote­běrała. Ličba tych młodych ludźi, kotřiž žane wukubłanje nastupili njejsu, pak je na 17,2 procentaj rozrostła.

Sakski hospodarski minister Martin Dulig (SPD) kładźe na runohódnosć powołanskeho a akademiskeho wukubłanja wulku wažnosć. „Potajkim najprjedy wukubłanje, potom karjeru“, minister młodym ludźom poruča. Pozadk je přehladka „Karriere Start“, kotraž so přichodny pjatk w krajnej stolicy zahaji a hač do njedźele traje. Za staršich ludźi je dalekubłanje puć, zo bychu nowe powołanske wužadanje zmištrowali.

Změna trěbna

Montag, 20. Januar 2020 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). Sakski minister za ra­tarstwo Wolfram Günther (Zeleni) chce hromadźe z burami docpěć, zo skót naslědnišo plahuja. Najebać to, zo je so hižo něšto hibało, ma Günther za trěbne jednać, kaž wón powěsćerni dpa w Drježdźanach rjekny. Problemy hodźa so jeno zhromadnje z branšu rozrisać. „Smy so w koaliciskim zrěčenju na to dorozu­mi­li zdźěłać strategiju za plahowanje wu­žitneho skotu, při čimž chcemy wšitkich akterow zapřijeć – nimo ratarjow tež přetrjebarjow, wikowanje a zwěrinoškitne zwjazki. A planujemy program za wosebje dobre dźerženje skotu.“

Hač do 750 traktorow je dźensa rano z wjacorych směrow do Drježdźan přijěło. Ratarjo protestowachu před statnej kencliju přećiwo­ nowemu zakonjej nastupajo hnojenje, wo kotrymž chce Zwjazkowa rada w aprylu rozsudźić. Traktorow dla bě rańši powołanski­ wobchad chětro haćeny. Mjez wobdźělnikami běchu tež łužiscy burja. Tež w druhich městach dóńdźe k tajkim demonstracijam,­ mjez druhim w Berlinje składnostnje wotewrjenja Zeleneho tydźenja. Foto: Christian Essler

Serbska rěč znowa zaměr spěchowanja

Donnerstag, 16. Januar 2020 geschrieben von:

Zo přewjedu lětsa znowa idejowe wubědźowanja Sakskeho fonds „Čiń sobu!“, je zwjeselace. Što pak konkretnje za wupisanjom tči, su nětko w Drježdźanach předstajili.

Budyšin/Drježdźany (SN/at). Dobru powěsć hnydom na spočatku: Z wosebitej kategoriju „Łužica – žiwa dwurěčnosć“ chce idejowe wubědźowanje Sakskeho fondsa „Čiń sobu!“ we „łužiskim rewěrje“ wospjet iniciatiwy na dobro serbskeje rěče podpěrać. W přiměrjenych schodźenkach mytowanja kiwa za wosebite projekty hač do 1 000 eurow, za małe hač do 5 000 eurow. Srjedźne projekty wuznamjenja tam z hač do 10 000, wulkoprojekty z maksimalnje 15 000 eurami.

„Serbska kategorija“ je jedna z třoch, kotrež po lońšej premjerje idejoweho wubědźowanja nětko dale wjedu. Z nazběranych nazhonjenjow płaći to tróšku přiměrjene runje tak za wobłukaj „ReWir“, w kotrymž dźe wo spěchowanje mjezsobnosće a zhromadneho žiwjenja ludźi, a „Zukunft MINT“, hdźež podpěra dźěći a młodostnych w srjedźišću steji.

Wuchować ludźi a přirodu

Donnerstag, 16. Januar 2020 geschrieben von:

Wuchowanska centrala wuchodneje Sakskeje ze sydłom we Wojerecach měješe hody swoje 1 000 000. zasadźenje. Nadawki něhdźe 70 sobudźěłaćerjow su wšitke dny lěta 24 hodźin pospochi jara mnohostronske.

Wojerecy (AK/SN). Regionalna wuchowanska straža wuchodneje Sakskeje, kotruž běchu w septembrje 2013 we Wojerecach wotewrěli, zhladuje mjeztym na milion zasadźenjow, podšmórnje nawoda straže Stefan Schumann. Jako jedna z pjeć regionalnych centralow po cyłej Sakskej je so derje etablěrowała. „Wjac hač 70 sobudźěłaćerjow zawěsća kóždy dźeń lěta bjez přestaća wobstajne słužby. To žada sej wězo wulku zasadźensku zwólniwosć a solidnu fachowu wědu wšitkich wobdźělenych“, nawoda rozkładuje.

Wojerowska wuchowanska centrala je zamołwita za přestrjeń Budyskeho a Zhorjelskeho­ wokrjesa. Cyłkownje bydli we wokrjesomaj něhdźe 600 000 ludźi. „Lědma jedne ze zjawnych zarjadnišćow ma za wobydlerjow wuchodneje Sakskeje tajki nimoměry wulki wuznam. Wot słužby centrale dźě wot­wisujetej častodosć strowota a žiwjenje ludźi“, Stefan Schumann wuzběhnje.

Hižo wćipni być

Donnerstag, 16. Januar 2020 geschrieben von:
W ludźe drěma tójšto dobrych idejow. Tajke za lěpše zhromadne žiwjenje pod aspektom bližaceje so strukturneje změny po kóncu wudobywanja brunicy wužiwać, tomu słuži wubědźowanje Sakskeho fondsa „Čiń sobu!“. Zo je serbska komponenta znowa kruty wobstatk, zawěsće z tymi mnohimi idejemi zwisuje, kotrež su najwšelakoriši jednotliwcy a towarstwa loni zapodali. Tróšku přiměrjene kategorije mytowanja zaručeja lěpše zastopnjowanje pjenježneho wobjima projektow na dobro našeje maćeršćiny. Hdyž so 1. februara nowa faza zapodawanja zahaji, sym hižo wćipny na dalše serbske ideje. A snadź změje ta abo tamna loni njemytowana mysl we wukmanjenej formje znowa šansu. Lětuše wubědźowanje „Čiń sobu!“ złožuje so na loni wuspěšnej kategoriji „ReWir“ a „MINT“. Hač pak budźetej nowej „Komuny“ a „Załožerjo eksistency“ woprawdźite wobohaćenje, to hakle wěmy, hdyž su projekty znate. Axel Arlt

Sakska w Berlinje ze swójskej halu

Donnerstag, 16. Januar 2020 geschrieben von:

Zwickau/Berlin (dpa/SN). Swobodny stat Sakska prezentuje so na Mjezynarodnym zelenym tydźenju wot jutřišeho hač do 26. januara w Berlinje prěni króć do­społnje w swójskej hali. Na 2 400 kwadratnych metrach chce 38 předewzaćow a zwjazkow zajim wopytowarjow ratarskeje přehladki za swobodny stat budźić.

„Njezlemjeny trend regionality je na dobro nas wšěch: plahowarjow, přetrjebarjow, ale tež turistow“, rjekny nowy sakski ratarski mi­nister Wolfram Gün­ther (Zeleni). Zwickauwska kónčina wustupuje w Berlinje tónraz jako partnerski region. Złožujo so na krajnu wustajeńcu w awtomobilowym měsće chce tam za lěto industrijneje kultury­ wabić. Po informacijach ministerstwa dźěła w ži­widłowej branši Sakskeje 21 000 ludźi w cyłkownje 374 zawodach. Loni su tam po dotalnych trochowanjach něhdźe 6,3 miliardy eurow nadźěłali.

W cyłkownje 26 halach prezentuje so lětsa 1 500 němskich a mjezynarodnych wustajerjow z typiskimi produktami žiwidłoweho­ a ratarskeho wobłuka. Partnerski kraj je Chorwatska. Loni běchu 400 000 wopytowarjow zličili.

Neuheiten LND