Na zwučene wašnje nastaji so jutrowničku dźewjeć serbskich křižerskich procesionow na puć do susodneje wosady, zo by poselstwo wo Zrowastanjenym wozjewiło. Runje tak je z wašnjom, zo podawamy do toho přehlad wo zajimawosćach procesionow. Te su nam jich kantorojo a nawodźa sposrědkowali. Dalokož su nam znate, wozjewjamy tež mjena jubilarow a nowačkow.
Po wšěm zdaću wšo při starym wostanje w Radworskim křižerskim procesionje. Kaž nam jeho zamołwity Marko Šuster zdźěli, změja lětsa šěsć nowačkow. Su to Kilian Henich, Titus Wićaz, Lukaš Hančik, Roman Hančik, Maximilian Krawža a Mato Wawrik. Daniel Henich a Michał Rječka pojěchataj jako slěbornaj jubilaraj. Radworski procesion je lětsa dobry přikład za to, kak so tradicija křižerstwa w swójbach dale dawa a kak wjacore generacije sobu jěchaja. Tak wuhladamy w rjadach křižerjow bratrow Marka a Jana Hančika. Dale pojěchataj jeju synaj Cyril a Mario sobu a lětsa prěni raz wnučkaj Lukaš a Roman.
Budyšin. Twjerde a papjerjane pjenjezy, medalje, wuznamjenjenja, pohladnicy, literatura, listowe znamki a wšo móžne dalše, štož ludźo zběraja, steja w srjedźišću jutrowneje bursy zběrarjow w Budyšinje. Wona wotměje so wulki pjatk, 18. apryla, wot 9 do 14 hodź. w Budyskim Serbskim domje. Tam móža so zajimcy poradźować dać. Wo ćělne derjeměće budźe postarane..
Wosebity poskitk za prózdniny
Zhorjelc. Pod hesłom „Mission Exoplanet“ wuhotuje Astrocentrum Łužica wot 21. hač do 25. julija wosebity poskitk za prózdniny w Zhorjelcu a wokolinje. 20 dźěći a młodostnych změje w tym času składnosć, dopołdnja slědźersce skutkować a so popołdnju sportowym zaběram wěnować. Mjez druhim chcedźa za nowymi planetami w swětnišću pytać a k nim swětnišćowu łódź pósłać. Nimo toho steja kopańca, kicker a krosnowanje na programje. Zajimcy njech přizjewja so hač do 31. meje e-mailnje pod mission-exoplanet.de.
Zetkanje zabawne a powučne
Jutrońčku drje budźe klóšter Marijina hwězda jedne z tych městnow, hdźež sej wosebje wjele ludźi křižerjow wobhlada. Hižo krótko po jutrach pak změja tam dalšej wjerškaj.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). W prózdninskich dnjach po jutrach móžeš na klóšterskej zahrodźe w Pančicach-Kukowje hnydom dwě zarjadowani wopytać. Srjedu, 23. apryla, pokročuja tam rjanu tradiciju a organizuja dźeń dožiwjenja za swójby. Wot 14 do 18 hodź. wuhotuje Křesćansko-socialny kubłanski skutk zajimawe hodźiny za staršich z dźěćimi. Najwšelakoriše poskitki přeprošuja na, spěwanje, woptawanje a pohibowanje. Při debjenju jutrownych jejkow budu wobdźělnicy kreatiwnosć a wušiknosć trjebać. Při klóšterskim wobchodźe móža wopytowarjo w tomboli rjane myta dobyć. Nimo toho poskića wodźenja po klóštrje.
Ministerka: „Žohnowane jutry!“
Drježdźany. Sakska ministerka za kulturu a turizm Barbara Klepsch (CDU) je w aktualnej zdźělence swojeho ministerstwa wuznam serbskich jutrownych nałožkow a wobrjadow za cyły kraj wuzběhnyła. Naspomniła je nimo křižerjow mjez druhim spěwanje pasiona, chodźenje po jutrownu wodu, walkowanje a debjenje jejkow. Zdobom ministerka serbsce „žohnowane jutry“ přeješe.
Slědy Słowjanow našli
Drježdźany. W Drježdźanskim měšćanskim dźělu Leubnitz-Neuostra su archeologojo dopokazy wobsydlenja Słowjanow z 11. do 12. lětstotka wuryli. Dźěła su mjeztym wotzamknjene. Slědy sydlišća su předewšěm jamy rozdźělneje wulkosće a stołpowe jamy něhdyšich twarjenjow. Na po wjetšinje njewobtwarjenej ležownosći maja nowe bydlenske domy nastać.
Ćah jědźe samostatnje
Njezbožo so w haće skónčiło
Kulow. Zbožo w njezbožu měješe wutoru rano muž w Kulowje. 82lětny bě na Młynskej z dotal njeznateje přičiny na lěwy bok jězdnje zajěł. Na kromje Měšćanskeho hata so jeho jězdźidło strašnje nachiliło. Kaž policija rozprawja, je wuměnkar po wšěm zdaću z awta do wody padnył. Dokelž swědka spěšnje jednaše, móžeše wona muža wuchować. Hewak drje by so wón zatepił. Přiwołane wuchowanske mocy 82lětneho skónčnje z wody wućahnychu a jeho do chorownje dowjezechu.