Łužiske nakładnistwa a serbska literatura na Lipšćanskich knižnych wikach

Lipsk/Budyšin (AB/SN/bn). „Najwažniše nalětnje zetkanje knihoweje a medijoweje branše“, kaž wuhotowarjo Lipšćanskich knižnych wikow swoje zarjadowanje wupisuja, wotměje so lětsa pod nadpismom „Who’s still reading?“ (Štó da hišće čita?) wot přichodneho štwórtka do slědowaceje njedźele. Hóstny kraj resp. region stej Nižozemska a Flandriska, nowostka we wobłuku ramikoweho programa je zhromadna iniciatiwa wikow a Bursoweho towarstwa němskeho knihikupstwa „Demokratie wählen. Jetzt.“, z kotrejž ma so hladajo na „přiběrace nadpady na demokratiske zakładne hódnoty, kaž čłowjesku dostojnosć, swobodu a tolerancu“ a w zwisku z přichodnymi wólbami w Europje kaž tež „třoch srjedźoněmskich zwjazkowych krajow sylny signal wusyłać“. Wospjet wuhotuja paralelnje rysowanej literaturje wěnowanu Manga-Comic-Con a rjad „Leipzig liest“.

weiterlesen...
Mo., 18. März 2024

Na mjezynarodne zarjadowanje pod titulom „Spoken word meets Łužica“ bě sobotu iniciatiwa Spoken Word Akademie přeprosyła. Na jewišću w rumnosćach Dźěłań dźeń na Budyskej Sukelnskej prezentowachu so młodźi poeća z Němskeje, Jendźelskeje a Argentinskeje. W tekstach zaběrachu so z temami, kotrež jich runje jimaja. Mjez poetami běštaj tež serbskaj poetaj: Jonas Pjetaš (deleka nalěwo) a Tabea Welsec (horjeka 2. wotlěwa) wěnowaštaj so na dorazne wašnje temam, kotrež njezajimuja jenož serbsku młodźinu. Z podobnym programom bě iniciatiwa w Běłej Wodźe wustupiła. Wobšěrnu rozprawu čitaće w młodźinskej přiłoze. Foto: Ole Schmidt

Mo., 18. März 2024

We wokrjesnej wyšej lize su Sokoljo sobotu w Ćisku po poražce 2:3 (2:1) a słabym wukonje hłowu wěšejo z hrajnišća šli. Za Sokoł běštaj w Ćisku Denny Gloxyn a Dawid Šołta trjechiłoj. To wosebite bě, zo bě to w 21. hrě sezony hakle druhe dobyće za hosćićelow z Ćiska. Minjenu sezonu stejachu w statistice Ćišćanow tři dobyća a 17 poražkow. Na wobrazu nadběhuje Adrian Wocko wrota hosćićelow. Foto: Werner Müller

Mo., 18. März 2024

Praha (LN/SN). Hłowna zhromadźizna Towarstwa přećelow Serbow w Čěskej (Společnost přátel Lužice, SPL) wotmě so sobotu w Praskim Serbskim seminarje. Lětsa njebě wólbna, štož rěka, zo dotalne předsydstwo z předsydom Lukášom Novosadom a jeho zastupjerku Elišku Oberhelovej w swojim dźěle pokročuje.Lětuša zhromadźizna bě po wjele lětach najrjeńša a najpřijomniša, wo tym běchu sej wobdźělnicy zhromadźizny pře­zjedni. Zetka so něhdźe 35 ludźi, kotřiž wobhladachu sej najprjedy lońše wusyłanje Čěskeje telewizije wo domjacym pječenju poliwanca w Serbach. Po tym předstaji a wujasni předsydstwo čłonam swoje lońše dźěło a financielnu situaciju towarstwa. Tomu přizamkny so zhromadny wobjed.

Mo., 18. März 2024

W Slepom 25. raz wiki jutrownych jejkow přewjedliSlepo (JoS/SN). Lětuše wiki jutrownych jejkow w Slepjanskim Serbskim kulturnym centrumje (SKC) běchu wosebite. Wone wotměchu so 25. raz. Korony dla drje dyrbjachu je dwójce wupadnyć dać, to pak njebě na škodu tradicionalneho zarjadowanja. Nawopak. Zajim wopytowarjow minjeny kónc tydźenja bě wulki kaž na wšitkich dotalnych wikach. Dohromady zličichu 4 000 wopytowarjow.Prěnje wiki jutrownych jejkow wotměchu so w lěće wotewrjenja kulturneho centruma 1998. Tak dołho tež Sylvia a ­Panošina SKC nawjeduje. W lětach do toho so wona druhdźe na tajkich wikach wobdźěleše a so rozsudźi, tajke něšto tež w Slepom organizować. Na wsach Slepjanskeho regiona dźě ma debjenje jutrownych jejkow wosebitu tradiciju, kotruž chcychu wopytowarjam a hosćom zbližić. To zwjazachu z kulturnymi při­noškami chórow a ansamblow.

Mo., 18. März 2024

Dr. Robert Lorenc ze Zhorjelca wěnuje so w swojim dopisu „serbskej iniciatiwje za měr w Ukrainje“ a pohódnoćenju połoženja we wójnje:Je po mojim měnjenju zmysłapołne, w prašenju ruskeje nadpadoweje wójny přećiwo Ukrainje, kotraž ludowe prawo zrani, „česćeneho knjeza prezidenta“ Putina po słowje brać. Dnja 13. měrca 2024 rjekny tutón w interviewje jara jasnje, što tuchwilu wo měrowych jednanjach mysli. Putin rjekny po słowje: „Nětko jednać, jenož dokelž jim municija wuńdźe, by z našeje strony někak absurdne było.“ Něšto dnjow do toho bě wón nimo toho wozjewił, zo by tež za pad jednanjow na žadyn pad zwólniwy był, někajke wot nadpada 2022 wobsadźene dźěle Ukrainy zaso spušćić. Widźimy tu imperialistisku dobywansku wójnu, kotrejež zaměry su, tež tu staj Putin a jeho stab jara jasnaj, rozpušćenje Ukrainy jako suwereny stat a přiswojenje dalšich dźělow jeje teritorija a rusifikacija tutych.

Mo., 18. März 2024

Serbska debata so srjedu w 19 hodź. na žurli Budyskeho Serbskeho domu prašenju wěnuje, hač smy indigeny lud. Ze Susannu Hozynej, zastupowacej direktorku Serbskeho instituta (SI), a moderatorku Janu Piňosovej, stawiznarku w SI, je so Marcel Brauman rozmołwjał.Wy sće serbsku debatu wo prašenju, hač smy jako Serbja indigeny lud, přihotowała. Budźe so kontrowersa w ludnosći na podiju wotbłyšćować?S. Hozyna: Na kóždy pad. Kontrowersa, kotraž hižo serbsku zjawnosć zaběra, je za nas wuchadźišćo serbskeje debaty. Smy wědomje zastupjerjow wšelakich pozicijow na podij přeprosyli.Što je zaměr zarjadowanja, wšako njemóžemy wočakować, zo budu sej na kóncu wječora wšitcy přezjedni?

Serbska debata

Neuheiten LND