Žadaja sej wěstotu městnow

Donnerstag, 15. Oktober 2020 geschrieben von:
Drježdźany (SN). Přistajeni Drježdźanskeho stejnišća předewzaća Globalfoundries žadaja sej wěstotu swojich dźěłowych městnow. W jich mjenje je so industrijne dźěłarnistwo hórnistwo, chemija a energija ze zjawnym listom na nawodnistwo stejnišća wobroćiło a skedźbnja na starosće dźěłaćerjow. Po jich wobkedźbowanjach chcedźa wšelake wobłuki produkcije połwodźakow a jich hladanja wurjadować, štož ma struktury kóštow pomjeńšić. Zdobom nochcedźa nowych sobudźěłaćerjow přistajić. Wulki skandal pak je, zo nochce nawodnistwo žane tarifowe zrěčenje wotzamknyć. Njewěstosć je tuž jara wulka a nastajnosći so blady šěrja, dokelž njeje žanych konkretnych wuprajenjow. Přistajeni tukaja mjeztym na wěsty system, wšako chce předewzaće w lěće 2022 na bursu hić, a tak chcedźa „ličby prawdźepodobnje porjeńšić“, w pismje rěka. Drježdźanski zawod wot najnowšeho dr. Manfred Horstmann nawjeduje. Wón ma nětko zamołwiće jednać a sobudźěłaćerjam zawoda wěstotu zaručić.

Štyri nowe wjelče črjódy we Łužicy

Mittwoch, 14. Oktober 2020 geschrieben von:

Wjelk so w Hornjej Łužicy nadal derje čuje­. To je na tym pytnyć, zo wujewjeja wuslědki za monitoringowe lěto 2019/ 2020 za Swobodny stat Saksku tam wjaco­re nowe wjelče črjódy.

Drježdźany/Budyšin (SN/at). Ličba wjelčich črjódow je wosebje w srjedźnej a Hor­njej Łužicy přiběrała. Kaž fachowa městnosć wjelk Sakskeho krajneho zarjada za wob­swět, ratarstwo a geologiju wčera zdźěli, wujewja rozprawa wo wobkedź­bowanju rubježnika wot meje 2019 hač do apryla 2020 tam štyri nowe črjódy – Nowy Chołmc pola Čorneho Chołmca, Dubc (Daubitz) II, Rudej (Rauden) a Hohwald. Dohromady je w Sakskej 29 wobkrućenych wjelčich teritorijow, hdźež su 28 črjódow a jedyn porik žiwe. Wobstatk wjelkow w Sakskej njeje so jeno zhusćił, ale so zdobom rozšěrił. Mjeztym sydli dźiwje zwěrjo tež na sewjerozapadźe swo­bodneho stata. W Rudnych horinach bě wjele wjace pokazkow na nje hač w minjenych lětach. To pak we wobłuku sakskeho monitoringa njesćěhuja, dokelž leži ćežišćo na čěskej stronje.

Koronapandemija zawostaja tež slědy w rjemjesle južneje Braniborskeje. Spokojnosć předewzaćow je na najnišim stawje zašłych jědnaće lět. Přiwšěm su tež dobre powěsće. Tak rozprawja Choćebuski blidarski mišter Guntram Bialas (nalěwo), zo su w jeho ­zawodźe cyły čas dźěłali a nadawkowe knihi su połne. Tež twarska branša je pandemiju dotal derje přetrała. Foto: Michael Helbig

Pózdnja změna w předewzaćach

Dienstag, 13. Oktober 2020 geschrieben von:
Na předewzaćelskej akciji „Pózdnja změna“ je so minjeny pjatk tež Wojerowske Studijo­ 28 wobdźěliło. Něhdźe pjatnaće zajimcow přichwata do dentalneho studija, zo bychu sej rozkłasć dali, kak na městnje rjemjeslnisce tomu dopomhaja, „per­fekt­ny“ posměwk znowa wožiwić. Ludźo su zhonili, kotre maćizny tam wužiwaja, kak dołho zubni technikarjo trjebaja a kak wulce kumštne zuby konto wobćežuja. Bě tež móžno wukubłancam přez ramjo hladać, kak na zubnej protezy dźěłaja. Přichod­ny pjatk přeprosy šěsć Kamjenskich předewzaćow zjawnosć na „Pózdnju změnu“. Zajim­cy njech so w měšćanskim zarjadnistwje přizjewja. Foto: Gernot Menzel

Nowe stejnišćo Dräxlmaiera

Dienstag, 13. Oktober 2020 geschrieben von:
Lipsk (dpa/SN). Dodawar dźělow awta Dräxlmaier twari w Lipsku nowu twornju za baterijowe systemy. Wotsrjedź přichodneho lěta chce wón tam wosebje wukonliwe baterije za hódnotne jězdźi­dła zhotowjeć. Sakska natwarna banka inwestuje do produkciskeho stejnišća 48 milionow eurow, kaž předewzaće Dräxlmaier na wčerawšej zběhance wuzběhny. Něhdźe 180 nowych dźěłowych městnow ma tam nastać. „Rozsud hódnoći inowaciski potencial a nawodnu rólu Sakskeje nastupajo elektromobilitu“, rjekny tudyši ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU). Baterije tworja ćežišćo w awtowej industriji. Přiwšěm wostanje prašenje, hač njeměł tež wodźik přichodnje jako ćěriwo wěstu rólu hrać.

300 sobudźěłaćerjow zjawneje słužby čaka dale na poskitk dźěłodawarjow a je wčera w Choćebuzu namołwu posłužboweho dźěłarnistwa ver.di sćěhowało, zo bychu swoje žadanje za běžne tarifowe jednanja potwjerdźili. Centralne žadanje je, zwyšić mzdu po tabulce wo 4,8 procentow, znajmjeńša pak wo 150 eurow wob měsac. Wučomnicy, studowacy a praktikanća měli w přichodźe 100 eurow měsačnje wjace dóstać, a to wšo za dobu płaćiwosće jednoho lěta. Foto: Michael Helbig

Škit wobydlerjow prěnjorjadny

Freitag, 09. Oktober 2020 geschrieben von:

Najebać koronapandemiju chcedźa tež lětsa adwentne wiki zmóžnić

Budyšin (SN/BŠe). Dohodowna atmosfera je nětko spočatk nazymy mnohim z nas poprawom hišće daloko preč. Tola za zawrjenymi durjemi organizatorojo adwentnych wikow pilnje na konceptach dźěłaja, kak móhli nam a předewšěm wikowarjam přehladku najebać koronapandemiju zmóžnić.

Wiziju za jězoraj předstajili

Donnerstag, 08. Oktober 2020 geschrieben von:

Hamor (AK/SN). Zaměrowy zwjazk Łužiska jězorina Sakska chce zhromadnje z komunomaj Łuty a Halštrowska Hola bywšej brunicowej jamje, jězor Erika a jězor Kortečan młyn (Kortitzmühler See), zaměrnje dale wuwić. K tomu wuprajichu so radźićeljo zwjazka na swojim póndźelnym posedźenju w Hamorje. Jednohłósnje su wotpowědnemu masterskemu planej přihłosowali. Podpěruja tuž pomjenowane zaměry a naprawy, kotrež wopřijimaja škit přirody, wobkedźbowanje přirody, wobswětowe kubłanje a wočer­stwjenje we wjesnych kónčinach. W dźěłowej skupinje budu jednotliwe namjety hišće konkretnišo zdźěłane. Nimo toho ma skupina priority pomjenować a dźěłowe kročele formulować.

Jenož hišće hač do lěta 2038 budźe brunica wudobywana. Tak steji Łužica před wulkimi wužadanjemi, kotrež wšitke žiwjenske wobłuki potrjechja. W projekće „misija2038“ so młodostni nětko ze swojimi idejemi rozestajeja.

Kajke maja młodostni ideje, swoju domiznu wuhotować? Z tymle prašenjom zaběraja so młodostni, kotřiž so na projekće „misija 2038“ Załožby za dźěći ­a młodostnych (DKJS) wobdźěleja. Korony dla běchu so zajimcy prěnje razy online zetkali a hižo prěnje myslički znosyli. W septembru přewjedźechu młodźinsku konferencu we Wojerecach. Zhorjelcu a Lubiju, hdźež je cyłkownje 60 młodostnych ideje rozjimowało. Hladajo na wulki łužiski region a na wosebite wumě­njenja koronapandemije dla je so DKJS rozsudźiła mjeńše zarjadowanja wotměć. Z digitalnej techniku pak mějachu wobdźělnicy na jednotliwych stejnišćach mjezsobny zwisk.

Łužica trjeba zmužitych załožerjow

Mittwoch, 07. Oktober 2020 geschrieben von:

Nawrótnica Madeleine Matschke nawjeduje Wojerowski měšćanski marketing

Swójby a jednotliwcow do Łužicy wróćo wabić je za dobre hospodarske wuwiće regiona jara wažne. Tak prócuje so marketingowe towarstwo Swójbny region HOY wo to, na lěpšiny kónčiny skedźbnjeć. Nawodnica towarstwa Madeleine Matschke je so zaso do Wojerec nawróćiła a so tam nětko intensiwnje wo dalšich zajimcow prócuje. Sama je wona nazho­niła, zo su Wojerecy solidarne, sebjewědome kaž tež swětej wote­wrjene a swójbam přichilene město.

Neuheiten LND