Choćebuski Delnjoserbski gymnazij (DSG) swjećeše loni swoju 65. róčnicu załoženja. Milenka Rječcyna je so z direktorku kubłanišća Anke Hillojc-Sickertowej wo aktualnym stawje na gymnaziju a wo jeho přichodźe rozmołwjała.
Sće była něhdy šulerka na Choćebuskim Delnjoserbskim gymnaziju, sće tudy wučerka była a mjeztym tradicionalne serbske kubłanišćo hižo wjacore lěta nawjedujeće. Što je so w tym času změniło a što je wobstało?
A. Hillojc-Sickertowa: Jedna wěc je wostała, zhromadnosć na šuli. Ta pokazuje so w dobrym poměrje mjez wučerjemi a šulerjemi. Škoda, zo dźensa jenož něhdźe 30 šulerjow gymnazija w internaće přebywa. My běchmy tam swój čas cyłe rjadowniske cyłki, štož je zhromadnosć přisporjało.
Kelko šulerjow a wučerjow scyła na kubłanišću maće?
Budyšin (SN/JaW). „Lejna a potwory w ćmě“ je nowa kolenowa knižka, kotraž je wčera w Rěčnym centrumje WITAJ wušła. Kaž RCW w nowinskej zdźělence informuje, jedna so při tym prěnjorjadnje wo „didaktiski material za pěstowarnje“. Zajimcy dóstanu nowostku darmotnje w rěčnym centrumje.
Stawizna w knižce jedna wo małej Lejnje, kotraž ma swójsku stwu a swójske łožo. Kóždy wječor praji wšěm swojim hrajkam a pleńčatkam dobru nóc, zo móhła tohorunja měrnje spinkać. Dyrbjała-li pak tola raz wosrjedź nocy wotućić, ma při łožu swětleško a móže sej tež spěšnje zaso wusnyć. Tola w jednej nocy wšitko hinak přińdźe hač myslene. Hač so w Lejninej stwě potwory chowaja a hač so wona jich dla boji? To a wjace zhonja zajimcy w nowej publikaciji RCW. Stawiznu spisał je serbski žurnalist a publicist Měrćin Wjenk, wo ilustracije w knižce postara so Kirsten Höcker.
Na Wojerowskim Lessingowym gymnaziju předstajichu serbšćinarjo 5. a 6. lětnika posledni šulski dźeń lěta wosebity program. Na kubłanišću je serbšćina kruty wobstatk wučby.
Na zazběhu třidnjowskeho zetkanja młodych swójbow a jich dźěći, kotrež Serbske kubłanske srjedźišćo LIPA kóžde lěto w Smochčanskim Domje biskopa Bena w adwentnym času přewjeduje, słyšeše něhdźe dwaceći maćerjow a nanow přednošk „Nabožne žiwjenje w swójbach hajić skruća swěru a narodny rjap“. Z putacym a retorisce derje přednjesenym wobsahom, překisanym z mnohimi přikładami z praksy, zamó serbska cyrkwinska referentka z wuprajenjemi kaž „Tu smy nastupajo kubłanje na prawym puću“, zajim mjez wobdźělnikami budźić. Přednošowarka Weronika Wróblowa bydli w Pančicach-Kukowje. Narodźiła je so Weithazec swójbje w Chrósćicach. Po wopyće tamnišeje zakładneje šule chodźeše na Kamjenski hospodarski gymnazij, hdźež je w lěće 2001 wuspěšnje maturowała. Na to nastupi dźesaćsemesterski studij teologije w Erfurće. Tomu přizamkny studij jako diplomowa teologowka w Freiburgu, kotryž je tohorunja wuspěšnje zakónčiła. Wot 2007 je wona pjeć lět jako referentka za dekanatnu młodźinu we Worklečanskim Don Boskowym domje dźěłała.
Justus, Peter a Bob rady hódančka hódaja. Wćipnosć ćěri jich do nowych dyrdomdejow. Za komisara Reynoldsa woni wosebje łoskoćiwe pady rozrisaja. Tón mjenuje wušiknych hólcow swoju tajnu specielnu jednotku. „Hdyž knihu čitam, njemóžu hižo přestać“, měni 13lětny Jonas Kampa z Łaza. Zahoriće powěda wón wo knižnym rjedźe „Tři prašaki“ ze Stuttgartskeho Kosmos-nakładnistwa. Lědma je noweho wudaća, kotrež by wón zapasł. „Tam wudawaja stajnje dwě wersiji, jednu za dźěći, dalšu za młodostnych. Sam čitam stajnje wobě“, powěda šuler rjadownje 8A Wojerowskeho Křesćanskeho gymnazija Johanneum. Lětsa je so Jonas na „knižnym lěću Sakskeje“ wobdźělił. Projekt krajneho zwjazka w Němskim zjednoćenstwje bibliotekow, kotryž spěchuje zwjazkowe ministerstwo za wědomosć a wuměłstwo, wusměrja so na jědnaće do 16lětnych čitarjow. Projekt ma motiwować a do čitanja pohonjeć.
Wojerowska coologiska zahroda wosrjedź města skedźbnja wobstajnje na to, zo su tam zwěrjata wšelakich družin zhromadnje žiwe. To je tež tema wodźenjow za wšitke generacije, kotrež hladarka Silke Kühn přewjedźe.
Wojerecy (AK/SN). Kubaske zyby lětaja wokoło leguana Antonija po tropowym domje. Zas a zaso dypaja wone zornjatka a žeru insekty. Tak přinjesu wotměnu do wšědneho dnja Antonije. „Wone so jara derje znjesu“, měni hladarka Silke Kühn. Hižo 25 lět wona we Wojerowskim zwěrjencu skutkuje. Dwě lěće stara so mjeztym tež wo zwěrjeću šulu. Njedawno přeprosy wona na wodźenje pod hesłom „Zwěrjata coowa so stowaršeja“. „Stowaršenje je forma zaběry“, Silke Kühn rozjasnja a wopytowarjo kedźbliwje připosłuchaja. „Zo su družiny hromadźe žiwe, je wažne za coo. Zwěrjata maja sej runje kaž w dźiwiznje swój žiwjenski rum zdobywać. We wulkim akwariju płuwaja sumy, skalary, čorny čertowy płóšak a dalše ryby. Jenož někotre kročele dale łaža po klětce lisztowe a tamarinowe wopički kaž tež kejžorskowusate tamariny. Tež wone so derje znjesu. „To je kaž w zhromadnym bydlenju“, Silke Kühn praji.
Choćebuz (SN). Dźěłanišćo za serbske kubłanske wuwiwanje (ABC) je wudało hru „Tšojniki“. Kartowa hra podpěruje předewšěm pomjatk a čitanje dźěći, zdźěli projektowa sobudźěłaćerka Choćebuskeho wědomostneho kubłanskeho zarjadnišća Antje Kellowa.
Mjeztym druhi dźěl kartoweje hry zaběra so ze zwěrjatami našeje domizny. Zwobraznjene su dźiwje zwěrjata, kotrež so mjez sobu honja. Na 16 słownych kartkach steja wšelake informacije wo zwěrjatach, znajmjeńša pak jich mjeno. Podate je wone w serbskej, němskej a łaćonskej rěči. Tamne 32 kartow pokazuje zwěrjo na foće – a to muske kaž tež žónske. Do hry zapřijaty je dale joker (wušk), wosebita wobrazowa karta. Jako rěčna pomoc je na dalšich kartach přidaty přehlad dwurěčnych wobrotow, kotrež hrajerjo trjebaja. Poskitk njesłuži pak jenož za jednu wariantu hry. Kartowa hra hodźi so tohorunja jako memory wužiwać. Zdobom namaka so we wjacorych hrajerskich wariantach najlěpši hrajer.
Mjeno „Tšojniki“ wuchadźa z toho, zo zaběraja so stajnje tři karty z jednym dźiwim zwěrjećom. Hra je myslena za šulerjow, kotřiž započinaja serbšćinu wuknyć.