Rěka ćeče měrnišo

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Wuježk. Krajny zarjad za rěčne zawěry je spušćadło při Wuježčanskim młynje pola Wósporka wottwarić dał. Z tym Lubata (Löbauer Wasser) w tymle wotrězku zaso po normalnej skłoninje ćeče a móže so tak přirodnje wuwić. Twarske dźěła su so loni zahajili a płaćachu 350 000 eurow, kotrež zapłaćištej Zwjazk a Sakska.

Poskićeja znowa pomoc

Budyšin. Za čas lockdowna Budyske wosady kaž tež dobroćelskej zwjazkaj Caritas a diakonija potrěbnym pomoc poskićeja. Štóž staroby abo strowotnych přičin dla bydlenje wopušćić njemóže, dóstanje wot pomocnikow podpěru při nakupowanju, wobstaranju lěkow a dalšich wažnych naležnosćach. Docpějomni su pomocnicy wot póndźele do štwórtka stajnje wot 13 do 15 hodź. pod telefonowym čisłom 0 35 91 / 5 97 95 37, zwonka toho časa přez wotmołwjak.

Policija (29.12.20)

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Alarm w žonopowej fabrice

Mały Wjelkow. K wulkozasadźenju wohnjoweje wobory je dźensa rano w Małym Wjelkowje dóšło. Krótko po 6 hodź. přizjewi w tamnišej žonopowej fabrice awtomatiska připrawa alarm. Přičinu namakachu wohnjowi wobornicy před zawodom w kontejneru, z kotrehož smjerdźeše a para wustupowaše. Dokelž w bliskosći tež strašne maćizny składuja, přiwołachu přidatnych kameradow. Dohromady bě 60 wobornikow zasadźenych. Na městnje natwarichu dekontaminěrowanske městno. Ze škitnej drastu podaštaj so wobornikaj do kontejnera. Wonaj móžeštaj změrować, zo jednaše so jeničce wo skóncowanu wopłóčkowu rołu a zo žadyn strach njewobsteješe.

Přeja sej we wsy nakupowanišćo

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:
Klětno (AK/SN). We wobłuku wobydlerskeho naprašowanja Klětnjanskeje wjesneje rady je so wulki dźěl wobydlerjow za to wuprajił, zo ma we wsy zaso małe nakupowanišćo wotewrić. Wot 974 wólbokmanych je so 553 ludźi z Klětnoho a wokoliny wobdźěliło. 548 hłosow bě płaćiwych. 480 wobydlerjow (87,6 procentow) nakupowanišću we wsy přihłosowaše. 68 wobydlerjow bě přećiwo tomu. Wuslědk naprašowanja chcedźa Hamorskemu gmejnskemu zarjadnistwu posrědkować, zdźěli Klětnjanska wjesna předstejićerka Annemarie Bahlo.

„Christoph 114“ nětko zasadźeny

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Budyšin (SN/MWj). Powětrowe wuchowanje DRF je w swojim Budyskim zepěranišću krótko do hód přidatny wuchowanski helikopter zasadźiło. Přičina je po informacijach DRF wobstajne napjate połoženje koronoweje pandemije dla. Nowy helikopter typa EC 135 z pomjenowanjom „Christoph 114“ ma dotalny helikopter „Christoph 62“ při nuzowych zasadźenjach wolóžić. Na te wašnje móža wjetši „Christoph 62“ prěnjorjadnje za tych pacientow zasadźić, kotřiž su na kowid-19 schorjeli a kotrychž dyrbja z jedneje chorownje do druheje přepołožić.

Wysokich ličbow koronowych infekcijow dla bě Swobodny stat Sakska powšitkownowužitnu wuchowansku organizaciju prosył, w Budyšinje přidatny helikopter zasadźić. „Za nas njebě žane prašenje, tajkemu přeću wotpowědować, wšako dyrbimy nětko wšitcy hromadźe stać“, praji předsyda předsydstwa DRF dr. Krystian Pracz. Wón dźakuje so wšitkim sobudźěłaćerjam, kotřiž běchu zwólniwi, krótkodobnje z noweho městna sem skutkować.

Hdyž maš wurunane konta

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Rakečanska gmejna móže optimistisce do přichoda hladać

Rakecy (JK/SN). Rakečanska gmejna planuje na dwě lěće. Premjera dwójneho etata złožuje so na solidny zakład. Dobre hospodarjenje minjenych lět so nětko wudani a runa puće do jasneho komunalneho přichoda. Na minjenym posedźenju gmejnskeje rady předstaji­štaj wjesnjanosta Swen Nowotny (CDU) a jeho komornica Franziska Pfeiffer pozadk a zaměr noweho hospodarskeho plana.

Likwidita gmejny je dźakowano wurunanym a wěstym dochodam z dawkow, wosebje přemysłoweho a wobrotoweho, jara dobra. Běžne kredity hodźa so derje posłužować, a swójski podźěl za planowane projekty je zawěsćeny. W minjenych dźewjeć lětach je so gmejnje poradźiło, dołh wo 1,3 miliony eurow pomjeńšić. Tak budźe gmejna Rakecy kónc lěta 2022 jenož hišće z 289 eurami na wobydlerja zadołžena.

Njejasnosće spěchowanja dla

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Poslednje dny stareho a prěnje dny noweho­ lěta su na mnohich městnach składnosć, na dźěło zašłych měsacow zhladować. Serbske Nowiny rozhladuja so po dwurěčnych komunach, što su tam zdokonjeli.

Malešecy (CS/SN). Krótko do hód móžachu w Budyšinku wotrězk hłowneje dróhi přepodać, kotruž běchu w minjenych měsacach wobšěrnje wutwarili. K tomu słušeše tež nowe busowe zastanišćo, kotrež wuhotowachu po aktualnych předpisach DIN tak, zo móža je tež zbrašeni wužiwać. Dalše wotrězki hłowneje dróhi chcedźa wot klětušeho nalěća ponowić.

Rjanu hodownu překwapjenku su sej lětsa Chróšćanscy dobrowólni wohnjowi wobornicy wumyslili. Z dwěmaj jězdźidłomaj ­běchu woni patoržicu dopołdnja we wsy po puću a překwapichu z małym darikom tych, kotřiž w starowni a chorowni dźěłaja a so hodowne swjate dny wo druhich ludźi staraja. Mjez druhim pobyštaj wobornikaj Gabriel Sćapan a Měrćin Jakšt pola ­Tomaša Brězana (wotprawa). Foto: Beno Hojer

Peter Hesse njeboh

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:

Budyšin (SN/at). Wjelelětny bywši Budyski twarski měšćanosta Peter Hesse je 23. decembra 65lětny zemrěł. Wo tym informowaše wčera Budyske měšćanske zarjadnistwo. W nekrologu waži sej wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) skutkowanje zemrěteho za zachowanje Budyskeho stareho města. „Peter Hesse njebě jenož dlěje hač dwaj lětdźesatkaj twarski měšćanosta města a připóznaty a waženy architekt, ale wón bě we wosebitej měrje škitar a zachowar Budyskeho stareho města“, piše Ahrens w nekrologu. Słužbny čas Hessy njecharakterizuja jenož wobšěrne a dźensa skoro dospołnje wotzamknjene saněrowanje stareho města, přestrukturowanje bydlenskeje štwórće Strowotna studnja, ale tež po­dawki kaž wotstronjenje škodow wulkeje wody lětstotka 2010.

Kaž dale rěka, „bě Peter Hesse přede­wšěm za swoje pragmatiske rozrisanja w měšćanskej radźe a w měšćanskim zarjadnistwje znaty, kiž njebě so bojał, wosobinsce do Drježdźan jězdźić, zo by financne srědki za saněrowanje stareho města sobu wobstarał“. Smjerć Petera Hessy je za město wulka strata.

Dale wjele potrěbnych před taflu

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:
Wuskutki koronakrizy začuwaja sobudźěłaćerjo Choćebuskeje tafle móhłrjec ­wšědnje. Stajnje zaso tworja so dołhe rynki potrěbnych před durjemi. Tele dny ­móžachu tam pjenjezy přijimować, kotrež běchu měšćanscy radźićeljo jako hodownu překwapjenku nazběrali. Tole sobudźěłaćerjam dźěło wolóži, wšako je lěto 2020 swoje slědy zawostajiło. W Choćebuzu zastaruja wob lěto něhdźe 5 000 ludźi ze ­žiwidłami ­a wšědnje je jich wjace. Wuskutki prěnjeje žołmy koronawirusa z krótkodźěłom a přiběracej bjezdźěłnosću so hakle nětko prawje pokazuja. Ze sćěhami ­tuchwilneje žołmy drje so klětu hišće dołho bědźa. Foto: Michael Helbig

Móža sobu rěčeć

Dienstag, 29. Dezember 2020 geschrieben von:
Tajku powěsć přehusto nječitaš, zo we wsy naprašowanje přewjedu, što sej ludźo za přichod přeja a što hodźało so w jich wobswěće na dobro ludźi polěpšić. Mam to za rjanu móžnosć sobu rěčenja a do wěsteje měry sobu postajowanja wo komunalnych naležnosćach. Často dźě so ludźo huntorja, zo „ći tam horjeka“ postajeja a „jednory lud“ ničo rjec nima. Klětno w Hamorskej gmejnje dopokazuje, zo dźe tež hinak, a to je na kóždy pad chwalobne. Wo wuslědku tajkeho naprašowanja pak móžeš rozdźělneho měnjenja być. Zo sej wobydlerjo nětko małe nakupowanišćo we wsy přeja, je bjeze wšeho zrozumliwe. Wšako je přijomnišo, sej doma wšitko trěbne wobstarać, hač ekstra do přichodneje wjetšeje wsy a samo do města jěć. Gmejna móže tajke přeće wězo podpěrować, spjelnić pak wona je móc njebudźe, dokelž to scyła nadawk komuny njeje. A nimo toho je dwělomne, zo so w małej wsy něchtó namaka, kiž tam wobchod wočini. Marian Wjeńka

Neuheiten LND