Dóšła je zrudźaca powěsć, zo je Korla Tilich z Wojerec dnja 16. julija w starobje 83 lět zemrěł.

Narodźiwši so 1. měrca 1936, je wón wot 1942 hač do 1950 šulu wopytał. Po tym nawukny wón powołanje twarskeho zamkarja. Přizamkny so studij na konserwatoriju a pozdźišo na Drježdźanskej wyšej hudźbnej šuli w předmjeće klarineta, kotryž 1959 wuspěšnje zakónči. Po tym bě Korla Tilich hač do lěta 1992 soloklarinetist a dudak w Serbskim ludowym ansamblu w Budyšinje.

Hižo lěta 1961 wukmani so wón pola staršeho dudaka w małej wsy pola Po­znanja jako twarc dudow. Něhdźe pjeć lět hudźeše wón na dudach, kiž bě sej sam natwarił, w ludowym ansamblu.

Runočasnje wón instrumentalistow w Rakecach wukubłaše. Tak zdoby sej wón wulke zasłužby při nastaću Rakečanskeho dujerskeho orchestra, kotryž wón wot lěta 1968 hač do wysokeje staroby nawjedowaše. Jako sej pólski fachowc za pišćele lěta 1966 samotwarjene dudy Tilicha wobhlada, wón zwěsći, zo njehodźa so dudy poprawom scyła hrać a zo je Korla Tilich wulki wuměłc. Po jeho pokiwach započa Tilich na to w swojej dźěłarni w Nydeji sam dudy twarić a porjedźeć.

Wo powołanjach

Freitag, 19. Juli 2019 geschrieben von:
Budyšin (SN/JaW). Domowina je bro­šurku „Moje wukubłanje“ wozjewiła. Kaž třěšny zwjazk zdźěla, předstaja w njej najwšelakoriše wukubłanske móžnosće a powołanja w zawodach a zarjadach w Hornjej Łužicy. Podate su zdobom fakty kaž wuměnjenja za wukubłanje, wukubłanski čas a wysokosć zasłužby. W interviewach młodostni wo swojich po­wołanjach rozprawjeja. Redakciju měješe bywša kubłanska referentka Domowiny Marija-Tereza Krawžic. Brošurka, kotraž nasta z podpěru dźěćaceho časopisa „Pło­mjo“ a kraja Sakskeje, je jenož digitalnje pod www.domowina.de přistupna.

Na 150 lětnu róčnicu prěnjeho wulkeho zhromadźenja čěskeho ludu su minjenu sobotu na horje Mužsky blisko Mnichovo Hradiště w Čěskej republice na za čěski a serbski lud wažne podawki spominali. Zorganizował je swjatočnosć bywši zapósłanc čěskeho senata a historikar dr. Jaromír Jermář z Ji­říjom Šosvaldom, měšćanskim zarjadom a dalšimi. Na njej porěča k stawi­znam městna Jiří Šosvald. W nadawku Domowiny a Maćicy Serbskeje dźako­wa­še so Jurij Šołta-Nowowješćanski čěskemu ludej a jeho reprezentantam za wobšěrnu pomoc při škiće a rozwiću serb­skeho ludu po Druhej swětowej wójnje. Na wopomnjenskim zarjadowanju wuhladachu přitomni tež na­rodnu drastu katolskich Serbow a mjez dalšimi tohorunja serbsku chorhoj. Zo njeby so na wažny wuznam hory Mužskeho pozabyło, wotkrychu tam wopomnjensku taflu z krótkim wopisanjom wažnych historiskich podawkow.

Wabi za projekt z Facebookom

Donnerstag, 04. Juli 2019 geschrieben von:

Budyšin (kl/SN). Lětuši dźeń wotewrjenych duri w Domje Měrćina Nowaka­Nje­chorńskeho 22. junija su čłonojo předsydstwa župy „Jan Arnošt Smoler“ na swojim wuradźowanju wčera w Bu­dy­šinje wuhódnoćili. A zwěsćichu přewšo spokojacy wopyt. Lěto wob lěto ličba wopy­towarjow přiběra. Tež to zwuraznja wě­stu wćipnosć, chcyć wjace wo serbskim publicisće a tworjacym wuměłcu zhonić. Přišli běchu Serbja a Němcy, wjes­njenjo a zajimcy z wokoliny. Po měnjenju župneho předsydstwa móhli we wobłuku klětušeho lětnika Sakskeho fondsa „Čiń sobu“ projekt nastupajo dom a zahrodu Měrćina Nowaka nastorčić a zapodać. Prěnje mysle za to hižo su.

W hajnkowni zhromadnje spěwali

Donnerstag, 04. Juli 2019 geschrieben von:
Spěwny a čitanski wječor je tele dny Bukečanska Bjesada pola Lorencec we Wuježčanskej hajnkowni přewjedła. Wjace hač 20 ludźi je ze spěwarskich a z towaršneho spěwnika pěsnje zanošowało. Wopytowarjo słyšachu basnje Kita Lorenca, kotrež přednjeseštaj Měrana Cušcyna a syn Kita Lorenca Robert. Foto: Lucian Kaulfürst

Rozmołwa ze Sieghardom Kozelom, kiž swjeći 80. narodniny

Dźensa swjeći serbski žurnalist a pu­blicist, bywši šefredaktor Noweje doby a zapósłanc Sakskeho krajneho sejma, Sieghard Kozel, w Stróži pola Hućiny w kruhu swójby wosomdźesaćiny. Alfons­ Wićaz je so z nim rozmołwjał.

Kak čujeće so jako wosomdźesatnik?

S. Kozel: Kak so čłowjek čuje, hdyž ma za sobu wulku čaru žiwjenja, hdźež je tójšto dožiwił, wjele nazhonjenjow zběrał, bitwy bił a hdyž tomu napřećo steji přewidźomne mnóstwo dalšich žiwjenskich lět? Čuju so derje, dokelž njejsym čas žiwjenja lěnjeho pasł.

Jako hólčec sće w Stróži do šule chodźił, hdźež bě wot lěta 1842 do 1852 Korla Awgust­ Kocor wučerił. Serbskosć we Wašej ródnej wsy je pak so dźeń a bóle pozhubjała. Kak sće to doma, w šuli a we wsy dožiwił a kotry wuskutk měješe to na Wašu wosobinu?

Stup dale na Łobjowym swjedźenju

Mittwoch, 03. Juli 2019 geschrieben von:

Drježdźany (MDo/SN). Sobustawojo Drježdźanskeho towarstwa Stup dale sposrědkowachu mnohim zajimowanym wopytowarjam 29. łobjoweho swjedźenja minjeny kónc tydźenja Serbow a jich kulturu jako samozrozumliwy dźěl Drježdźanskeje kultury. Mnozy zajimcy wostachu před plakatom stejo, na kotrymž běchu wšitke měšćanske dźěle po prěnjotnym słowjanskim zmysle do němčiny wróćo přełožene, na přikład Sumpfstadt za Drježdźany abo Sandstätten za Pieschen. Nimo toho poskićachu Stupdalnicy serbske butřankowe plincy, samopječeny tykanc a měd z Łužicy.

Čitanje wobstatk dweju projektow

Freitag, 28. Juni 2019 geschrieben von:
Spisowaćel Křesćan Krawc čitaše wčera w Malešanskim „Wódnym mužu“ ze swojeho roma­na „Das Ende vom Paradies“. 35 wobdźělnikow, hłownje z Domowinskeje skupiny a towarstwa seniorow, je wujimki z wulkim zajimom sćěhowało. Wšako jedna roman w kónčinje gmejny a rysuje žiwjenje serbskeje swójby přez wjacore generacije, zwjazane ze stawizniskimi časowymi podawkami. Regionalna rěčnica Domowiny Katja Liznarjec předstaji wčera tež projekt motiwatora k wožiwjenju serbšćiny w Malešecach. Zarjadowanje je wobstatk toho runje tak kaž dalšeho předewzaća, z kotrymž chcedźa „Wódneho muža“ jako zetkawanišćo wožiwić. Foto: SN/Maćij Bulank

Podpěruja wopominanje

Dienstag, 25. Juni 2019 geschrieben von:

Budyšin (MaCy/SN). Maćica Serbska podpěra wopominanje składnostnje 75. po­smjertnin dr. Marje Grólmusec, kotrež wotměje so na róčnicy jeje smjerće w kaceće Ravensbrück, a to 6. awgusta w Ra­dworju. To je předsydstwo serbskeho wě­do­mostneho towarstwa na swojim wu­radźowanju do lětnjeje přestawki wčera w Budyšinje wobzamknyło. Antifašistka Marja Grólmusec bě wot lěta 1922 čłonka Maćicy Serbskeje.

Předsydstwo je wčera tež 4. kongres Maćicow a institucijow słowjanskich na­ro­dow spočatk junija w słowakskim měsće Martinje wuhódnoćiło. Tam staj so ze stron Maćicy Serbskeje jeje předsyda Jurij Łušćanski a čłonka předsydstwa Marka Cyžowa wobdźěliłoj.

Nimo toho rozjimachu grafiske naćiski za nowe, našočasne logo Maćicy, kotrež­ je Dagmar Hentschel naćisnyła.

Dale předsydstwo Maćicy rozsudźi, zo zetka so po lětnjej přestawce w septembru zaso zwonka Budyšina k wuradźowanju, lětsa w Choćebuzu, zo by na městnje zhoniło wo skutkowanju hišće młodeho, lěta 2017 załoženeho delnjoserbskeho kulturneho towarstwa Studnja.

Na slědach Měrćina Nowaka

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:
Ducha Domu Měrćina Nowaka-Njechorńskeho nasrěbać a na městnje žiwjenja a skutkowanja wjelestronskeho serbskeho wuměłca (1900–1990) wo nim a jeho mandźelskej Marće zhonić – składnosć za to su tež Domowinjenjo z města (na foće) wužiwali, kotřiž su sej sobotu na dźeń wotewrjenych duri do Njechornja wulećeli. Ze stron přeprošaceje župy „Jan Arnošt Smoler“ běchu přewšo spokojom: Serbja a tež Němcy su z wulkim zajimom poskitki sćěhowali. Woni so po domskim rozhlado­wachu, poskachu w dźěłarni Měrćina Nowaka na wšelake teksty a wuměnjachu sej někotružkuli dopomnjenku. Dźěći su tež molowali a wušiwali. Foto: Jurij Helgest

Serbska debata

Neuheiten LND