Dźensniši dźeń móžeš mnohe wěcy online nakupować. To wšak smy loni k hodam dožiwili. Lěpje wšak je sej twory pola domoródnych zhotowjerjow kupować. Kak to dźe, pokazuja hnydom tři manufaktury w Budyšinje a Wjazońcy (Neukirch), kotrež nadobne tekstilne produkty zhotowjeja a k tomu hišće ze sobu kooperuja: modowa designerka Corinna Seiler ze swojim ateljejom „e.elle“ w Budyšinje, płatowa manufaktura Hoffmann z Wjazońcy a Karin Mross, tohorunja z Wjazońcy, kotraž předewšěm płaty z wušiwankami zlěpšuje a twory w swójskim wobchodźe „Die Lade“ předawa. ­Rady wone zajimcam we wobłuku dnjow wotewrjenych duri wšitko nadrobnje ­pokazuja. Loni činjachu to pod hesłom „ManufakTour“.

Galiciska, dwurěčny awtonomny region w Španiskej, leži na sewjerozapadźe Iberiskeje połkupy mjez Atlantiskim oceanom na sewjeru a zapadźe, Portugalskej na juhu, wjerchowstwom Asturias a awtonomnym regionom Castilla y León na wuchodźe. Tale kónčina ma cyle hinaši raz hač nam znate regiony woblubowaneho dowoloweho kraja. Klima je jěra a włóžna, lěća su chłódne a dešćikojte, často z howrjacymi wichorami, zymy pak krute z wjele sněhom.

Galiciska krajina je swojorazna, dźiwja, zelena z bujnej wegetaciju. Na zapadźe, na pobrjoze Atlantiskeho oceana, sahaja wuske mórske promjenja – fjordy – daloko do kraja, na wuchodźe, wosrjedź galiciskeje prowincy Ourense wupřestrěwaja so hač do 2 000 metrow wysoke horiny Macizo Galaico. A tule běše w starodawnych, předkřesćanskich časach žiwa mytiska wosoba z mjenom Apalpador abo Pandingueiro – galiciski „rumpodich“.

KLERUS

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:

so hórši: W Serbach hižo Žadyn porjad njeje

(1 Kor 15,34)
(Jan 8,1)
(Mat 25,1)

Jich zhromadne stejišćo móžeće tule ­či­tać. Kritisce su so katolscy serbscy měš­nicy wo tuchwilnym towaršnostnym stawje wuprajili. „Połoženje we wjacorych wobłukach zjawneho serbskeho ­žiwjenja a wosebje na čole institucijow je njeznjesliwe. Starodawne tradicije, kotrež su naši wótčincy pod njepře­ćel­nymi němskimi wuměnjenjemi załožili a nam jako zakład serbskeho byća dale dali, dźensa jenož do prašenja njesta­jeja, ale je ranja a jich stołpy niča. Pra­ša­my so, što ma žona na čole najstaršeho serb­skeho towarstwa činić, w kotrymž su gene­racije sławnych muži na dobro serb­stwa skutkowali? Bóh dał, zo nje­přesadźi ­wólne kóncowki swójbnych mjenow za wšěch (Dawid Statnikowa? Měrćin Deleńkojc?) abo samo dženderizowanje serbskeje hymny!

Lózystwo a rubjenstwo

Hiphop wysoku kulturu dosahnył

– Serbski rap tež hižo za čas pućowanja ludow?

Hody polaHemplec

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:
Bože poselstwo nam wozjewi, zo zbóžnik dźens so narodźi. Tola lětsa wšitko hinak je, pandemija žiwjenje rjaduje. Štomik rumnosć wupjelni w hewak prózdnej wulkej stwi. Lětsa swjeću hody sam přiwuznym porst pokazam. Zwjazani smy pak přez skype to je lětsa wulki hype. Ale wowka leži w chorowni na intensiwnej staciji. Farar nětko přišoł je, na poslednje doma wobstaranje. Róžowc hišće modli so, potom wšitko nimo jo. Pomału nětk wudycha naša luba Mónika. A pon šće z tej mašinu to, zo wotšaltwać ju dyrbimo. Jenički, kiž so zwjesela je Krawžic papa z Lutobča. Skónčnje zaso dźěło ma, kašć hłuboko dosć zahrjeba. Wowka, wostaj móšnju tu!, zo płaćić móžu Božu mšu. Nětk, hdyž wšitko nimo jo, čakamy na dźědźinstwo. Hektary, fenki a tež dom škaranje to ze wšěch stron. Bratřik zdźědźi ratarstwo, sotra wulke bohatstwo. A što je kónc teje klepańcy? Hida po wšej Łužicy! Mi zwosta stary cylinder zo k jutram spěwam poselstwo. Na starym šumlu wot LPG dokelž prózdny je mój portmonej. Šćěpić so ja njecham dać, radšo du demonstrować. Lügenpresse, ARD, wotnětka wolu AfD! Hladał sym raz Heute-show, to wšak njebě mój niwow.

Zamołwići kóždy měsac wuchadźaceje přiłohi „Wuměłstwo a wjace“ stawkuja a dźěło zapo­wědźeja. Tak błyšća so hižo přez poł lěta z cyłostronskim wobrazom na prěnjej stronje, štož zalutuje ­mnóstwo teksta. Bildka drje móhła tež mjeńša być, ale tak ju samo połslepy spóznawa.

Abo tči za tym hłubši, traš samo inowatiwny dźenderowy zmysł? Kazek

Roz-myslowane

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:

Hižo lěta dołho wužiwam w kuchni „měšatko“, kotrež njesłuži jenož měšenju ćěsta, ale tež jako „roz-měšatko“ za zhotowjenje smoothieja. Tež suwatko-­rězatko trjebam, při kraću chlěba, šunki abo kołbasy.

Wot najnowšeho mam nětko „šmóratko“. Z nim sej tu a tam pošmórnu – přez hubu, abo hdyž je trjeba, a jara swjerbi, šudruju po wonych třoch pismikach, hdys a hdys tež trochu mócnišo (to mam drje potom „šudrowančko“ ?!).

Tuchwilu, za čas korony samotny, hižo druhdy z nim porěču, druhdy přez nje tež z někim, nětko mutěrowane na „rěčatko“. Słucham-li přidatnje na bledźenje z njeho, je to potom „słuchatko“?! Jeli pak so z nje­ho tamny wubječi, je to – cyle prawje – „bječatko“!

PS: Na mojim telewizoru móžu nětko tež šmórać, za šudrowanje po ... pak je přewulki.

Kazek

Domowinske zarjadnistwo je lětsa hłowne slědźenje we wobłuku lědma hišće woraneho pola serbskich ­kulturnych stawiznow do rukow wzało. Prěnje wozjewjenje do dna sahaceje wědomostneje zaběry a sutanja předsydy dr. h.c. D. St., medijoweho referenta NN (tež bórze ha-cich), a najnowše dopóznaće je, zo staj Handrij Zejler a Korla Awgust Kocor „załožerjej narodneho wozrodźenja serbskeho ludu“! (Nětk maće !) PS: kaž bě ze wšelkich stron słyšeć, je so J.A.Sm. hižo w rowje wobroćił. Kazek

Silwester po cyłym swěće dožiwić

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:
Foto: pixabay/Patty JansenTo budźe lětsa wostudły silwester doma, měnitaj Beno a Jakub. Koronawirusa dla njesmědźa ludźo swoje domy wopušćić a dyrbja sami swjećić. A poprawom měještaj bratraj hižo tójšto šibałych idejow, kak móhli wječor přežiwić, k čemuž słušachu wězo praskotaki. Nan a mać staj tež hižo rozmyslowałoj, kak posledni dźeń lěta z hólcomaj wuhotuja. ,,Zawěsće dyrbimy zhromadnje kołbaski jěsć a na šlagrowy program słuchać. Wšako je nan ekstra wulki nowy telewizor kupił“, so Beno trochu hněwa. Nan pak měješe skradźu hinaše plany. Mjeztym zo mać dobru stwu z girlandami pyši, sedźi wón před wulkej wobrazowku a spyta techniske problemy rozrisać. „Móžemoj ći někak pomhać“, so hólcaj prašataj. „Mam překwapjenku“, nan praji. „Dočakajtaj, to budźe najdlěša party, kotruž staj hdy dožiwiłoj. Chcemy hižo dopołdnja w jědnaćich započeć.“ „Tak zahe? Dyrbimoj to potom wječor hižo we wosmich do łoža?“, chce Jakub wědźeć. „Ně, silwester je dźě najwjetša party po cyłym swěće. Dźakowano časowym conam móžemy cyły dźeń swjećić.

Nowe hrónčka za pěknych Serbow

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:
Rysowanki: ŠNAK

Bim bom

z koronu dom!

Što ha doma?

Whatsapp hladać,

fenki škrabać

a sej online čapor skazać.

Bim bom

z koronu dom!

Hdźe je stara?

Na mnje swari,

masku pari,

dźěćom bojtelzópu wari.

Bim bom

z koronu dom!


Jutře budźe sobota, chudoh muža robota. Elwercuk je ze swěta, žane bule na wrota. W telewiziji tež je kał. Štó je mi mój šnypak wzał? Wčera bě swět w porjadku, swjećachmy wšě kermušu. W korčmje zjěch jen cordon-bleu, nětk mi scyła derje njej’. Tež naš chór wjac njespěwa „Zmawuj so chorhoj, čerwjena“. Kemše su nětk na Youtube. Jejdyrko, mje boli zub! A frizeza začini. Štó mi tole načini? Serbstwo karantenu ma. Krječmar na nas wudźěra. To mi scyła lubo njej’, radšo du zas na kofej.
IAU,   začiń stwu Njepraj nikom, hdźe ja du K nyšporu, što tam chcu, spěwać ničo njemóžu ...

nowostki LND