Němcy. Wobydlerska zhromadźizna je mnohich wobydlerjow Němcow póndźelu do gmejnskeho domu wabiła. Na žurli běchu nimale wšitke městna wobsadźene, štož wulki zajim ludźi wotbłyšćowaše. Wjesny předstejićer Eugen Diesterhöft přitomnych tež serbsce witaše. Ze stron města Wojerecy běchu socialny měšćanosta Mirko Pink, hłowny zamołwity twarskeho zarjada Dietmar Wolf a dalši sobudźěłaćerjo radnicy přitomni.
Zo njemóža póstnicy jenož w Kulowje abo w Serbskich Pazlicach swjećić, dopokazachu šulerjo a šulerki Radworskeje šule minjeny štwórtk. Je hižo z dobrej tradiciju, zo swjećitej zakładna a wyša šula zhromadnje póstnicy. Dołho běchu šulerjo dźesateju lětnikow tutón zabawu přihotowali. Jednotliwym lětnikam přirjadowachu moto, po kotrymž mějachu so holcy a hólcy předrasćić. Zdobom mějachu nadawk swójsku reju nazwučować. Dźesatki organizowachu přikuski, napoje a sportownju wudebichu.
Hižo wot ranja běchu zakładni šulerjo rozpjeršeni. Po snědani smědźachu skónčnje w sportowej hali rejować a swoju wušiknosć při wšelakich stacijach dopokazać, kotrež běchu starši šulerjo natwarili.
Po wobjedźe swjećachu potom šulerjo wyšeje šule. Nic jenož šulerjo, ale tež wučerjo běchu wulkotnje předrasćeni. Rjadownje předstajichu swójske reje, přewjedźechu wšelake hry a sej zarejowachu. Po cyłej hali knježeše hołk a tołk. Wězo so najlěpša reja hódnoći.
Wulki bus z hercami dujerskeje kapały Horjany a mnohimi přiwisnikami-fanami je so minjenu sobotu rano zahe do Berlina na najwjetše wiki swěta za zežiwjenje, ratarstwo a zahrodnistwo podał. Na jewišću Sakskeje hale zahudźichu Horjenjo potom trójce 45 mjeńšinow w běhu dnja a reprezentowachu tak z ćěłom a dušu serbske pěsnički, čěske štučki, naročne morawske pólki a znate němske hity ze swojeho šěrokeho repertoira.
Kulow. Kulowska Krabatowa zakładna šula je so loni we wobłuku projekta „Tradicije wobchować – přichod wuhotować“ na idejowym wubědźowanju Swobodneho stata Sakskeje simul+ wobdźěliła. Woči wšěch wobdźělenych so błyšćachu, jako wulosowa so Kulowske kubłanišćo jako dobyćer wupisanja. Hižo dołho mějachu ideju škleńčany zachod mjez zakładnej a wyšej šulu wudebić z motiwami Krabata, wšako so wonkownje dotal nihdźe na Krabata njepokazuje. Ideja kolaže móžeše so dźakowano pjenježnemu darej we wobjimje 5 000 eurow skónčnje zwoprawdźić.
Nětko móža so šulerjo a wučerjo wobeju kubłanišćow, ale tež wopytowarjo a wuchodźowarjo zwjeselić nad wobrazowymi impresijemi chorwatskeho obrista Janka Šajatovića a powěsćoweje figury Krabata. Škleńcy zachodneho pawiljona wudebichu mjenujcy pod hesłom „Mytos a woprawdźitosć“.
Krabat njeliči jenož jako móst mjez rěču a kulturu, ale je dźěćom zdobom přikład za přiswojenje wědy a za stajne wuknjenje. Wón je takrjec žiwy sposrědkowar serbskeje rěče a podšmórnje hódnotu hajenja nałožkow a tradicijow.
Čas žnjow postaja nazymu. W tymle počasu ludźo na kraju z radosću a dźakownosću žně swjeća. „Hłowne dźěła w ratarstwje su dokonjane a wuslědki su wunoški“, měni Dietmar Koark, wot spočatka lěta 1994 předsyda tradiciskeho towarstwa Halštrowski kraj. Na Horach su lětsa 41. běrnjacy bal swjećili.
Towarstwo je swjedźeń intensiwnje přihotowało. Zarjadowanje je jedyn z wjerškow w běhu lěta. Mnozy hosćo woblěkaja so k tomu serbsku narodnu drastu. Hižo 25 lět serbska dujerska kapała Horjany běrnjacy bal hudźbnje z wulkim wjeselom přewodźa.
Lětuša tema běrnjaceho bala bě přihot a přepodaće wěna (Aussteuer) młodemu njewjesćinskemu porej. Na wěnje dźěłachu swójby něhdy hižo lěta do kwasa. „Młode holcy dóstachu dźěle wěna k wšelakim składnosćam wot swojich staršich a přiwuznych, jako dar“, Dietmar Koark wuswětla. „Na druhim dnju kwasa so wěno na wulke žnjenske wozy kładźeše a do domu wožeše, w kotrymž mějachu młodźi bydlić.“ Wjesni wobydlerjo wobdźiwachu meble, křinje, kołwrót a předewšěm poslešća. Tež drohotne drasty k tomu słušachu.
Ručež chór LIPA zaspěwa, je dobra nalada wěsta. Termin nazymskeho koncerta w delnjołužiskich Janšojcach běchu sej spěwarki a spěwarjo chóra LIPA z nawodnicu Jadwigu Kaulfürstowej hižo před dlěšim časom do protyki zapisali.
Tež lětsa přeprosy Domowinska skupina Šunow-Konjecy na wulět. Je z dobrej tradiciju, zo sej rjanosće a zajimawostki našeje domizny jako cil wupytamy. Startowachmy z busom na twjerdźiznu Königstein. Hižo w busu zhonichmy něšto wo stawiznach tohole taflowca a wězo tež wo wokolinje, po kotrejž běchmy po puću. Zajimawe wodźenje po sobu najwjetšej twjerdźiznje w Europje sćěhowaše. Tak pobychmy na městnosćach, kiž hewak jako wopytowar njewidźiš. Po wulkich chódbach labyrinta móže so čłowjek zabłudźić. Wobdźiwachmy, kak su twjerdźiznu něhdy twarili a kak su na njej žiwi byli. Dźensa přewjeduja tam cyłe lěto najwšelakoriše zarjadowanja. Wosebity tip drje su adwentne wiki.
Dale jědźechmy do Wehlena k wobjedu. Njedaloko hosćenca maja tam miniaturowy park. W nim su typiske městnosće regiona widźeć. Z wjeselom wuhladachmy tam něhdyšu starownju w Swinarni. Tute twarjenje běše jónu jara wažna póštowa stacija při sławnej dróze Via regia. Samo konje hodźachu so tam wuměnić.