Drježdźany (SN). W Sakskej pobrachuje hižo nětko wjele domjacych lěkarjow, předewšěm we wjesnych kónčinach. Najebać to, zo je wjele zajimcow za studij mediciny, wukubłanske kapacity w Němskej njedosahaja, zo móhli wšitkim abiturientam, kotřiž chcyli so z lěkarjom stać, studij zmóžnić. Tohodla je sakske zjednoćenstwo chorobnych kasow (KV) modelowy projekt wuwiło. Pod hesłom „Studować w Europje – přichod w Sakskej“ chcedźa zajimcam přistup na uniwersitu w madźarskim měsće Pécs zmóžnić, zo bychu tam humanu medicinu studowali. Za čas regularneho studija jim studijne popłatki spušća. Po studiju absolwuja wobdźělnicy dalekubłanje na fachoweho lěkarja za powšitkownu medicinu w Sakskej. Pozdźišo zasadźa jich znajmjeńša pjeć lět w praksach domjacych lěkarjow, ale zwonka Lipska/Markkleeberga a Drježdźan/Radebeula. Zo móhli sej dźěło domjaceho lěkarja zbližić, maja studowacy praksu za partnera, hdźež wob lěto dwanaće dnjow hospituja.
We wjacorych komunach tuchwilu wo tym rozmysluja, hač móža staršiske přinoški za pěstowarnje konstantne wostać abo hač dyrbja je zwyšić. Z temu su so wčera tež we Wojerecach zaběrali.
Wojerecy (AK/SN). Wot přichodneho lěta dyrbja starši we Wojerecach za wopyt swojich dźěći w dnjowych přebywanišćach wjace płaćić. Přinoški zwyša so wot cyłkownych kóštow w žłobiku wot 14,66 na 16 procentow, w pěstowarni wot 21,18 na 25 procentow a w horće wot 22,92 na 27 procentow. W lěće 2023 rozrostu sadźby dale na 18 procentow w žłobiku, 27 procentow w pěstowarni a na 30 procentow w horće. To su měšćanscy radźićeljo wčera na wurjadnym posedźenju po kontrowersnej diskusiji wobzamknyli. Při wothłosowanju z mjenom bě 15 radźićelow za to, dwanaće přećiwo tomu. „Hospodarske połoženje nas k tomu nuzuje“, podšmórny měšćanosta za šule, kulturne a socialne Měrko Pink. Poslednje zwyšenje bě w januaru 2015.
Na posedźenju radźićelow 26. oktobra steješe naležnosć hižo raz na dnjowym porjedźe. Tehdy běchu zwyšenje wotpokazali. Dokelž je wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD) znapřećiwjenje zapołožił, dyrbjachu so z temu nětko znowa rozestajeć.
Incidenca njesměrnje wysoka
Budyšin. Incidenca po Roberta Kochowym instituće je w Budyskim wokrjesu dźensa z hódnotu 1 426,1 dale přiběrała. Wokrjes informowaše wčera wo 2 073 natyknjenjach z koronawirusom a wo jednym smjertnym padźe wot pjatka. W Zhorjelskim wokrjesu bě w samsnym času 1 199 infekcijow, štyrjo pacienća su zemrěli. Tu pak je incidencna hódnota po RKI z 554,0 dźensa niša hač wčera.
Žadaja sej testy w pěstowarnjach
Drježdźany/Wóslink. Hladajo na wulku ličbu infekcijow mjez dźěćimi w Sakskej žada sej krajna předsydka dźěłarnistwa za kubłanje a wědomosć (GEW) Uschi Kruse, dźěći tež w pěstowarnjach a hortach testować. Kubłarka z Wóslinka Ivette Plaettner je mjeztym samo wotpowědnu peticiju zahajiła. Předewšěm starosći so wona wěstoty personala dla. Jej pak njeńdźe wo wobstajne testowanje dźěći, ale wo testy we wěstych padach.
Publikumowe myto dobyła
Wojerecy (SN/MWj). Dwaj rapakaj a nowa woljera su nětko we Wojerowskim zwěrjencu widźeć. Po jednym lěće twarskeho časa je w swójskej režiji nastaty ptačenc za noweju wobydlerjow Krabata a Kantorku spřihotowany. Rapakowy porik sej wot minjeneho štwórtka jeno swój nowy domicil njewotkrywa, ale so tež mjez sobu hakle zeznawa, rěka w nowinskej zdźělence zwěrjenca. „Rapaki so jenož derje do našeho coowa njehodźa, ale symbolizuja tež kaž lědma hinaše zwěrjo naš region“, wuzběhnje jednaćel zwěrjencoweje, kulturneje a kubłanskeje towaršnosće města Wojerec Arthur Kusber.
Pokradnjeny moped zaso namakali
Wojerecy. Socialne medije su předwčerawšim pomhali, zo móžachu we Wojerecach pokradnjeny moped zaso namakać. Kaž policija rozprawja, bu dopołdnja na Łužiskim naměsće čerwjena Łastojčka w hódnoće 1 500 eurow pokradnjena. Mjeztym zo policija za jězdźidłom slědźeše, je wobsedźer paralelnje na Facebooku wo pomoc prosył. Hižo po krótkim času přizjewi so prěni swědk, kiž bě Łastojčku w měsće wuhladał. Zastojnicy móžachu moped zawěsćichu a jón zbožownemu wobsedźerjej wróćichu. Informacije wo skućićelu žane njepředleža.
Chrósćicy (JK/SN). Budyski wokrjes lětsa wohnjowe wobory wokrjesa nastupajo wuhotowanje z drastu a nastrojemi njespěchuje. Komuny maja tuž jenož wobmjezowany budget k dispoziciji, zo bychu jich wobory dale derje wuhotowane byli.
Na kěrchowje Smječkečanskeje ewangelskeje wosady njejsu jenož pólscy a juhosłowjanscy wojacy Druheje swětoweje wójny pochowani, ale tež němscy. Jich zhromadny row je nětko znowa wuhotowany a nimo toho stawiznisce přeslědźeny.
Smječkecy (SN/MWj). Mjenje kemšerjow hač hewak smjertnu njedźelu bě wčera pandemije dla dopołdnja w Smječkečanskej cyrkwi. Woni pak nětko wědźa, čehodla direktnje před hłownym zachodom do Božeho domu křiž steji. Tón běchu hižo loni ponowili. Nowa pak je zornowcowa taflička, na kotrejž je napisane, zo su na tymle městnje w lěće 1952 němskich padłych wojakow Druheje swětoweje wójny pochowali.