Anja a Karen Weise (wotlěwa) z Budyšina stej sej twórby Budyskeho grafikarja Ralfa Reimanna (srjedźa) w jeho aktualnej wustajeńcy ­„Budyšin + hory“ hižo wobhladowałoj. Hač do 19. awgusta maja zajimcy w galeriji Budissin hišće składnosć k tomu, jutře je samo ­móžno, so tam z wuměłcom rozmołwjeć. Foto: SN/Božena Šimanec

W Drježdźanach wotměwaja tele dny „Palaisowe lěćo“ z wuměłsce wobswětlenej architekturu, kaž na přikład tu na Nowym ­naměsće. Nimo toho wuhotuja mjez druhim sep koncertow – rezidencnaj hudźbnikaj staj lětsa Norwegčanka Anette Askvik a John Blek z Irskeje –, wustajeńcow a dźěłarničkow. Kóžde zarjadowanje je darmotnje přistupne. Foto: Jürgen Männel

We wobłuku 11. dnja rangerow chcedźa Yannik Otto a dalši kolegojo, skutkujo runja jemu w biosferowym rezerwaće Hornjołužiska hola a haty, sobotu, 30. julija, zajimcam „prašenja kołowokoło družinoškita“ rozłožić. Nimo toho změja wopytowarjo składnosć, so po wosebitej wustajeńcy „Wo žiwjenju w sćinje“ w Stróžanskim Domje tysac hatow wodźić dać. Foto: Bodo Hering

Přeprošujana słowjansku nóc

Donnerstag, 21. Juli 2022 geschrieben von:
Lipsk. Hudźbu a kulturu z wuchodneje Europy dožiwić móža zajimcy na lětnim swjedźenju słowjanskeje nocy, kotryž wotměje so jutře, pjatk, wot 20 hodź. w Lipšćanskej Moritzbasteiji na Naměsće Kurta Masura. Słowjansku nóc zahaji bandura-kwartet „Lvivjanki“ z Lviva. Na to zanjese chór „Slavia“ kozakske spěwy a ukrainske ludowe pěsnje. Rejwanska skupina „Impuls“ předstaji reje z wuchodneje Europy a tež „Kapela Polska“ přeprošuje wšitkich hosći k zhromadnemu spěwanju tradicionalnych pólskich pěsnjow. Jako wjeršk wotwjedu hudźbnicy kapały „Trio z Ukrainy“ z Waršawy a Kijewa wopytowarjow na hudźbne pućowanje po Pólskej a Ukrainje z folkloru, swójskimi kompozicijemi a słowjanskej diskoteku. Wšitcy zajimcy su tuž jutře w znatej Moritzbasteiji witani.

Wot swěčkow so wobkuzłać dać

Mittwoch, 20. Juli 2022 geschrieben von:

Pančicy-Kukow. Štóž chce rjany lětni wječor při swěčkach, hudźbje a z kuli­nariskimi wosebitosćemi dožiwić, njech njeskomdźi sobotu, 23. julija, wot 19 hodź. zahrodowu nóc w zahrodźe klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje. Nimo zahajenja sezony, klóšterskeho swjedźenja a zeloweje njedźele je to jedyn z wjerškow w běhu lěta, kotrež tam organizuja. Prjedy hač do wšelakich wobrazow zestajene wjacore tysac swěčkow zaswěća, poskića na jewišću atraktiwny program ze šlagrom, jazzom, akrobatiku, reju a wohnjowej show. Wjeselić smědźa so wopytowarjo mjez druhim na spěwarku Lenu-Loreen Kürschner, kotraž je jako ­JeLa S w telewizijnym wu­syłanju sćelaka RTL „Deutsch­land sucht den Superstar“ nazhonjenja zběrała. Dale skutkuja sobu Drježdźanski jazzowy ­duwo Fokus, rejwanske studio TANZ3 ­a Drježdźanska ­artistka Heidi Witopil.

4. lětnik Budyskeje serbskeje zakładneje šule je jedna z dobyćerskich rjadownjow wubědźowanja dźěćaceho časopisa Płomjo. Wčera pobychu woni z redaktorom Płomjenja Pětrom Šołtu na wjedźenju po Njepilic statoku a podachu so po tym na Reinertec ranch k wobjedu a na zabawu. Šulerki a šulerjo běchu ze swojim filmom k 70. narodninam serbskeho dźěćaceho časopisa cyło­dnjowski wulět dobyli. Dalša dobyćerska rjadownja poda so w septembru do srjedźneje Łužicy. Foto: Płomjo/Pětr Šołta

„Što sej na swójbje wosebje wažu“ je prašenje, na kotrež wčera w Budyskim žónskim centrumje wotewrjena wustajeńca „Meine Familie(n)“ z dohromady 65 wobrazami a rysowankami wotmołwja. Přehladka twori zazběh rjadu zarjadowanjow a akcijow, kotrež maja „pokazać, kak rozdźělnje hodźi so hesło ‚swójba‘ rozumić“. Foto: Carmen Schumann

Wjele zboža dobyćerjam

Montag, 27. Juni 2022 geschrieben von:
Budyšin (SN). Škotowe karty z wobrazami čłonow Serbskeho mustwa, kotrež su Serbske Nowiny minjeny štwórtk wulosowali, běchu jatra woblubowane. Mnozy su so wo nje prócowali a so na akciji SN wobdźělili, wutrobny dźak za to. Prěni třo dóstanu přichodne dny stajnje jedyn kartowy set připósłany, to su Andreja Wałdźina z Pěskec, Florian Matka z Chrósćic a Tadej Krječmar ze Serbskich Pazlic. Redakcija Serbskich Nowin přeje dobyćerjam wjele wjesela z kartami.

Pod hesłom „Angela Hampel – wuměłstwowa twórba“ je tuchwilu w Drježdźanskej Měšćanskej galeriji wustajeńca we Worklecach rodźeneje a dźensa w Drježdźanach bydlaceje wuměłče widźeć. Wona je někotre knihi Róže Domašcyneje ilustrowała. ­Prěnja wobšěrna prezentacija twórbow Angele Hampel w sakskej stolicy je hač do 11. septembra přistupna. Foto: Sophie Arlet

Čitajće w nowym rozhledźe (24.06.22)

Freitag, 24. Juni 2022 geschrieben von:

Dnja 2. awgusta před sto lětami narodźi so wuznamny moler Jan Buk. Na njeho spominamy jónu z titulnym wobrazom „Agrarne lětadło“ z lěta 1979. A w ramiku lětneje serije literarnych tekstow k jeho twórbam „Kóždy wobraz je nowy započatk“ jima so Christiana Piniekowa pjera a předstaji Buka jako wučerja za wuměłske kubłanje. Jako tajki běše hač do 1976 skutkował, prjedy hač bu swobodny wuměłc. Hewak steji w aktualnym Rozhledźe literatura w najšěršim zmysle w srjedźišću. Tak je so Marka Maćijowa ze spisowaćelku Měrku Mětowej rozmołwjała, kotraž powěda, kak je k pisanju přišła, zwotkel bjerje swoje temy a kotre plany ma za přichod. Takrjec jako doporučenje k čitanju wozjewimy dwě recensiji, a to jónu fundowanu a wěcywustojnu Dušana Hajduka-Veljkovića k zběrce „Stop a stup. ­Powědki, miniatury, eseje“ Měrany Cu­šcyneje. A Borbora Zyndźic je sej roman „Bjez čriji“ Ivony Březinoveje přečitała, kotryž staj Pětr Šołta a Jana Štillerová z čěšćiny přełožiłoj. Nimo toho wozjewimy literarnu skicu „Lejawa“ Ingrid Hustetoweje a basni „Marionety“ Ivana Wernischa a „Přeprošenje“ z pjera Oriah Mountain Dreamer.

Neuheiten LND