Budyšin (SN). Dypkownje k šulskemu zastupej je w Ludowym nakładnistwje Domowina knižna nowostka „Dyrdomdeje na wsy“ wušła. Wuwił je ju Štefan Paška, kiž drje je mnohim, tež młodym čitarjam, ze serbskeho rozhłosa znaty.
Choćebuz (SN/CoR). Tež lětsa su serbscy filmowcy znowa namołwjeni, z krótkofilmom na Choćebuskim filmowym festiwalu so wobdźělić. Štwórty raz wupisa Załožba za serbski lud we wobłuku festiwala wosebite myto w hódnoće 1 000 eurow. Wobsahowje ma so film ze serbskej abo tematiku dwurěčnosće zaběrać. Zjawnje prezentować chcedźa film na Choćebuskej přehladce, wotměwacej so wječor do oficialneho zahajenja festiwala 2. nowembra pod hesłom „Krótke a dobre“. Je to mjeztym 13. raz, zo móža tam amaterojo abo połprofije swoje produkcije pokazać, kotrež njesmědźa dlěše hač 15 mjeńšin być a maja z města Choćebuza, z Berlinsko-braniborskeho regiona abo ze sakskeje Łužicy pochadźeć. Loni běchu sej šulerjo Budyskeho Serbskeho gymnazija z animaciskim filmom „Konec světa“ serbske myto wubědźili.
25. Choćebuski filmowy festiwal wotměje so wot 3. do 8. nowembra 2015 a wěnuje so tradicionelnje wuchodoeuropskim filmam. Dohromady spožča tam 18 mytow.
Bórkowy (SN/CoR). Ze swjedźenskim tydźenjom „700 lět Bórkowy w Błótach“ spomina delnjołužiske městačko wot soboty 22., do njedźele 30. awgusta, na róčnicu swojeho załoženja. Wobydlerjam a hosćom poskića potom paletu najwšelakorich zarjadowanjow.
Swjedźenski tydźeń zahaji 22. žnjenca Serbski ludowy ansambl z koncertom w tamnišej ewangelskej cyrkwi. Nimo „Štyrjoch počasow“ Antonija Vivaldija zaklinča tež serbske hudźbne twórby, kaž su to uwertira ze spěwohry „Smjertnica“ Jurja Pilka a wurězki z „Dźesać serbskich rejow“ Jana Pawoła Nagela a z Bjarnata Krawcoweje twórby „Ze serbskej‘ hole“ op. 82.
Dnja 2. awgusta 1945 podpisachu tři dobyćerske mocy – USA, Jendźelska a Sowjetski zwjazk – Podstupimske zrěčenje, postajowace tež změny hranicow. Tak zhubi Němska wuchodnje rěkow Wódry a Nysy swój teritorij, a tysacy Němcow ze Šleskeje dyrbjachu swoju domiznu wopušćić. Mjez nimi bě tež mały hólčec Josef Schwan, dźensa w Serbach znaty jako Józef Šwon, kiž je so ze swójbnymi po ćěkańcy we Wudworju pola Chrósćic zasydlił. Runja jemu su tež dalše dźěći ćěkancow we Łužicy nowu domiznu našli, samo serbšćinu nawuknyli a pozdźišo ze serbskimi partnerami swójbu załožili. Alfons Wićaz je so z dźensnišim Budyšanom Józefom Šwonom rozmołwjał.
Móžeće so hišće na ćežki čas před 70 lětami dopomnić?
Hrajna doba 2014/2015 je so za NSLDź zaso z dobrym wuslědkom skónčiła. Dohromady 150 000 ludźi wopyta něhdźe 880 zarjadowanjow. K wuspěchej je wosebje lětnje dźiwadło přinošowało.
Budyšin (SN/CoR). Powšitkownje štyri tysac wopytowarjow mjenje, za to pak štyri tysac wjace na lětnim dźiwadle, to je statistiski rozdźěl nastupajo minjenu hrajnu dobu Budyskeho NSLDź. Wjace hač 32 500 ludźi je sej „My Fair Lady“ pod hołym njebjom wobhladało, hišće wjace bě so wo to prócowało. Rekord 20 inscenacijow Budyskeho lětnjeho dźiwadła pak ma kruch „Ryćerja Runkelowa wulka hodźina“ z lěta 2003 ze 36 000 přihladowarjemi. Trawersy na Třělnišću – tři lěta wotměwaše so tam natwara Dźiwadła na Hrodźe dla lětnje dźiwadło – su tehdy wězo 1 400 ludźom městno poskićeli.
Před 25 lětami wobroćichu so serbske towaršnostne cyłki z Memorandumom serbskeho naroda k ludowym prawam w Zakładnym zakonju na zjawnosć. „Serbski lud wobroća so na němsku zjawnosć, předewšěm na politikarjow na wuchodźe a zapadźe Němskeje z próstwu, zo bychu so w Zakładnym zakonju jednotneje Němskeje žiwjenske zajimy narodnych mjeńšin a ludowych skupin w přiměrjenym wašnju wobkedźbowali. Serbski lud je jako awtochtony słowjanski narod 1 400 lět w němskej statnosći žiwy. Jeho žiwjenske zajimy, ale tež te dalšich ludowych skupin Němskeje, měli so w procesu zjednoćenja wobeju němskeju statow runje tak wobkedźbować kaž te němskeho naroda.“ Takle rěkaše w preambli wozjewjenja z 2. awgusta 1990, kotrež běchu Serbska narodna zhromadźizna, Domowina, Towarstwo Cyrila a Metoda, Serbska ewangelsko-lutherska superintendentura, Delnjoserbska narodna zhromadźizna, serbska młodźina, Zwjazk serbskich wuměłcow a serbscy katolscy duchowni podpisali.
Zrěčenje wo přichodźe Němskeje a jeje bywšich europskich zwjazkarjach schwalichu třo statni šefojo dobyćerskich wulkomocow 2. awgusta 1945 na Podstupimskej konferency, kotraž wotmě so wot 17. julija do 2. awgusta. W mjenje Sowjetskeho zwjazka (ZSSR), USA a Wulkeje Britaniskeje podpisachu Josef Stalin, prezident Harry S. Truman a premier Clement Attlee. Na spočatku historisce wuznamneho wuradźowanja zastupowaše Wulku Britanisku hišće premier Churchill (konserwatiwni). Na jeho městno stupi po dobyću wólbow do Delnjeje komory Labour Party (socialdemokratiska Strona dźěła) nowy knježerstwowy šef Attlee. 7. awgusta je Francoska zrěčenju dźělnje přistupiła. W tajnym dojednanju slubi ZSSR, zo spočatk awgusta do wójny přećiwo Japanskej zastupi.