W mini-seriji Straight Outta Crostwitz su hustohdy tež serbske, znate mjezwoča widźeć. Wosebje husto jewitej so Katka Pöpelec a Sofija Hejduškec. Wonej přewzaštej takrjec najhłownišej pódlanskej róli. Jurij Bjeńš je so skrótka z Katku Pöplec, kotraž tučasnje w Romje studuje, wo filmje rozmołwjał.
Kak sy k róli w filmje přišła?
K. Pöpelec: Ja wšak sym raz w dźiwadle hrała a Sofija w ansamblu, a tam tež hdys a hdys režiser Andreas Nowak sej předstajenja wobhladaše a naju tež w pomjatku měješe. Tuž je na naju zazwonił a wšo skrótka rozkładł. Namaj je so ideja wězo jara lubiła. Po krótkim castingu w Nowakec zahrodźe w Budyšinje smój potom připrajenje za pódlansku rólu dóstałoj.
Na kelko dnjach sće to natočili?
K. Pöpelec: To bě dohromady jedyn tydźeń. Mój ze Sofiju mějachmoj jedyn dźeń swobodny, hewak běchmoj přeco pódla.
Hdźe sće wšudźe nahrawali?
W něhdyšej Wotrowskej šuli so před połdra tydźenjom chětro wjele rěčeše – nic pak w publikumje, ale na jewišću. Pjeć poetow něhdźe 40 do 50 připosłucharjam wotměnjawy poetry-slam-wječor wobradźichu.
Mjez rěčacymi běše tež serbski młodostny Jonas Pjetaš. Před lětomaj započa młody Pančičan swoje teksty na jewišću přednošować – najhusćišo wšak w městach. Nětko pak wón ze swojimi „koleginami a kolegami“ tež raz na wsy wustupi. We Wotrowje přednošowaše Jonas runja tamnym poetam němsce. Tučasnje pak pisa tež serbske teksty. Nimo njeho stejachu Jessy Jame LaFleur ze Zhorjelca, Ruben Jonathan Kröber z Halle, Pauline Puhze z Frankobroda nad Mohanom a Matti Linke z Hannovera na jewišću.
Přichodny poetry-slam wotměje so 18. meje znowa we Wotrowje. Tekst a foto: Jonas Rjeda
Štyri spěwy móža sej lubowarjo serbskeho hip-hopa tučasnje na Spotify naposkać. Su to Serbska lyrika, Krabat, Schwientek G a Straight Outta Łužica. Tři dalše spěwy za swoju EP „Budyski Bounce“ Lil Handrij, FloJ a SMAN runje produkuja. Bórze tak daloko budźe, zo tute lubowarjam prezentuja.
Tekst a foto: Pětr Dźisławk
Koparjo ST 1922 Radwor (nalěwo) a druheho mustwa SJ Chrósćicy (naprawo) do serbskeho derbyja minjenu njedźelu w Radworju Foto: Jörg Stephan
Na poslednimaj kóncomaj tydźenja smaleše kulowata koža po połlětnej přestawce po trawnikach. Prěnja hra we wokrjesnej lize běše zdobom hnydom serbski derby mjez ST Radworjom a rezerwu SJ Chrósćicy. Bojownisku hru domjacy hakle poměrnje pozdźe z 3:0 dobychu, podšmórnychu pak hnydom hišće raz, zo su w tutej stafli najwjetši faworit na postup do wokrjesneje wyšeje ligi.
Z dobyćom wostanu Radworčenjo dale suwereny načolnik, Chróšćenjo steja wěsće w srjedźnym polu tabulki. Prěnje mustwo SJ Chrósćicy startowaše dwě lize wyše chětro derje. Z dweju hrow wudobychu sej wažne štyri dypki přećiwo zestupej. Klóšterscy a delanscy bulkoparjo startuja hakle přichodny kónc tydźenja do noweje sezony, Njebjelčenjo wočakuja zajutřišim Radworskich bulkoparjow na přichodny serbski derby.
Jurij Bjeńš
ot awgusta do decembra 2021 podach so na wukrajny semester do Kanady. Na zapadźe kraja, w měsće Edmonton, studowach štyri měsacy jendźelšćinu. Wšako je to mój druhi předmjet studija wučerstwa za powołanske šule. Mój přećel Jakub, kiž mje tu wopyta, je hižo w minjenymaj wudaćomaj wo přebytku w Kanadźe rozprawjał. Dokelž mějach tež ja za čas swojeho přebytka trochu swobodneho časa, móžach sej wjacore městnosće druheho najwjetšeho kraja swěta wotkryć. Wo wosebitym tydźenju wam tule skrótka rozprawjam.
Sym sej k serbskemu žurnalistej, muzejownikej, awtorej a basnikej do domskeho swójby w Zaspach (Saspow) dojěła. Anekdotow wě dźensa 66lětny Werner Měškank tójšto powědać a chce je jednoho dnja publikować.
W Měškankec swójbje su stajnje hornjoserbsce rěčeli, tež hdyž w Delnjej Łužicy bydlachu; nan dźě pochadźeše z Droždźija, mać z Rownoho. Na Serbskej rozšěrjenej wyšej šuli w Choćebuzu, kotruž běštaj staršej 1952 sobu załožiłoj, je wón štyri lěta B-delnjoserbšćinu wuknył. „Sym za čas na SRWŠ jónu w delnjoserbskej rozhłosowej hrě Ingridy Nagloweje sobu hrał. W lěće 1972, po pruwowanjach w dźesatce, so mje Jurij Koch wopraša, hač njebych zajim za rozhłós měł. Wšako mějach jara dobre šulske wukony a wobě serbskej rěči rozumjach. Rozsudźich so tuž po maturje, wolontariaće a času we wójsku žurnalistiku studować.“
Rentnar a što potom – wuměnkarsku swobodu wužiwać abo wužadanje přiwzać (36)
Hačrunjež běchu přez koronapandemiju nabrěmjenjene ćeže a postajene trěbne wobmjezowanja tež za Židźinski chór bolostne, zhladuje něhdźe 30 čłonow pod wuměłskim nawodom Kerstin Liederoweje sebjewědomje na přichodne wužadanja. Stajnje w juliju přewjedowane wječorne spěwanje pod měrowym dubom wosrjedź wsy, loni by to 34. raz było, dyrbješe kaž mnohe dalše planowane wustupy wupadnyć. Zo pak bychu swěrni přiwisnicy a lubowarjo chóroweho spěwanja swojich lajskich wuměłcow dožiwić móhli su na tym dnju zjawnu probu přewjedli.
W prědnim rynku chóra naprawo předposlednja njenapadnje jeno ze swojim jasnym altowym hłosom, ale tež z tym, zo serbske teksty wosebje jasnje spěwa. Je to Helga Nazdalina z Wojerec, kotraž mjeztym štwórć lětstotka chór bytostnje skruća.
Hriby su mnohim přewšo słódna dobrota. Štóž wustojny hribar njeje, pak ma hustohdy swoju lubu nuzu, prawy a wopačny hrib rozeznawać. Wo prócy, hriby pytajo po lěsu chodźić, ani njerěčo. Tomu wšemu móže zawod Annetty und Hagena Brecka w Dubrawce, wsy w Malešanskej gmejnje, wotpomhać: firma „Hribowčik“, němsce „Pilzmännchen“.
Započało je so wšitko lěta 2003. Tehdy dyrbješe sej na komunikaciskeho elektronikarja překubłany muler Hagen Breck z přičin strowoty nowu dźěłowu perspektiwu pytać. Załoži sej tak mjenowanu ja-AG. „Konkretny, wuspěch lubjacy plan ani měł njejsym“, so 50lětny dźensa dopomina. „We hłowje mi chodźeše plahowanje pocpulow abo farma hadow chiba tež party-serwis. Jako so potom w dowolu na Kanariskich kupach w parku reptilijow z plahowarnju hribow zeznajomich, běše ideja za moje předewzaće jasna.“