Slepo (AK/SN). Zwjazanosć z domiznu wurosće ze sylneje wěry a z pěstowanja kulturneho namrěwstwa předchadnikow. „Nutřkownu domiznu njemóžeš nihdy zhubić“, podšmórny propst Andrzej Fober, farar ewangelsko-lutherskeje wosady swjateho Chrystoforusa Wrócław, wčera we wobłuku bibliskeho tydźenja w Slepom. Tón wotměwa so hišće hač do njedźele pod hesłom „domizna“.
Wuznamjenjeni lětušeho regionalneho wubědźowanja „Młodźina hudźi“ su předposledni dźeń januara w awli Wojerowskeho Lessingoweho gymnazija koncertowali. 17 dźěći a młodostnych w starobje dźewjeć do 16 lět z hudźbnych šulow Budyšin, Třikrajowy róžk, Zhorjelc a Wojerecy předstaji so jako solist, w duwje abo w ansamblu.
Wulka pilnosć, wobstajnosć a hłuboki nutřkowny poćah k hudźbje k tomu wjedu, zo hižo najmłódši w starobje dźewjeć a dźesać lět wuměłske wukony prezentuja, zo so jenož dźiwaš. A njeje to jeničce hrajerska wušiknosć, kotraž wulki zaćišć zawostaja. Tež předstajenske kmanosće w přednoškach emocionalnje a čile skutkuja. Tak Maria a jeje bratr Daniel Pfister na klawěrje a klarineće wulkotnje hromadźe hudźitej. W kruchu „Andante“ Ludwiga Spohra je dynamiske zwukowanje klarinety na koncerće wosebje napadnyło.
Měrćin Wjenk je wuwzaće, 29lětny spisowaćel je zdokonjał, štož ma někotryžkuli młody čłowjek na swojej, tak mjenowanej „to-do“-lisćinje stejo: jónu w žiwjenju knihu napisać. Njeje drje to hnydom roman, ale w rjedźe kapsnych knihow Ludowe nakładnistwa wuńdźe kónc lěta 2015 jeho prěnička „Stary dom“, wopřijaca 124 stron.
A puć ke knize je Měrćin Wjenk wutrajnje kročił. Tuž měł sej na nim přikład wzać, štóž chcył tež raz swójsku knižnu premjeru dožiwić. Do zjawnosće stupił je młody awtor prěni króć lěta 2010 z powědančkom w zešiwku Paternoster. Lěće po tym wobdźěli so na dźěłarničkomaj LND za serbski literarny dorost. Tak je próca wo nowu generaciju pisacych prěnje płody njesła. Wot toho časa mjenujcy dźěłaše Wjenk zaměrnje zhromadnje z lektorom LND Pětrom Thiemannom na swojej prěničce. Wona wobsahuje štyri, po wašnju powědanja cyle wšelakore stawizny.
Budyšin (CRM/SN). Zakónčiwši pjećdźělny cyklus oratorijow „Počasy“ bě wučer a hudźbnik Korla Awgust Kocor w Ketlicach w oktobrje 1891 slědowace zwěsćił: „... kóždy zjawnje spóznaje, zo sym so za serbski spěw a serbske spěwanske swjedźenje swěru a dospołnje postarał.“ Oratorije předležachu nětko kompletnje jako rukopis, a to z klawěrnym přewodom. Orchestrowe wersije zdźěłachu hakle počasu po Druhej swětowej wójnje.
Budyšin (SN/CoR). Tež Budyske towarstwo filatelistow je na swjedźenskim lěće składnostnje 200. narodnin Jana Arnošta Smolerja wobdźělene. „Je to wosobina, kotruž dyrbiš hódnoćić“, wuzběhny Bernd Seiler, čłon předsydstwa a hłowny organizator wustajeńcy, kotruž su wčera w Budyskej Serbskej kulturnej informaciji wotewrěli. Dohromady 14 taflow z wosebitymi znamkami, pohladnicami, kuwertami a dwurěčnymi kołkami su zestajeli. Šěsć z nich je wuhotował předsyda Malešanskeje Domowinskeje skupiny a čłon Budyskich filatelistow Klaws Petrenc. Za taflu pod hesłom „Serbja we Łužicy“ bu wón na wubědźowanju ze slěbornym mytom wuznamjenjeny.
Chrósćicy (SN/JaW). Prěnjej wukrajnej skupinje, kotrejž chcetej so na klětušim XII. mjezynarodnym folklornym festiwalu wobdźělić, stej jasnej. „Stej to cyłkaj z Egyptowskeje a z Indiskeje. Smy jimaj wobdźělenje wobkrućili“, rjekny předsyda přihotowanseho wuběrka festiwala Marko Kowar po wčerawšim prěnim zetkanju gremija w Chrósćicach.
Kaž Kowar dale zdźěli, maja hižo mnohe naprašowanja z wukraja wo sobuskutkowanje na klětušim swjatku. Wuběrk chce so nětko časćišo schadźować, festiwal přihotować, wotpowědne próstwy wo spěchowanje spřihotować a je sčasom wotedać. Zdobom dyrbja so čłonojo, zwjetša hižo wjacore lěta we wuběrkuskutkowacy a tuž nazhonići, rozsudźić, kotre dalše požadace so kulturne skupiny z wukraja přeproša.
„Je dźiwne, kotru rólu připad druhdy w žiwjenju hraje“, praji Mira Szary. Lěto skutkuje wona jako přistajena spěwarka w Serbskim ludowym ansamblu, dohromady tři lěta pak bydli hižo ze swojim slubjenym – runja jej spěwarjom SLA – w Budyšinje. Sprjewine město njebě w pólskim Zamośću wotrostłej cuze, jako skićeše so jej šansa přesydlenja. Něhdźe runje tak wulki a znajmjeńša tak rjany kaž Budyšin je tež Zamość. Renesansne městačko blisko ukrainskeje mjezy steji tež na UNESCO-lisćinje swětoweho kulturneho herbstwa. „W našej šuli bě holca z Budyšina lěto hósć. Sym ju někotre razy wopytała, w prózdninach w jeje staršiskim domje přebywała a tež jeje kwas sobu swjećiła. Hač do dźensnišeho smój spřećelenej“, powěda dźensa 33lětna. Lubina Malinkowa rěka přećelka. Mira Szary njeměješe sej tuž tak ćežko, sej tule rjane bydlenje namakać. „Poprawom smój w paradizu dóšłoj“, so wona wjeseli. W lěću chce so mecosopranistka z tenorom Mikołajom Walerychom zmandźelić, a to w jeho ródnym měsće Poznanju.
Budyšin (SN/CoR). Prěni raz skutkuje Spěchowanske towarstwo Serbskeho muzeja jako dźěłodawar, kaž je předsydka dr. Annett Brězanowa wčera na hłownej zhromadźiznje čłonow informowała. Dźak wosebitemu zwjazkowemu programej bě so poradźiło, Budyšanku Irenu Kašporjec wot 1. měrca na tři lěta přistajić. Wona ma so wo archiw a magacin starać. „Hižo dlěši čas bě so muzej wo pomoc prócował. Je tuž wažne, zo podpěruje jón towarstwo při financowanju projektow, předewzaćow kaž tež nakupowanja objektow“, rjekny dr. Brězanowa SN. Mjez druhim je towarstwo tež pomhało katalog jutrowneje wustajeńcy zwoprawdźić. Štož dawno planowany awdioguide za dźěći nastupa, chce so towarstwo za to zasadźić, zo Załožba za serbski lud słuchopřewodnik spěchuje.
Swójske zjawnostne dźěło chce spěchowanske towarstwo muzeja přichodnje bóle profesionalizować. Tak chce swójske logo wuwić, informaciske łopjeno wudać a so zjawnosći přichodnje tež ze stejakom-rollupom předstajić.
Kulturny konwent Hornja Łužica-Delnja Šleska je na wčerawšim posedźenju we Wojerowskej kulturnej fabrice nowe spěchowanske směrnicy wobzamknył. Nimo toho bu wjelelětny čłon konwenta, bywši direktor Załožby za serbski lud Marko Suchy, rozžohnowany.