Rozmołwa z literatom Jurjom Kochom
Jurij Koch je hišće we wysokej starobje jara produktiwny spisowaćel. W oktobrje wuńdźe wot njeho w LND dalša hornjoserbska kniha za dźěći. Alfons Wićaz je so z Choćebužanom rozmołwjał.
W zašłym času so wosebje na dźěćacu literaturu koncentrujeće. Tak ma bórze wuńć kniha za dźěći wot wosom lět „Golo a Logo – Nětko je Abezinka fuk“, kotraž je hižo w němčinje wušła. Zwotkel literarne ideje bjerjeće?
J. Koch: Za idejemi njetrjebaš pytać, hdyž wo dźěći dźe. Kóždeho z nas wobdawaja młodźi čitarjo. Nimo toho je kóždy spisowaćel sam raz dźěćo był a móže so na swoje dźěćatstwo dopomnić. Za mnje bě a hišće je dźěćatstwo tak a tak tajki kontinent, na kotryž so rady dopominam, kontinent wjesela, bjez problemow, hačrunjež moje dźěćatstwo jenož wjesołe, zbožowne było njeje. Tam su podeńdźenja tragiskeho razu. Ale hdyž myslu na šulu w Chrósćicach, tež w tragiskim, dramatiskim času, abo na Varnsdorf a čěski gymnazij, da so mi takrjec wot samoho dožiwjenja zbližeja, kotrež mam za tak substancielne, zo hodźi so z toho tež literatura tworić.