Berlin (dpa/SN). Zeleni su swój program za wólby zwjazkoweho sejma schwalili. W nim žadaja sej kónc zmilinjenja bru­nicy hač do lěta 2030. Wot samsneho lěta njesměli so hižo žane nowe awta z dieselowym a bencinowym motorom na dróhach Němskeje přizjewić. Homoseksualnym mužam a žonam měło so man­dźelstwo zmóžnić.

Nimale wšitcy z 800 delegatow w Berlinje su wčera programej pod hesłom „Přichod nastanje ze zmužitosće“ přihłosowali. „Za nas słušeja sprawnosć, ekologija, swoboda a wotewrjenosć swětej napřećo hromadźe“, rjekny Cem Özdemir, kiž stronu zhromadnje z Katrin Göring-Eckardt do wólbneho boja powjedźe. Do schwalenja programa wšak bě k zdźěla kontrowersnym debatam dóšło. Delegatam předležeše 2 200 próstwow wo změny.

Rany hišće krawja

póndźela, 19. junija 2017 spisane wot:
Sakska statna ministerka za runostajenje Petra Köpping (SPD) je minjeny čas wo­spjet z chětro jasnymi a sprawnymi słowami k njesprawnosći politiskeho přewróta napadnyła, štož je za zastupnicu krajneho knježerstwa chětro njewšědne. Wšako politiski tenor dotal stajnje rěkaše: Měrniwa rewolucija w NDR 1989 bě zbožowny podawk w němskich stawiznach runje tak kaž znowazjednoćenje Němskeje lěto pozdźišo. Čas přewróta bě zwjazany z wulkimi změnami za ludźi w něhdy socialistiskim kraju. Tola mjeztym je wšo w porjadku. Němskej so derje dźe, ludźo su zbožowni. Hotowe! Mjeztym pak so pokazuje, zo je přewrót w mnohich hłu­boke wosobinske rany zawostajił, kotrež hač do dźensnišeho krawja. Wuslědk z toho je wulka njespokojnosć mjez ludźimi najebać materielne derjeměće. Wjele dźěła­ potajkim, tole­ dokładnje předźěłać, zo bychu rany zažili. Marko Wjeńka

To a tamne (19.06.17)

póndźela, 19. junija 2017 spisane wot:

Zwada dweju hólcow na wróćojězbje z křesćanskeho zarjadowanja je so tak přiwótřiła, zo so swójbni při wotewzaću dźěći w Mainzu do włosow dóstachu. Jědnaćelětnaj běštaj so w busu wo mo­bilny telefon wadźiłoj, při čimž so jedyn z njeju na nosu zrani. Staršej hólca a 15lětna sotra na to mać kontrahenta atakowachu. Policija protokolowaše „storkanja, kopanja a ranjenja“. Swójbje běštej so hižo wospjet wadźiłoj.

Wosrjedź nakupowanskeho stresa je sobotu­ na Würzburgskim Hłownym torhošću 300 ludźi meditěrowało. Na zawkach a yogamatach ležo wuprudźachu woni „jara přijomnu měrnu naladu“, zdźěli Mirko Betz, kiž bě „meditaciski flashmob“ organizował. Akciju je wón městu do toho jako demonstraciju přizjewił. Dokelž bě hesło trěbne, rěkaše wone „Za měr na swěće“.

Zajeće škitarjow wukazali

pjatk, 16. junija 2017 spisane wot:

Istanbul (dpa/SN). Po namócnosćach před turkowskim wulkopósłanstwom we Washingtonje w meji su zamołwići w USA zajeće cyłkownje jědnaće wosobinskich škitarjow turkowskeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdoǧana wukazali. Jim wumjetuja, zo su so 16. meje brutalnje do demonstrantow dali a wjacorych zranili. Turkowska je mjeztym ameriskeho wulkopósłanca w Istanbulu do wonkowneho ministerstwa „přeprosyła“.

Jednanja zahaja po planje

Brüssel (dpa/SN). Jednanja wo wustupje Wulkeje Britaniskeje z Europskeje unije započinaja so přichodnu póndźelu. Na to su so zamołwići EU a Wulkeje Britaniskeje dojednali. Tak chcedźa dawno wujednany časowy plan dodźeržeć, byrnjež nowe knježerstwo w Londonje hišće wu­tworjene njebyło. Wolerjo we Wulkej Britaniskej­ běchu před lětom rozsudźili, zo kraj EU wopušći. Doba za jednanja wo tym skónči so w měrcu 2019.

Putin za lěpše poćahi k USA

Němska koparska wubranka pod 21 lětami je do dźensa so zahajacych europskich mišterstwow w Krakowje wčera něhdyše nacistiske zaničowanske lěhwo Auschwitz wopytała. Při wopomnišću połožichu hrajerjo z trenarjom Stefanom Kuntzom (naprawo) a kapitanom Maximilianom Arnoldom (srjedźa) wěnc. W lěhwje běchu nacionalsocialisća wjace hač milion ludźi morili. Foto: dpa/Sung-Bin Hong

Přichodny syn Trumpa podhladny?

pjatk, 16. junija 2017 spisane wot:
Washington (dpa/K/SN). W aferje Ruskeje dla rešeršuje wosebity přepytowar Robert Mueller nětko tohorunja wo móžnych njedowolenych wobchodnych zwiskach Trumpoweho přichodneho syna Jareda Kushnera z Moskwu. Mueller zajimuje so předewšěm za financne trans­akcije, rozprawja nowina Washington Post. Kushner je so před nastupom zastojnstwa přez Donalda Trumpa z ruskim wulkopósłancom Sergejom Kisljakom a z Moskowskimi bankownikom zetkał. Při tej składnosći je wón pječa namjetował, zarjadować před wotposkanjom wěsty komunikaciski zwisk mjez Trumpowymi ludźimi a Krjemlom. Tón měł hić přez ruske zarjadnišća w USA.

Dalše miliardy Grjekskej

pjatk, 16. junija 2017 spisane wot:
Luxemburg (dpa/K/SN). Předołžena Grjekska ma w juliju wot swojich europskich partnerow dalšich 8,5 miliardow eurow pomocnych srědkow dóstać. Na to su so financni ministrojo eurokrajow na swojim zeńdźenju dojednali. Tež Mjezynarodny měnowy fonds (IWF) je po dołhim wahanju swoje wobdźělenje na pomocnym pakeće připrajił, štož bě za Němsku rozsudne wuměnjenje. Grjekske knježerstwo tele pjenjezy nuznje trjeba, zo móhło dypkownje dołh kraja wotpłaćić. Šef euroskupiny Jeroen Dijsselbloem rěči wo „wulkej kročeli“ doprědka. Z reformami, kotrež je grjekske knježerstwo dotal zwopradźiło, su wěrićeljo spokojom.

Wótčinski spěw

pjatk, 16. junija 2017 spisane wot:
Budyšin (SN/JaW). Zapósłanc Sakskeho krajneho sejma Marko Šiman (CDU) je składnostnje 25. róčnicy schwalenja wustawy Sakskeje brošurku wudał. W njej dopominaja so bywši a tuchwilni zapósłancy a dalše wuznamne wosobiny na wutworjenje wustawy w swobodnym staće, mjez nimi Benedikt Dyrlich a Stanisław Tilich. Wosebitosć stostronskeje knižki, kotruž je Šiman bjez spěchowanja wudał, je historiska hymna Sakskeje a jeje serbski wotpowědnik, Handrija Zejlerjowy „Wótčinski spěw“.

To a tamne (16.06.17)

pjatk, 16. junija 2017 spisane wot:

Skažena ryba, hnijace larwy insektow a smjerdźate hadźace hłowy – wšo to su cłownicy w Mnichowje w póstowej posyłce ze Sambije namakali, kiž měješe priwatna wosoba w Mnichowje jako chłóšćenku dóstać. Larwy insektow pochadźeja wot wačkow, kotrež w južnym dźělu Afriki jako delikatesu jědźa. Na­jebać to cłownicy posyłku sćazachu a zničichu, dokelž to zakoń za škit přećiwo mrětwam předpisuje, cłownistwo zdźěli.

Na wšě 48 hodźin w Pariskich podzemskich katakombach staj młodostnaj wutrać dyrbjałoj, doniž jeju policija njenamaka. 16- a 17lětnaj běštaj dehydrěrowanaj a steještaj pod šokom. Pariske katakomby su 300 kilometrow dołhe. Něhdy jako skały wužiwane chódby su jenož zdźěla přistupne. W přistupnym dźělu składuja nopy a kosćowcy. Zbytny dźěl je za wopytowarjow zakazany. Najebać to so stajnje zaso ludźo do njeho zwaža. Tam pak jara spěšnje orientaciju zhubja.

AfD so zakituje

štwórtk, 15. junija 2017 spisane wot:
Berlin (SN). Po kritice ze stron serbskich cyłkow (SN rozprawjachu) na plakat AfD za wólbny bój zwjazkoweho sejma, hdźež je žona w delnjoserbskej drasće widźeć, je strona nětko ze stejišćom na zjawnu diskusiju reagowała. Wona wotpokazuje wumjetowanje syće młodych sorabistow, zo instrumentalizuje narodnu drastu. „Plakat tež pawšalnje přećiwo zapućowarjam njepolemizuje, kaž so twjerdźi“, komentuje zwjazkowa rěčnica AfD Frauke Petry wuprajenje předsydy Domowiny Dawida Statnika we wčerawšim wudaću nowiny SZ. „Cyle hinak, tón skedźbni na to, kak sej swójske tradicije a mnohotnosć w našim kraju wažimy. (...) Chcemy pak na strach pokazać, zo so někajka nabožna kultura pod płašćikom ‚pisanosće‘ rozšěrja, ale pódla sebje žanu ‚pisanu mnohotnosć njeakceptuje‘“, Petry wuwjedźe. Dale w zdźělence rěka, zo je AfD „za přeća runje serbskeje mjeńšiny přeco wotewrjene wucho měła“. Strona skedźbnja na to, zo su­ lěta 2014 samo wólbne plakaty w serbskej rěči měli, dokelž rozumja, „kak ma mjeńšina wojować. Tohodla so za to zasadźamy, zo nadobo sami mjeńšina w swójskim kraju njebudźemy.“

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND