Diktat derje napisali

srjeda, 06. apryla 2016
artikl hódnoćić
(0 )
Lubina a Milena Langerec z Weinböhla kaž tež Tabea Ryćerjec z Drježdźan (wotlěwa) napinaja so tule při pisanju diktata. Tekst pak njebě za nje přećežki, wšako wšitke tři holcy derje serbsce rěča. Lubina a Milena Langerec z Weinböhla kaž tež Tabea Ryćerjec z Drježdźan (wotlěwa) napinaja so tule při pisanju diktata. Tekst pak njebě za nje přećežki, wšako wšitke tři holcy derje serbsce rěča.

W bibliotece Rěčneho centruma WITAJ na 2. poschodźe Budyskeho Serbskeho domu su słyšeć wjesołe dźěćace hłosy. Wobdźělnicy prěnjeho ferialneho kursa za dźěći w zamołwitosći RCW, njedadźa so tež wot wopyta redaktorki we wučbje a při bjesadźe mylić.

„Das musst du aber dorthin legen“, je němsce słyšeć a hnydom na to serbsce „Dyrbiš to hinak prajić. To rěka: Dyrbiš pak to tam połožić.“ „Ach haj, wodaj.“ Hnydom přeskoči runje hišće němsce rěčacy šuler do serbšćiny. Wšako njeje kóždemu wobdźělnikej na ferialnym kursu RCW samozrozumliwe, wobstajnje serbsce rěčeć. Wšědny wobswět sydom- do dźesaćlětnych dźěći, kotrež so na kursu wobdźěleja, je hewak ryzy němski. Šulerjo 1. do 5. lětnika pochadźeja ze wšelakich kónčin Łužicy, Sakskeje a Němskeje, wottam, hdźež ludźo serbšćinu hewak njenałožuja – na přikład ze Spitzkunnersdorfa, Weinböhla, Drježdźan, Chrostawy, Mülsena, Berlina, haj samo z badensko-württembergskeho Reichenbucha. A tak rěčna kwalita tych, kotřiž serbsce rěča, přewšo překwapja. Druzy so w rěčenju hišće zwučuja, woni pak kóžde serbske słowo rozumja a wotpowědnje němsce wotmołwjeja.

wozjewjene w: Kubłanje
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

nowostki LND