Mjez třomi delegatami z Budyskeho wokrjesneho zwjazka CDU, kotřiž wuzwola na zwjazkowym zjězdźe 8. decembra w Hamburgu sobu nowu předsydku abo noweho předsydu strony, je Roland Ermer z Njedźichowa. Axel Arlt je z nim porěčał.
Kak sće wokrjesny stronski zjězd minjeny kónc tydźenja w Kumwałdźe dožiwił?
R. Ermer: Čłonojo so wjesela, zo započnje so w CDU něšto hibać. Su wćipni, štó so na zwjazkowym zjědźe přesadźi.
Změja čłonojo wšelakich faworitow?
R. Ermer: Po mnohich rozmołwach mam zaćišć, zo za nas Jens Spahn žanu rólu njehraje. Koho budu delegaća wuzwolić, Friedricha Merza abo Annegret Kramp-Karrenbauer, njehodźi so hižo rjec. Jeju dožiwili hišće njejsmy. Tohodla streamuja regionalne zetkanja CDU samo online w interneće, zo móhł je kóždy slědować, kiž so wobdźělić njemóže.
A wosobinsce?
Kóždy drje ma w swojim žiwjenju dny, na kotrež so cyle jasnje a dokładnje dopomina a wo kotrychž wě, što je w kotrej hodźinje runje činił abo hdźe runje bě. Za mnje je jedyn z tajkich dnjow 9. nowember 1989. Runje dźensa před 29 lětami sedźach w swojej stwě w staršiskim domje wječor před telewizorom, w kotrymž zapadne sćelaki hladach, dokelž běchu domjacnosće w Radworju hižo tehdy telewizijnemu kablej a satelitowej škli přizamknjene. A tak widźach wo-srjedź wusyłanja na delnjej kromje wobrazowki pismo „NDR wočini swoje hranicy“. Krok po kroku jewjachu so na to wobrazy, kotrež su so takrjec do našeho kolektiwneho pomjatka zaryli: wo syłach ludźi na Berlinskim hraničnym přechodźe, wo do směra na zapad jěducych Trabantach, wo ludźoch na Berlinskej muri atd. Hišće dźensa mje huška, hdyž tele wobrazy widźu.
Mam to za woprawdźite zbožo, zo móžu jako redaktorka serbskeho dźenika wobstajnje wužiwać šansy dalekubłanja. Redakciji podate terminy, kotrež wšědnje posrědkowane dóstawamy, zaručeja nam redaktoram bohaty pokład temow. Za mnje je kóždy termin, na kotrymž so wobdźělam, naležnosć sebje kubłać resp. dale kubłać. Wosebje jimaja mje mjez druhim temy, zaběrace so z wuknjacymi – dźěćimi, młodostnymi a dorosćenymi.
Nowe serbske filmy su wulka žadnostka. Milenka Rječcyna je so ze serbskim filmowcom a kameramužom Reinerom Johannesom Naglom rozmołwjała.
Dlěje hižo nosyće so z myslu, sfilmować takrjec „modernych serbskich wótcow“. Kak daloko projekt mjeztym je?
R. J. Nagel: Započeć chcychmy loni z Kitom Lorencom. Smy Załožbu za serbski lud wo financnu podpěru prosyli. Nažel pak struktury zarjada předołho za wobdźěłanje próstwy trjebachu.
Je załožba wam po pruwowanju pjenjezy přewostajiła?
R.J.Nagel: Ně, nažel nic. Serbski ludowy ansambl chcyše so na zwoprawdźenju wobdźělić. Tón pak je ze stron załožby hižo institucionelnje spěchowany, tuž je załožba próstwu wotpokazała.
Sće so ideje mjenowanych ćežow dla wzdał?
R. J. Nagel: Ně, na žadyn pad. Hakle tydźenja nawróćich so z małym filmowym teamom z Bratislavy. Filmowali smy pola Juraja Kubánki, wjelelětneho choreografa Serbskeho ludoweho ansambla, kiž zajutřišim, srjedu, 90ćiny swjeći.
Što Was na tymle projekće wabi?
Wšitcy čakaja na wuslědki. Hdy budu brunicowe milinarnje wotpinjene? Tak mjenowana wuhlowa komisija wo tym intensiwnje wuradźuje. Před tydźenjomaj přebywachu jeje čłonojo we Łužicy a Ranju a wčera w porynskim brunicowym rewěrje. Před něšto tydźenjemi su so woni w srjedźoněmskim rewěrje wo połoženju wobhonili. Wobraz bě wšudźe jenaki. Sobudźěłaćerjo brunicowych koncernow zasadźeja so za swoje dobre dźěłowe městna a tuž protest wótře zwuraznjeja. Na tamnym boku chcedźa přirodoškitne zwjazki wudobywanje wuhla najradšo hižo jutře zakónčić. Móžu sej derje předstajić, kak ćežko čłonam komisije je wuwić naprawy, kotrež potrjechenym kónčinam přichod zawěsćeja.
Dźěłowy kruh za serbske naležnosće Budyskeje měšćanskeje rady a měšćanske zarjadnistwo přeprošatej jutře, pjatk, na konferencu wo němskoserbskej zhromadnosći w sprjewinym měsće. Wo tym je Axel Arlt z měšćanskej radźićelku a rěčnicu dźěłoweho kruha dr. Susannu Hozynej porěčał.
Tajka konferenca wotměje so prěni raz. Što je jeje zaměr?
S. Hozyna: Chcemy zajim za němsko-serbsku zhromadnosć zwěsćić. Što móžemy zhromadnje aktiwnje wuhotować? Nastać ma katalog myslow a zajimow jako zakład dalšeho skutkowanja dźěłoweho kruha a měšćanskeje rady.
Kotry aspekt je wam wosebje wažny?
S. Hozyna: Chcemy za perspektiwy serbskich Budyšanow sensibilizować, mjeńšiny etniskeje identity dla. Měrimy so na wjacehódnotu spomóžnje wuhotowaneje serbsko-němskeje zhromadnosće w našim měsće. Preč wot wida dwójneho poćeženja serbskosće dla k pozitiwnemu pohódnoćenju wosebitych kulturnych potencialow w měsće. Chcemy wuznaću polěkować, zo je žiwjenje prosće lěpše a zajimawše, dokelž Serbja a Němcy tudyši wšědny dźeń zhromadnje wuhotuja.
Budu wšitke městna wobsadźene?
Połojca lětušich nazymskich koncertow je nimo. Bosćan Nawka je so z organizatorku rjada Mariju Swierczekowej rozmołwjał.
Knjeni Swierczekowa, kajki maće wosobinski zaćišć wo dotalnych koncertach?
M. Swierczekowa: Sym jara spokojom, hladajo na wopytowarstwo runje tak kaž na wothłós a wuměłsku kwalitu. Kóždy dotalny koncert je znajmjeńša 50 zajimcow wopytało, žurle běchu stajnje derje wućežene. Wosebje wjeseliła sym so nad wustupom chóra Łužyca njedawno w Chrósćicach – ćělesa z Delnjeje Łužicy njejsu dźě přehusto pola nas z hosćom –, a nad přinoškom ze srjedźneje Łužicy we Worcynje z Rowniskimi glosami. Spytam přeco na to dźiwać, cyłu Łužicu wobkedźbować – nastupajo hrajnišća kaž tež wobdźělene wuměłcy.
Wjacore wulke chóry so lětsa rozdźělnych přičin dla na rjedźe njewobdźěleja. Je so to na někajkežkuli wašnje wuskutkowało?
„Hornjołužiska knižna nazyma“ rěka zarjadowanje, kotrež předewzaće Lubijska kulturna a dalekubłanska towaršnosć a Dittelsdorfske Hornjołužiske nakładnistwo sobotu w Žitawje wuhotujetej. Tež Ludowe nakładnistwo Domowina budźe tam z hosćom. Bosćan Nawka je so ze sobudźěłaćerjom Smolerjec kniharnje Měrćinom Korjeńkom, kotryž je ze stron LND za koordinaciju zamołwity, rozmołwjał.
Knježe Korjeńko, wo čo so při „Hornjołužiskej nazymje“ jedna?
M. Korjeńk: Dokelž wuhotuja zarjadowanje lětsa prěni raz, móžemy jenož prajić, što je zakładna mysl: Skićić zajimcam přiležnosć, wosobinsce wobhonić so wo portefeuillu kaž tež nowostkach regionalnych nakładnistwow a wuměnić so z tudyšimi kulturnymi akterami.
Čehodla so na zarjadowanju wobdźěliće?
Serbske šulske towarstwo chce swoje dźěćace dnjowe přebywanišća kwalitatiwnje dale wuwić. Na njedawnej fachowej konferency staj Stephan Anders-Krummnacker a Susann Seyfarth z přistajenymi SŠT na idejach do přichoda dźěłałoj. Milenka Rječcyna je so ze Stephanom Andersom-Krummnackerom rozmołwjała.
Mjeztym hižo dwě lěće přewodźeće Serbske šulske towarstwo. Što je Waš zaměr?
S. Anders-Krummnacker: Mam nadawk, zhromadnje z wotpowědnej fachowej poradźowarku a nawodnicami nadźěłać, kak hodźa so jednotliwe dźěćace přebywanišća wobsahowje dale wuwić. Při tym njesteji imersija w fokusu, ale pedagogiske dźěło, a hraje rólu, kak móžemy sakski kubłanski plan w zarjadnišćach hłubšo zeskutkownić, kotre naprawy su w zarjadnišćach hižo derje etablěrowane a hdźe su resursy, pedagogiku kwalitatiwnje dale wuwiwać. Lětuši fachowy dźeń w septembru bě takrjec zahajenje diskusije, tež hdyž hižo dwě lěće hromadźe dźěłamy. Smy sej pak prajili, zo trjebamy zarjadowanje za wšitkich, zo bychmy sej wotkryli puć, po kotrymž chcemy hač do lěta 2025 kročić.